Apokalyptické scénáře zachycují pád lidstva různými způsoby. Někdy přijde přírodní katastrofa, jindy umělá inteligence převezme vládu nad světem, někdy se rozšíří smrtící virus a jindy se lidé zahubí sami svým malicherným chováním k přírodě. Ať už je to prudce rostoucí populací, ždímáním přírodních zdrojů, nebo znečišťováním planety, lidská rasa se stejně ne a ne poučit. Poslední roky si nejen ve videoherním průmyslu lze všimnout, že se tvůrci stále častěji zaměřují na téma ekologie. Takových herních projektů jsme recenzovali již několik, ale žádný z nich nebyl tolik přímočarý jako nový počin španělského studia Piccolo. After Us je emotivní výprava do extrémně surrealistického světa, v němž lidé zahubili nejen sami sebe, ale i všechno živé.
Boj o obnovu života ve zdevastovaném světě
Svět, jak ho známe dnes, již neexistuje. Desítky let neúnavného drancování zdrojů planety se projevily snad tím nejhorším způsobem. Země je zdevastovaná a cokoliv, co na ní žilo, se proměnilo v prach nebo leží v hromadě odpadků či na mořském dně bez života jako rozkládající se mršina. Lidé se stali nehybnými sochami v mnohdy křečovitých pózách posledních chvil své bídné existence, upírajícími své zraky k nebesům, jako by čekali na spásu. Podivný černý sliz postupně kontaminuje každičký kousek země. Co se stane, až pohltí úplně všechno? Zaslouží si lidstvo druhou šanci? Ačkoliv to vypadá, že tento osud už nikdo nezvrátí, stále zde zbývá naděje. Gaia, duch života, je vyslána vzít situaci pevně do svých rukou a vytvořit lepší budoucnost tím, že zachrání každou jednu duši posledních zvířat a navrátí ji do Matčiny Archy, čímž obnoví její sílu.
After Us je v podstatě čistokrevná plošinovka zahrnující hromadu prozkoumávání světa a sem tam nějaké to logické dilema, jak se k cíli dostat. Ještě než řeknu více, je třeba upozornit na to, že titul nepodporuje hraní na klávesnici, ač je kromě konzolí vydáván také na počítače. Chcete-li se do tohoto světa vydat, musíte sáhnout po ovladači. Jiné cesty není. Toto rozhodnutí mi vůči uživatelům myši a klávesnice přijde dost nefér, ale nejsem v pozici, abych ho jakkoli obhajovala nebo naopak. Náplň titulu After Us by se dala přirovnat například ke hře Journey, Submerged: Hidden Depths nebo Lost Ember. Jediným úkolem hráče je objevovat herní svět a překonávat různé překážky, co se na cestě vyjeví. Zahrnuje to spoustu skákání, šplhání do výšin, zběsilé útěky i pomalé odhalování příběhu hluboko pod nánosem černého slizu a špíny.
Za světlem naděje
After Us je hra plná emocí a kontrastů. Zatímco svět je jako prázdná rozpadající se skořápka plná temnoty, smrti a zmaru, Gaia do něj vnáší světlo naděje nejen svými kroky, po nichž ze země vyraší zeleň. Duch života v podobě drobné křehké dívky ve srovnání s rozlehlým světem působí, jako by se David postavil Goliášovi. Možná právě proto vám herní prostředí bude připadat nekonečné, jako byste byli jen malé zrnko písku v poušti. Vývojáři odvedli pořádný kus práce, co se týče vizuálního poselství, protože procházet mrtvou krajinou i průmyslovými oblastmi plnými odpadků, nečistot, ruin a jakýchkoliv dalších známek po lidské civilizaci je naprosto dechberoucí zážitek, ale přitom budete mít po celou dobu stažený žaludek hrůzou. Do mysli se vám vkradou myšlenky na to, zda bychom skutečně jednou mohli podobně skončit, protože tento ohyzdný scénář není daleko od pravdy. To vás tak trochu nutí k zamyšlení se nad tím, jak moc velký vliv lidstvo má a ještě bude mít na svět kolem sebe.
Vývojáři si dali záležet v budování zdecimovaného světa, který vzbuzuje úzkost a nepatrné znechucení, přesto překypuje krásou. Snadno čitelné ekologické poselství z titulu doslova srší a nejsou to jen nepřátelé v podobě jednorázových igelitových tašek, ale daleko větší nebezpečí představují lidé… tedy to, co z nich zbylo. Gaia se na své cestě bude muset potýkat s nejrůznějšími těžkostmi a jednou z nich budou Devourers. Jsou to pozůstatky lidských schránek infikované černým slizem. Někteří mají místo hlavy zaražený televizor přehrávající reklamy a procházejí se kolem v rouše Evině, potaženi vrstvou slizu. Není žádným překvapením, že smrt zde číhá na každém kroku, ale Gaia naštěstí není tak bezmocná dívka, jak se na první pohled může zdát.
Gaia je v nehostinném prostředí ve značné nevýhodě i kvůli svému drobnému vzrůstu. Díky tomu se však dokáže lehce vysmeknout ze sevření nepřátel a její srdce funguje jako vystřelovací projektil schopný protivníky pár dobře mířenými ranami poslat k zemi. Budete bojovat o holý život a možná bych řekla, že více, než by bylo nutné. S postupem v příběhu se skupiny nepřátel začnou rozrůstat a útoky stupňovat. Když na vás vyběhne deset až dvacet protivníků a vaší jedinou obranou je jeden nepříliš účinný útok mimo útěk, asi předpokládáte správně, že toho brzy budete mít dost. Alespoň vám porážka určitých protivníků odhalí vzpomínku na doby, kdy byl svět ještě v pořádku. Právě tímto způsobem je vám prezentováno pozadí děje a už je pouze na vás, jak moc do hloubky se rozhodnete jej odhalit.
Zneklidňující krása
Gaia je sice drobná, ale velice rychlá a mrštná, což jí bude výhodou hned v několika případech, když bude zapotřebí se prosmýknout menšími otvory. V porovnání s jejím vzrůstem vám vše bude připadat enormně veliké. Překonávání překážek se tak stane skutečnou výzvou, protože tam, kde by člověk bez problémů vylezl, Gaia musí hledat alternativní cesty. After Us vám brzy už tak komplikované situace začne zamotávat logickými puzzly. K teleportu skrze obrazovku televizoru bude nutné jej zapojit ke zdroji energie nebo k otevření vrat najít spínač a ten aktivovat. Některá prostředí jsou jako obrovská bludiště, v nichž se snadno ztratíte, jako se mi to například stalo ve včelím úlu nebo na jatkách. Hra neobsahuje žádnou minimapu ani podrobnější navigaci, a tak se musíte spolehnout na vlastní orientační smysl. Některé části levelů jsou designově trochu matoucí a hráč se může cítit dezorientovaný. Takových případů jsem nezaznamenala mnoho, ale přesto zde jsou. Jedinou malou pomocí je zpěv, který vám ukáže směr sběratelských předmětů, ale na to se nedá příliš spoléhat.
V čem After Us vyniká, je vizuál, na němž je postavené snad úplně všechno. Matka příroda vás vyšle do osmi koutů světa, z nichž každý představuje jiné prostředí i jiný civilizační problém. Oceány jsou plné odpadků a chemikálií vypouštěných z továren, kvůli čemuž ryby umírají, vdechují plasty nebo se zamotávají do sítí a hynou na mořském dně. Slzička ukápne při spatření velryby prošpikované harpunami nebo olovem proděravělého jelena lapeného do medvědí pasti. Stejný smutek a beznaděj zavládne při scéně plošného kácení. Z dříve nádherného parku plného života zbyly jen rozlehlé hřbitovy osamocených kmenů a půda rozrytá od kol těžebních strojů. Každá oblast má svůj příběh, ukazuje na konkrétní problém a snaží se vám předat určité poselství. I přes značnou míru stylizace není příjemný pocit dívat se na zubožená těla zvířat v pokročilé fázi rozkladu, stejně tak vnímat některé další scény. Líbí se mi však, že After Us se nesnaží z lidí udělat ty hlavní záporné aktéry, ale ukazuje, že i lidská rasa, přestože je destruktivní, v sobě skrývá plno radosti, lásky a naděje.
Prokletí hráčské frustrace
After Us lze hrát pouze pomocí herního ovladače. Musím říct, že ačkoliv se nekamarádím s ničím jiným, než je klávesnice s myší, titul se mi až na pár zádrhelů hrál poměrně dobře. Ze začátku je potřeba si na ovládání zvyknout a už v úvodní lokaci poznáte, že z hlediska přesnosti to nebude žádný med. Odhadnout dopad skoků je místy až nemožný úkol, a přestože je pohyb plynulý, pod vodou tu neohrabanost budete nenávidět. Hašení zápalného knotu před vybuchnutím nebo útěk před otravnými kotouči kruhové pily nejsou mechaniky, kterých bych byla fanoušek, ale to je věc osobního názoru. Využití funkcí ovladače DualSense by mohlo být výraznější, protože kromě vibrací v případech nebezpečí jsem nezaznamenala nic jiného. Co však nejistému ovládání výrazně škodí, je kamera, jejíž úhly častokrát zabírají to nejhorší možné místo a vy nevidíte ze scény absolutně nic. Například šplhání po klecích na vršku mrakodrapu nebo snaha vyškrábat se na ruské kolo byly jedny z momentů, kdy jsem ztrácela nervy právě kvůli kameře… a svým bídným hráčským schopnostem, samozřejmě. I když se s ní dá do jisté míry pohnout, ne vždy vám to k něčemu bude. Aby toho nebylo málo, vývojáři to se sníženou viditelností občas přehnali a na některých tmavých místech se jen stěží zorientujete.
O rozporuplných emocích a melodickém tichu
After Us ve mně vyvolává rozporuplné dojmy, protože osobně jsem si ze začátku nedávala moc velké šance, že titul vůbec dohraju. Nejen kvůli pár technickým vadám, občasným bugům a asi dvěma pádům, ale chyběla mi zde větší dynamika. Hra na vás postupně nabaluje nové mechaniky, ale i přesto je celková hratelnost strašlivě nevýrazná, až pro někoho může být nudná, stejně tak jako monotónní náplň. Některé oblasti jsou strašlivě vleklé, a i když se liší prostředí, děláte v nich neustále to samé. Jedinou mou útěchou bylo hlazení duchovních zvířat.
Jak už jsem psala, After Us je hra cílící na pocity, které se ve vás snaží vyvolat. To by nešlo bez příznačné emotivní hudby, která zde hraje stejně tak velkou roli. Titul je němý. Nenajdete v něm jediné vyřčené slovo a strohou konverzaci mezi Gaiou a Matkou přírodou zastává pár psaných vět. Ničemu to ovšem nevadí, protože hudební složka hry je zvládnutá dobře a skvěle dotváří atmosféru, ať už cílí na city a snaží se vás rozbrečet při smutných pasážích, vzbudit ještě větší napětí v případě nebezpečí, nebo nabídnout chvilku relaxace při nádherném výhledu. After Us toho nenabízí mnoho, co se týče herních možností. Na druhou stranu se zaměřuje na předání určité zprávy a vyvolání kýženého dopadu, což se mu povedlo na jedničku.
After Us je emotivní výprava, která hráče zavede na cestu zničeným surrealistickým světem. Hra prezentuje důsledky lidských činů na životní prostředí a ukazuje jejich ničivou sílu. Hráči ovládají drobného ducha Gaiu a vydávají se na misi, jejímž cílem je obnovit život a naději na zpustošené planetě. Ohromující vizuální stránka hry a environmentální příběh účinně předávají poselství o ekologické odpovědnosti. Hráč objevuje svět, překonává překážky a musí bojovat o přežití. After Us nabízí graficky působivý zážitek, který podněcuje k zamyšlení nad vlivem lidstva na svět kolem nás, ale svou náplní ani hratelností nepřináší příliš velké vzrušení.
