Hru Astroneer lze nejlépe vystihnout jako vesmírnou adventuru z pohledu třetí osoby, v níž se mísí prvky sandboxového budování základny s potřebou přežití na více či méně nehostinné planetě. Počin amerického studia System Era Softworks vyšel na Steamu již v roce 2016 v režimu předběžného přístupu, v únoru roku 2019 pak spatřila světlo světa plná verze. Příběh hry je zasazen do 25. století mezigalaktického věku objevů, v němž Astroneeři zkoumají hranice vesmíru a riskují své životy v drsných prostředích, aby odhalili vzácné objevy a tajemství kosmu. Více než tuto informaci vám ale hra ohledně příběhu nenabídne.
Ač nerad začínám negativy, v tomto případě je to na místě. Hra začíná tím, že váš malý Astroneer nouzově přistane na cizí planetě, nic dalšího se však nedozvíte. Hra se svezla na poměrně novém trendu, při kterém se vývojáři vyhýbají zdlouhavým návodům a vysvětlování herních mechanik a nechávají hráči volnou ruku při objevování nejen světa, ale v zásadě veškerého obsahu. Ano, na začátku sice hráč obdrží pár instrukcí a lehké nasměrování, co by asi měl udělat nejdříve, ale to je vše. Titul vás za ručičku vodit nebude, což mi upřímně v tomto případě vadilo. Moderní hry, mezi které Astroneer patří, nebo se alespoň snaží, jsou jednoduše příliš složité, aby to vše nechávaly hráče vymyslet náhodným narážením do zdi nebo klikáním na vše okolo. Stává se velmi často, že se něco naučíte, ale když to chcete po čase zopakovat, nevíte, jak jste to tenkrát udělali, a musíte zkoušet odznova. A to je dle mého problém. Ruku v ruce s tím jde absence typického uživatelského rozhraní, nabídky, průvodce nebo čehokoliv podobného. Snaha pravděpodobně byla, aby hra byla více pohlcující, ale ve skutečnosti je to jeden z největších nedostatků. Kamera je taktéž kostrbatá, a obzvláště hrajete-li na ovladači, při stavbě nebo v těsnějším terénu můžete cítit určitou frustraci.
Nezapomeň dýchat!
Planeta podobná Zemi, na které ztroskotáte, je Sylva, jedna ze sedmi planet této fiktivní sluneční soustavy. Na startu máte pouze přístřešek v podobě raketky, který vám poskytuje energii i kyslík, kdykoli jste v jeho blízkosti. Poté získáte také přistávací plochu, na které se mohou objevit nějaké startovací předměty, a pak už je jen na vás, co bude následovat.
Protože se hra odehrává ve vesmíru, kyslík je životně důležitý. Dostanete-li se mimo dosah úkrytu nebo jiných zdrojů kyslíku, bude se váš kyslíkový ukazatel zcela logicky neustále vyčerpávat. Bez něj se váš Astroneer zhroutí a vrátí se do úkrytu. Také ztratí svůj batoh se všemi nasbíranými surovinami, ale když se na ono místo vrátíte, získáte zpět i vše, o co jste smrtí přišli.
Základna jako „základ“ dobrodružství
Vše se točí okolo budování základny nutné pro přežití. Budete ji rozšiřovat a zkoumat nové typy technologií pomocí tzv. Bytes, následně se naučíte budovat i složitější věci. Zpočátku se příliš daleko od základny nedostanete, ale jakmile vytvoříte uvazovací vedení, která vás zásobují kyslíkem, můžete se pustit do hledání vzácnějších zdrojů jak nad, tak pod povrchem planety. Zdroje získáváte pomocí nástroje Terrain, pistole, která vysává zdroje ze země a umí také tvarovat terén. Tvarování terénu chce trošku cviku, následně je však zábavné a brzy pochopíte, že i užitečné.
Zdroj: System Era Softworks
Objevování
Postupem času se vám povede postavit malý rover, pak větší náklaďáky, které je dokonce možné zavěsit do sebe a vytvořit tak kombinaci přívěsů. Nebo postavíte malý raketoplán a prozkoumáváte další planety sluneční soustavy. Předností Astroneeru je svoboda objevování, přičemž ve světě nenarazíte na žádného nepřítele, se kterým byste se museli vypořádat, s výjimkou explodující flóry. Právě absence nebezpečné fauny mi ve hře krapet chyběla. Ostatně nejblíže konceptu Astroneera je hra No Man's Sky, ve které zažijete podobnou míru volnosti, ale zároveň nabídne určitou výzvu v podobě celé plejády nepřátel ať v samotném vesmíru, tak na jednotlivých planetách. Je to čistě otázka vkusu, zda se chcete jen poklidně toulat vesmírem a relaxovat, nebo se při tom rádi sem tam poperete s určitou výzvou.
Vizualizace
Hra je generována procedurálně, takže planety se budou při každém spuštění hry lišit. Všech sedm planet ve hře má své speciální efekty počasí a nebezpečí. Například terén na neúrodné planetě je prašný a písčitý, s malou vegetací. Na druhou stranu má arktická planeta chladný a velmi nerovný terén, po němž je pohyb v dopravních prostředcích nemožný.
Přestože je pro mě vizuál zásadním atributem, nepřijde mi příliš fér hodnotit grafiku hry, která vyšla již před osmi lety, současnými standardy. Přesto mě po grafické stránce neurazila, naopak jsem si specifickou vizuální stránku užíval. Hra nabízí okouzlující umělecký svět, který nabádá k objevování. Vše běželo plynule, bez větších potíží, drobné propady snímků jsem zaznamenal pouze v hustém lese.
Zážitek ze hry umocníte s přáteli, máte totiž možnost kooperace až pro čtyři hráče. Není však podporován crossplay napříč platformami. Nesdílí se ani odměny či achievementy, ty dostane pouze hostující hráč.
Zdroj: System Era Softworks
Jakmile překonáte nedostatek tutoriálu, prokoušete se alespoň základními mechanikami a dosáhnete prvního postupu, Astroneer se promění v úžasně zpracovanou hru na přežití v otevřeném světě. Je to jedna z těch her, která vám dá tolik, kolik do ní vložíte, a umožní vám pracovat svým vlastním tempem, abyste dosáhli svých cílů. Pokud si ji zakoupíte s vidinou tohoto přístupu, dostanete uklidňující a skutečně příjemný zážitek.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Ondřej Suchan.
