Anger Foot. Už jen ten název zní..., no, řekněme si to na rovinu, přinejmenším podivně. A přesně taková je akce z pohledu první osoby od vývojářů Free Lives, tvůrců šíleností jako Broforce a Genital Jousting. Připravte se na kopání. Hodně kopání. Do všeho kolem sebe.
Vítejte v Shit City
Zapomeňte na složité příběhy, propracované postavy a hlubokomyslné dialogy. Tady jde o jedno: O vaši zelenou nohu a o zástupy antropomorfních gangsterů, které s ní budete posílat do věčných lovišť. Vžijete se do role hrdiny (nebo spíš antihrdiny) Anger Foota Ten se probudí v bizarním, neonem prolezlém městě Shit City – nejhorší zločinecké díře, kde platí heslo „Zločin je zákon“. Každý obyvatel města patří do jednoho ze čtyř gangů, které ho ovládají. Vaše postava Anger Foot je vášnivý sběratel tenisek a poté, co svou sbírku doplní posledním limitovaným párem, je mu vše přímo před očima ukradeno jedním ze zločineckých gangů. Vydáváte se svou cennou sbírku bot získat zpět. Budete muset projít celkem čtyři různorodá území gangů a dostat se až k samotnému Ministrovi zločinu, který stále sní o utopistické myšlence proměnit město v Nice city.
Rychlost, brutalita a totální chaos
Anger Foot je pekelně rychlá a brutální hra, kde se počítá každá vteřina a každý reflex. Váš hrdina toho moc nevydrží, tudíž umírat budete často a o to víc se budete muset naučit rychle reagovat na situaci na bojišti.
Základní herní smyčka je přitom jednoduchá jako facka (nebo spíš kopanec): Vyberete si úroveň v tišteném průvodci, prokopete se dveřmi, nakopete / vystřílíte vše, co se hýbe, a dostanete se k východu. Každá úroveň je doslova arénou plnou nepřátel, výbušných sudů, zbraní a nekončící akce. Celkem jich projdete šedesát čtyři, z toho pět úrovní skrývá bosse – velitele gangů. Pro milovníky výzev obsahuje každý level tři různé splnitelné cíle. Ty vám zajistí herní měnu v podobě hvězdiček, za které se postupně odemykají různé páry nových tenisek, a tím pádem i nové možnosti při průchodu hrou. Povětšinou se jedná o splnění úrovně do určitého času, s určitým párem bot nebo třeba o zapálení většího počtu nepřátel. Nové tenisky nejsou jen kosmetickou záležitostí, ale skrývají různé typy bonusů a schopností. Já si například oblíbil „Boží sandále“, které mi poskytly život navíc. Každý si jistě vybere ty své, jež mu dokonale padnou k jeho osobitému hernímu stylu. Samotný průchod celou hrou se dá zvládnout za 4-5 hodin herního času. Při plnění bláznivých výzev se tato doba může klidně zdvojnásobit, a to nemluvě o možnostech pro speedrunnery.
Nepřátelé jsou různorodí od krysáků s baseballkami, přes krokodýly až po různá podivná ozbrojená stvoření. Všichni mají jedno společné – chtějí vás zabít. Naštěstí máte tu svou nohu. A ta noha je prakticky zbraň hromadného ničení.
Samotné kopání je v Anger Foot naprosto fenomenální. Pocit, když vykopnete dveře z pantů a pošlete je na nic netušící gangstery, je k nezaplacení. Kromě vašich dolních končetin můžete používat i různé střelné zbraně od padlých nepřátel – pistole, brokovnice, samopaly, kuše a jiné. Každá zbraň má pouze jeden plně nabitý zásobník, takže se budete muset naučit s municí šetřit a zbraně používat spíše jako doplněk. Kombinace kopání se střelbou je klíčem k úspěchu a přežití.
Úrovně jsou relativně krátké, ale intenzivní a designově promyšlené. Můžete se vrhnout do akce hlava nehlava a spoléhat na své reflexy a skill, nebo se pokusit o opatrnější přístup. Hra vás neustále nutí improvizovat a využívat prostředí ve svůj prospěch.
Punkový nářez v neonovém pekle
Graficky je Anger Foot stylizovaný a záměrně "ošklivý" v tom nejlepším slova smyslu. Jednoduché modely postav, výrazné barvy, spousta efektů a celkově takový ten "punkový" vizuální styl perfektně sedí k celkové atmosféře hry. Toto není titul, který by se vás snažil ohromit fotorealistickou grafikou.
Zvuková stránka je stejně divoká jako zbytek hry. Energický elektronický soundtrack vás neustále žene kupředu a zvuky kopání, střelby a výbuchů jsou patřičně šťavnaté. Dabing je omezený na vrčení, chrochtání a občasné výkřiky, což jen podtrhuje absurditu a brutalitu celé situace.
Nějaké ty mouchy?
Samozřejmě, ani Anger Foot není bez chyb. Pro někoho může být hratelnost po čase repetitivní, a pokud nejste fanouškem rychlých a frenetických akcí, asi vás to moc bavit nebude. Příběh je prakticky neexistující (ale upřímně, kdo by u hry s názvem Anger Foot čekal epický příběh?). Obtížnost je v pozdějších fázích docela vysoká a až nepříjemně kolísavá. Oproti tomu boss fighty byly zase až směšně jednoduché. Co se týká zmiňovaného rytmického soundtracku, tak ten vám po delším hraní bude připadat neskutečně otravný, proto je velmi důležité tuto hru správně dávkovat.
Ale víte co? Tyhle "mouchy" jsou spíš takové mušky, které sem tam proletí kolem, ale nijak zásadně nekazí celkový dojem. Anger Foot si na nic nehraje. Je to přímočará akce, kde kopání do živých i neživých objektů může být zábava. A v tom je zatraceně dobrá.
Anger Foot je unikátní a šílená akční hra, která vás buď naprosto pohltí, nebo ji po pár minutách vypnete. Ale pokud máte rádi rychlou, brutální a absurdní akci, kde je hlavním hrdinou zelená kopající noha, neváhejte. Anger Foot vám doslova vykopne dveře do světa herní zábavy. Jen si dejte pozor, ať při hraní někoho omylem nekopnete. My v redakci jsme si tuhle šílenost užili a dáváme jí palec nahoru a kopanec do… no, však víte.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Jiří Vančura.
