As Far As The Eye je strategická tahová hra, která na první pohled a vyzkoušení působí, že je celkem jednoduchá, velmi roztomile zpracovaná (to se jí upřít nedá). Ještě ve druhém kole kampaně budete přesvědčeni, že máte za pár hodin dohráno. Nicméně o malou chvíli později zjistíte, že As Far As The Eye velmi rychle zvedá svou obtížnost, a vy se na nejednom místě opravdu zapotíte jen proto, abyste záhy zjistili, že musíte celé kolo opakovat. A tohle se vám bude dít celkem často… Takže jestli máte čas a trpělivost, rádi sbíráte a stavíte, pak je právě tato tahovka od studia Unexpected možná to, co hledáte.
Ale hezky popořádku
Pokud zvolíte do začátku mód kampaně, což vzhledem k jeho rozmanitosti doporučuji, hra vám bude postupně servírovat krok za krokem, co se od vás očekává. Nejdříve budete hrát za roztomilého medvídka Oku, pomocí kterého se budete učit, jak se pohybovat nebo jaké můžete používat akce. Později naleznete i svou karavanu, se kterou putujete světem do jeho středu, místa zvaného The Eye. Kdyby ale cesta mohla být jednoduchá a bez problémů, o čem by pak byla hra. Vaším úkolem je opravovat poškozené cesty vedoucí k The Eye jak pro vás, tak pro další roztomilé příšerky, aby se všichni dostali do cíle včas. Pokud to totiž nestihnete, přijde povodeň, která spláchne všechno a všechny… Dobu do příchodu povodně krátíte s každým odehraným tahem, hru tedy máte omezenou jejich počtem. Nicméně samotné tahy byste úplně moc uspěchat asi neměli.
As Far As The Eye začíná přitvrzovat
Zhruba od třetího kola kampaně je velmi důležité si dobře rozmyslet, co v každém tahu uděláte. Hra totiž umí vyhodnotit i to, že vám na dokončení zadaných podmínek kola nestačí tahy. Pak vás vás bez milosti utne, i když vám stále nějaké tahy zbývají. Bohužel vás nenechá do toho posledního tahu doufat, že byste to mohli nějak zvládnout… V průběhu kampaně také hru nelze ukládat ani nemůžete vrátit odehrané tahy. Nastaly momenty, kdy mě právě tohle celkem zabolelo a rozmýšlela jsem, jestli kvůli jednomu špatnému tahu nehrát radši celé kolo znovu. Na druhou stranu pokud se v nějakém kole zaseknete, nemusíte nutně hrát kampaň popořadě, můžete si dát jednotlivé kapitoly v libovolném pořadí. A to se bavíme teprve o kampani, která je v podstatě takovým tutorialem. Až si potom zapnete samotnou hru, najdete tam toho mnohem víc. Sympatické také na As Far As The Eye určitě je, že při spuštění normální hry na vás pokaždé čeká vygenerovaná nová mapa s jinými požadavky.
Vzhůru na cestu
Abyste se ale na cestu k The Eye mohli vydat, musíte si ji zpravidla nějak opravit nebo jinak za suroviny vykoupit. Úkolem roztomilých „Pupils“ je tedy primárně sbírat různé suroviny a za ně stavět budovy na sběr dalších surovin, aby mohli splnit podmínky daného úseky cesty (většinou sestávající ze sbírání surovin). To všechno pod přísnou taktovkou „ťik, ťak“. Musíte vaše příšerky také rozvíjet, každý druh má na vyšších úrovních spoustu různých volitelných bonusů, které se vám ve hře budou hodit. Je tedy potřeba opravdu velmi dobře plánovat ve hře každý krok i s ohledem na to, jaké bonusy má zrovna vaše aktivní příšerka.
Magický svět meditujících medvědů a chobotniček
Fantazie se tvůrcům As Far As The Eye upřít rozhodně nedá, ať už se podíváme na roztodivné příšerky, se kterými budeme hrát, nebo na magicky zpracovaný svět, ve kterém se pohybujeme. Pokud zvolíte custom game, můžete si zvolit, jak bude svět vypadat. Zpracování maličko pokulhává v oblasti nabídek, nastavení a menu, to rozhodně není nijak oslňující. Co se ale týče samotného světa, ať už to jsou ryby v jezírku nebo lamy na kopcích, jeho jednotlivé části jsou opravdu roztomilé a kouzelné.
Hra As Far As The Eye mě nakonec bavila, když pominu fakt, že jsem u ní taky zažila momenty, kdy jsem si chtěla vyrvat vlasy po jednom špatně odehraném tahu. Je opravdu kouzelně zpracovaná a je radost pozorovat malé příšerky, kterak jakousi svou magií postaví budovu nebo sbírají dřevo. Je rozhodně dobré rozmýšlet si tahy a pokud možno si je plánovat dopředu. Rozhodně to není akční hra, právě naopak, je lepší nespěchat a rozmýšlet.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Adéla Vránová.
