Jsem etimos na tyto dojmy? Možná ano, možná ne. Už se totiž pomalu blíží oficiální vydání Age of Mythology: Retold, a tak je snad na čase zavzpomínat na tuto nádhernou retro hru, která vlastně formovala můj život. Počin, který vypráví příběhy řeckých, severských, egyptských, ale i čínských mýtů si za dvacet dva let od vydání získal miliony fanoušků a jeho legendární hlášky zůstaly v srdci mnoha hráčů. Mimochodem Age of Mythology vytvořilo stejně jako Age of Empires Ensemble Studios, takže rovnou odpovídám na první otázku, kterou si většina z vás položila, a to, jestli je jeden vykrádačka druhého. Ani náhodou, jsou vzájemně propojeni tvůrcem. Nyní konec řečí, jdeme na to.
Vítejte v dobách mýtů
Hra se odehrává v antickém světě, kde hráči ovládají jednu ze tří hlavních civilizací: Řeky, Egypťany nebo Seveřany (v rozšířeních poté i Atlanťany a Číňany), každou s vlastními specifickými mytologickými a historickými rysy. Což je nádhera, protože v hlavní příběhové kampani si projdete všechny tyto frakce a naučíte se hrát za každou z nich.
Kampaň v Age of Mythology je totiž jedno z nejlepších příběhově koncipovaných dobrodružství, jaká kdy vznikla. Nabízí nejen výzvy, ale i hluboký příběh. Začněte s legendárním atlantským generálem Arkantosem, přeplujte s ním do Trojské války a poznejte Aiáse, Odyssea či Agamemnóna, dostaňte se do Egypta, kde zažijete legendu se slavnou královnou Amanrou, než se dostanete až do severských plání Midgardu s trpaslíky Eitrim a Brokkem. Pokud milujete hry na hrdiny, mytologii a historii, tohle je kampaň pro vás.
Jedním z největších přínosů hry je její rozmanitý a dynamický herní systém. Jako hráči si můžete vybrat, jakého boha uctívat, a tím ovlivnit svou strategii. Každý bůh nabízí jedinečné schopnosti, jednotky a vylepšení, což přidává do hry hluboký prvek strategického plánování. Například pokud se rozhodnete v začátcích uctívat boha Poseidona, čeká vás úplně jiný výběrový panteon bohů, než když vaším začínajícím bohem bude Zeus, Ódin, Set či Rá. Hlavní bůh panteonu už vám sice dává najevo frakci, za niž budete hrát, ale upřímně, všechny mají své výhody i nevýhody.
Zdroj: Igdb.com
Age of Mythology je také o mytických jednotkách
Strategické herní mechaniky jsou prakticky neomezené. Kromě základního budování měst a armád hra zahrnuje i prvky, jako jsou vylepšení měst a armád pomocí božských darů, což přidává na komplexnosti. Musíte vyvážit své zdroje, strategicky plánovat a přizpůsobovat taktiku, abyste porazili své protivníky. Vrcholem jsou pak ty nádherné mytické jednotky, které dokáží zvrátit průběh každé bitvy.
Každý bůh vám přinese nějaké. Slavný kovář Hefaistos má obry, již jsou prakticky nezastavitelní, Héra zase medúzy, které promění každého nepřítele v kámen. Tyr má fenrirské vlky, Skadi ledové obry, Anubis šakalí anubity. Jak procházíte věky, tedy od archaického do mytického, bonusy rostou, jednotky se vylepšují a bohové umí být v tomto případě vážně velmi laskaví ke svým uctívačům. Dodnes mi zde vadí snad jen to, že když už si někoho z panteonu vyberu, nemohu to změnit, ale to je taková prkotina, že mi to dochází jen nyní po letech.
Myslíte si, že je to pouze o bozích? Ani náhodou, tohle je stará poctivá strategie. Musíte tvořit vesničany, posílat je do práce, stavět další budovy, získávat jejich bonusy, a to důležité, vytrénovat si pořádnou a velice schopnou armádu. Zde platí klasické strategické prvky – tedy vzájemné výhody dle typu. Lučištníci nad pěchotou, pěchota nad kavalerií, kavalerie nad lučištníky atd. Jednoduché, funkční a hlavně jdou nádherně vidět rozdíly v postupném vylepšování.
Zdroj: Igdb.com
Poznejte i slavné hrdiny
Jak už jsem zmínil výše, Age of Mythology je ale především o hrdinech. Jak to myslím? Přece když mají nad sebou jednotky nějaké výhody, jaké mohou mít hrdinové? Nad mytickými jednotkami. Říkáte si, že legendární Atalanta nemůže porazit egyptskou sfingu? Ale může. Dokáže Herkules ustát souboj s ohnivým obrem? Jasně. Titul má neuvěřitelně propracovaný systém brzd a protivah a ve všech případech vždy rozhoduje hráčův um i schopnosti.
Asi vás nepřekvapí, že nejvíc hrdinů mají Řekové. Eduard Petiška je v Čechách také hodně proslavil. Herkules, Iáson, Perseus, Theseus jsou fenomény. Egypťané zase mají přednosti u svých kněží a faraonů, seveřané mají své legendární huskarly. Oproti ostatním národům mají sice Řekové nevýhody, že jejich počet hrdinů je trošku omezený, ale ta slavná jména jsou zase daleko silněší než banda kněží.
Než se pustíme dál, cítím povinnost zmínit i milovaný multiplayer který umožňuje hráčům soutěžit s ostatními ve virtuálním prostředí. Multiplayer je rychlý a zábavný, a to i díky dobře vyváženým herním mechanikám. Můžete proti soupeři vyzkoušet různé taktiky a strategie, což přidává na opakovatelnosti hry. Age of Mythology je prakticky neohratelný titul, protože po kampani je tu multiplayer i vlastní tvorba misí proti počítači, a máte zde tak nekonečnou zábavu.
Zdroj: Igdb.com
Škraloup jménem Tale of the Dragon
Rozšíření o čínskou civilizaci a další příběhovou kampaň komunitu neuvěřitelně rozdělilo. Proč? Bylo to absolutně nedotažené, slíbené vylepšení se nekonalo a především se evropská komunita nedokázala plně sžít s přiloženou čínskou mytologickou vlnou. Není se ale čemu divit, ona úplně nefungovala, a tak se z počinu, který už dvě desetiletí hráči milují, chvílemi stalo něco, o čem se nemluví. Age of Mythology. Tale of the Dragon je jizva, která stále některé bolí.
Co naopak nebolí, bylo rozšíření o Atlantis. Datadisk The Titans přišel daleko dříve než ten čínský, přidal do hry legendární titány a s nimi i další příběhovou kampaň. V té se nejenže objevili staří známí ze základní hry Age of Mythology, ale zároveň koukat na to, jak se po hlavním příběhu snaží slavní Atlanťané získat zpět svůj domov, zahřeje snad každého hráče u srdíčka.
Zdroj: Igdb.com
Namalujme si a zazpívejme
A nakonec si zhodnotíme grafiku a hudbu. Vizuál Age of Mythology, i přesto, že je hrou z počátků 21. století, se vyznačuje luxusním a nadčasovým designem, který stále dokáže ohromit svou krásou a detailností. Grafické zpracování této real-time strategie je precizně vyvážené, kombinující jak historické, tak mytologické prvky s nádhernou estetikou. Každé město, které si jako hráči můžete vytvářet, září krásně animovanými budovami a jednotkami, které se přirozeně integrují do herního prostředí. Architektura jednotlivých civilizací je stylizována podle historických a mytologických předloh – řecké chrámy a egyptské pyramidy jsou vykresleny s úchvatnou přesností, zatímco severské vesnice a jejich dřevěné struktury nabízejí pocit autentické atmosféry.
Složité detaily na jednotkách a stavbách přispívají k celkovému zážitku. Všechny postavy jsou navrženy s pečlivostí, která zdůrazňuje jejich charakteristické rysy a funkcionalitu. Například řečtí hoplité a egyptští lučištníci jsou nejen vizuálně odlišní, ale každý detail – od jejich zbroje až po zbraně – je zpracován s velkou pozorností. Mytické bytosti, jako jsou kraken, sfingy, anubiti, kyklopové, valkýry, zlatí divočáci nebo minotauři, jsou ztvárněny s dramatickým a majestátním vzhledem, který podtrhuje jejich nadpřirozené vlastnosti a přidává na dramatickém efektu v bitvách. Prostě a jednoduše řečeno, i po letech je to prakticky pohled bohů se slzičkou v oku.
Hudba v Age of Mythology je nejen krásně komponována, ale také významně přispívá k atmosféře a hloubce herního zážitku. Skladatel Stephen Rippy, který již proslul svou prací na sérii Age of Empires, vytvořil pro tuto hru fascinující soundtrack, který skvěle vystihuje její epickou povahu a mytologický kontext. Melodie, které vás doprovázejí během dobrodružství, jsou bohaté a rozmanité, kombinují orchestrální prvky s tradičními nástroji odrážejícími kultury a civilizace, které hra představuje. Není si na co stěžovat, protože já si některé melodie broukám neustále dokola a dokola.
Tak jsme na konci Age of Mythology. Asi chápete, proč píšu dojmy z hraní, nikoliv recenzi. Ta hra je sice sakra stará, starší i než počin Johanka z Arku nebo Heroes of Might and Magic V, ale přesto je nádherná. Je detailní, příběhově povedená, a i když se na ni lepí ten nechutný škraloup v podobě Tale of the Dragon, je zde strategický počin, jenž i po letech zůstává světovou špičkou. Tak na co čekáte, klekněte na koleno, vzývejte Isis a kdo ví, třeba vám bohyně požehná.