Base One je hrou založenou na budování a managementu, přičemž jádrem vašeho snažení má být funkční vesmírná stanice vznášející se v nemilosrdné vesmírné prázdnotě. Důvod, proč vás vyslali „do nekonečna a ještě dál“, je prostý. Vedle Země se doslova z ničeho nic zjevila červí díra a svou gravitací začala postupně ožižlávat a polykat Měsíc, což má poněkud nepříjemné důsledky pro zemskou biosféru. Dobrá zpráva je, že na druhém konci tunelu by mohlo být něco nového k osídlení, a to bude váš úkol. Jak je vidno z úvodu, vývojáři se s astronomií opravdu zbytečně nepárali, ale teď k samotné hře…
Všude dobře, doma nejlíp – jen nezapomenout na kyslík
Bereme-li v potaz konkurenci ostatních podobně zaměřených her, pak se lze jen těžko ubránit dojmu, že Base One sice funguje v rámci mechanik, ale rozhodně to není žádná sláva. Klasicky zajišťujete elementární životní nutnosti jako kyslík, teplo a jídlo (gravitaci hra nebere v potaz). Postavíte tělocvičnu, aby lidem na stanici neřídly svaly, a ošetřovnu, když si nějaký blb zlomí ruku. Pro volný čas jim dáte lehátko na spaní a masážní křeslo s výhledem na hvězdy a pro ty opravdu největší fajnovky postavíte i záchod se sprchou (vše v jednom). Jelikož si každého človíčka najímáte na smlouvu, nemusíte řešit přelidnění, a pokud jde o krize, ty jsou poněkud nenápadité typu 1. prolétající meteority – mějte dělo na sestřelování, 2. prolétající piráti – mějte dělo na sestřelování. Je to zkrátka nenápadité jak v myšlence, tak v realizaci.
Kde hledat světlo na konci tunelu
Abych hře úplně nekřivdil, jsou zde i světlé body. Kupříkladu systém recyklace vody je méně častý prvek a také zde existuje docela zajímavý potenciál z hlediska posádky. Každý človíček má totiž své specifické předem definované vlastnosti, takže se mezi posádkou utváří i síť vazeb, kdo koho a proč nesnáší a kdo je naopak sluníčkem celého týmu. Naneštěstí tyto body jsou spíše teoretické, jelikož kvůli technickému a zbytečně komplikovanému stromu se k technologii jako recyklace hned tak nedostanete, a když už ano, můžete si hodit kostkou, jestli bude kvůli bugům fungovat, či ne (zažil jsem obě varianty). Podobně i psychologické profily a síť sociálních vazeb fungují, ale její vliv na hratelnost je zatím tak nepatrný, že větší motivací pro péči o ně je roleplay než management.
Když to funguje, tak to funguje a když ne, nikdo vás ve vesmíru neuslyší křičet
Base One je rozhodně hrou, která se potýká s technickými problémy, a to jak ve vizuální podobě, kdy animace obličejů v diplomatické obrazovce vypadají opravdu nedodělaně, tak i z hratelnostní stránky, kdy se mi několikrát stalo (cca 5x během 12 hodin hraní), že se technik vydal spravit rozbité zařízení, načež se zasekl za neviditelný polygon, a tak několik minut spokojeně šlapal na místě proti vzduchu, až se konečně rozhodl, že má vlastně hlad. Otočil se na patě a odkráčel do jídelny, přičemž pochopitelně posunul opravu generátoru kyslíku na další směnu. Zní to skoro jako historka o reálném opraváři, ale i ten by nejspíš uznal, že na stupínku potřeb je kyslík přeci jenom o malinko výš něž dehydrovaná strava. Za nejkomičtější považuji zaseknutí v animaci při načítání titulků u diplomacie, kdy vám váš protějšek řekne něco ve stylu „Nemůžu se s tebou zdržovat, čas jsou peníze,“ ale zrovna on je jediný, u kterého mi nefungovalo přeskočení titulků, které sáhodlouze doskakovaly, takže paradoxně byl též jediným diplomatem, který mě tou větou reálně zdržoval od nákupu. Podobných drobností je hodně, a jelikož vývojáři plánují DLC, snad budou pracovat i na opravách, ale bude to trochu jako vykydat Augiášův chlév.
Zvláštnosti podivnosti a kuriozity
Zde bych chtěl krátce zmínit dvě věci, které sice nepovažuji přímo za chyby, ale rozhodně za nešťastná vývojářská rozhodnutí promítající se do hry. Zaprvé je tu zpracování technologického stromu. Ten obsahuje velké množství položek k výzkumu, a to do té míry, že ho nedostanete ani celý na obrazovku na maximální oddálení. Mnohé technologie by se přitom daly sloučit do jedné položky. Navíc strom není příliš smysluplně členěn, což znamená, že buď víte, kde přesně se daná technologie nachází, anebo můžete rejdit kurzorem na maximální přiblížení i několik minut, než ji najdete. Vyvolalo to ve mě posttraumatické vzpomínky na technologický strom ze Sid Meier’s Civilization: Beyond Earth.
Zadruhé ekonomický systém. Všichni známe starý a osvědčený princip strategií – produkuji suroviny či výrobky a prodávám je za peníze. Za ty si následně kupuji takové suroviny a výrobky, které se mi nedostávají. V tomto případě vývojáři řekli NE, my budeme jiní. Zda jiní znamená lepší, nebo alespoň smysluplný, posuďte sami. Frakce generují náhodné úkoly, za které od nich dostanete body (je jedno, od které frakce, body jsou univerzální), dále body dostanete za každou novou technologii. Až si nastřádáte dost bodů, zapnete si tabulku diplomacie a body vyměníte za peníze u jednoho specifického diplomata a za ty si pak můžete už normálně nakupovat suroviny. A abyste se nemýlili, nejsou to úkoly typu „dodej nám XY jednotek natěženého titanu a my ti dáme body“. Je to úkol „natěž YX jednotek titanu, dělej si s ním, co chceš, titan nás nezajímá, a tady máš body“. Tohle není ekonomický model. Tohle jsou směrnice Evropské Unie či RVHP.
A jak je na tom konkurence?
Jelikož téma her s budováním stanice v nehostinném vesmírném prostředí není zrovna polem neoraným, člověk se neubrání srovnání s konkurencí jako Planetbase či ostudně vydanou Spacebase DF-9. Pokud jde o samotnou správu zdrojů a herní mechaniky, Base One je mixem právě těchto zmiňovaných titulů. Správu zdrojů a management zaměstnanců si bere z Planetbase, a ačkoliv má větší potenciál k rozvinutí těchto mechanik, v současnosti je zvládá na podobné nebo horší úrovni. Atmosféra i styl budování stanice je zase podobný prokletému Spacebase DF-9, který sice vývojáři z Double Fine opustili nedodělaný a vznikla kolem toho oprávněná kontroverze, ale přesto má mnohem více kreativity a zajímavější náhodné eventy (jako vetřelec který se vyklube z nakaženého člena posádky uprostřed společné večeře atd.).
Base One má problémy a je jich dost, ať už se jedná o bugy, nedokonalé technické zpracování nebo nenápaditost. Nicméně pracuje kolem osvědčeného jádra budovatelských strategií a na management přežití soustředěných her. Tahle rovina funguje – obtížně, ale ano. Dále je zde vidět i možnost pro rozvoj hry a z ošklivého káčátka by potenciálně mohla vyrůst krásná labuť, jenomže to by vyžadovalo soustavnou péči a snahu ze strany vývojářů. Plánovaná DLC by mohla naznačovat, že Base One považují za dlouhodobější projekt, ale ruku do ohně bych za to v tuto chvíli rozhodně nedal.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Marek Pichert.
