Drobná krabička plná různých druhů rybiček na kartičkách. Natolik jednoduše by se dala popsat celá karetní hra Akvárko, kterou vydala společnost Albi. Jejím tvůrcem je Michal Peichl, známý například karetními hrami Divočina, Prokletá stezka nebo Lušťovky. Nyní se rozhodl nám dopřát logicko-matematickou zábavu s obrázky rybiček, která zavaří mozkové závity a zároveň pobaví, a to během krátkých patnácti minut.
Co se skrývá pod čepicí?
Po otevření vcelku malé a velmi sympatické krásně malované krabičky tu máme pouze několik herních komponent – dva drobné papírové návody, zapisovací bloček pro usnadnění závěrečného bodování a sto osm čtvercových karet, z nichž devět představuje karty nápovědy a devětadevadesát herní rybičky. Nic více, nic méně. Na kartičkách je vyobrazeno hned několik druhů ryb, ty jsou navíc velice pěkně graficky zpracovány.
Jako někdo, kdo má doma akvárium, jsem musel rybičky ihned pořádně prohlédnout. Perlová dánia, neonky, mečovky mexické, krunýřovec zebra, parmička žraločí nebo červenoocasá, kreveta, hlemýžď, sekavec, skalára amazonská, terčovec nebo živorodka duhová. Kolem těchto dvanácti druhů akvarijních rybiček se bude točit příštích patnáct minut vašeho života a vy byste si měli rychle rozmyslet, které z nich budete nechávat plavat ve svém akváriu
.Ke hře kromě kartiček nepotřebujete nic dalšího, vyjma prostoru před vámi, abyste si mohli vykládat rybičky do místa o velikosti čtyři krát čtyři kartičky. Zatím velmi jednoduché, ale ještě si to více přibližme.
Pořiďte si pořádné akvárium, jde se hrát!
Veškerá pravidla najdete na jedné malé dvoustránce. Už to svědčí o tom, jaká hra vás čeká. Jednoduchost je to, co ji nejvíce zdobí, a okamžitě vám dojde, co se bude na konci hodnotit. Budou to samozřejmě rybičky v akváriu, ale vy musíte určit, kam je dáte. Nejlepší na tom je, že vůbec nevíte, které rybky se k vám dostanou – vše totiž záleží na náhodě a protihráčích. Hra má dvě fáze. V té první si každý z maximálního počtu šesti hráčů lízne osm kartiček. Vy, jako jeden z nich, se rozhodnete, kterou první rybičku položíte do svého akvária lícem dolů. Před každým umístěním se musíte zamyslet. Rybky totiž mají každá jinou podmínku, za které se budou později bodovat, a pokud je dobře umístíte, můžete nahrabat hromadu bodů. K tomu se ale dostaneme.
Po položení první karty do libovolného místa v oblasti 4 x 4 si ty zbylé v ruce prohlédnete. Následně jednu z nich tzv. spálíte, tedy odhodíte na odhazovací balíček, a doberete novou. Tím to ale nekončí, jakmile tento krok uděláte, předáte své zbylé karty hráči po své levici. Poté dostanete své nové karty a opět jednu z nich položíte do svého akvária. Tento postup opakujete, dokud nemáte prázdnou ruku, a jelikož máte před sebou po první fázi jen osm rybiček, zopakujete fázi jedna. Opět si na začátek „nalovíte” osm rybiček a zbavujete se jich stejným způsobem jako v první fázi, dokud před vámi není rybek šestnáct. Poté se hra ukončí a začínají počty, které rozhodnou o vítězi nebo-li, jak říkám, „o králi všech akvárií“.
Akvaristika, to nejsou jen rybičky, ale také vhodné rostlinky
K tomu, abyste získali co nejvíce bodů, je nutné skládat série. Každá rybička má v pravém i levém rohu napsáno, co je potřeba, abyste za ni mohli získat co nejvíce bodů. Musíte ji položit nejlépe přímo do podmíněného místa (pokud vám to rozmístění už jiných ryb dovolí). V závěrečném bodování tak budete mít díky tomu více bodů. Ve hře jsou k nalezení čtyři podmínky: oblasti, počtu, sousedění a tvaru. Výhodou ale je, že každý druh rybičky má podmínku pouze jednu.
Pokud se vám na vybrané místo rybička nehodí, můžete místo ní zasadit kytku. Rostliny jsou z druhé strany každé rybky a jsou zvláštností celé hry, v níž platí pravidlo: „když nevím, položím kytku.“ Funguje to, a pokud si nejste jisti, rostlinka vám vždy zachrání zadek. Vzhledem k posouvání a spalování karet můžete mírně uškodit svému soupeři tím, že z pro něj ODHADEM dobré rybičky uděláte kytku, i když vám se nehodí.
Na konci přichází matematika a počítají se body za vyložené karty ryb. Kupříkladu máte v souladu s pravidly dobře umístěného hlemýždě, při splnění jeho podmínky za něj dostanete pět bodů. Když se vám povede dobře umístit třeba další tři hlemýždě, váš zisk se může vyšplhat až na dvacet bodů. Skutečně záleží jen na hráči a štěstí.
A nyní k tomu negativnímu
Co mi skutečně ze začátku hru znepříjemňovalo, bylo pochopení pravidel počítání. Karetní hra Akvárko je snadná, to ano, ale počítání je popsané velice chaoticky. Návod sice nabízí přímý popis, jak se který druh počítá, ale i přesto body nemusí vycházet, především jde-li o kombinace. Někdy se je vůbec nevyplatí dělat, protože dvojice přinesou více bodů než pravděpodobně neúspěšné pokusy o složení trojice. Jedná se o detail, na který ale pravidla nekladou dostatečný důraz.
To samé je, že v pravidlech není nikde zmíněno, zda si můžete položené rybičky do akvária prohlížet, nebo nikoliv. Máte trénovat svou paměť? Či si máte prohlížet, kam jste kterou rybu položili? Odpověděli jsme si logicky, a to tím, že do akvária vidíme, takže si můžeme prohlédnout, co jsme kam položili. Opět je tu ale něco, co pravidla opomněla naznačit, a to je škoda.
Třetí záležitost se týká herního věku, hra je doporučena dětem od sedmi let. Provedl jsem testovací hry s dětmi od sedmi do deseti let a některé z nich se příliš nechytaly, protože nedokázaly porozumět tomu, že se karty nemají vykládat libovolně, ale aby se splnily bodové podmínky. Hru jsme museli usnadnit nepokládáním karet lícem dolů kvůli přehlednosti, ale to poté hrajete úplně jiné Akvárko, než vám pravidla říkají. Rybičky také na sobě nemají uvedené názvy. Pro malé děti může být pokládání trochu zavádějící.
Akvárko je zábavná a velice jednoduchá karetní hra. Skvěle vypadá a při rychlosti jednoho odehrání, což je skutečně pouhých patnáct minut, zabaví a neodtrhne. Problémem jsou dle mého soudu nedotažená pravidla, která musíte číst hned několikrát a velice pozorně, abyste pochopili závěrečný princip hry. Nicméně správné porozumění pravidlům je běžnou nesnází nás deskovkářů :). Akvárko doporučuje 7 z 10 akvaristů.
