Bez čeho se žádný akční hrdina neobejde? Můžeme uvažovat o svalnaté postavě, schopnosti pohotově hláškovat, ale rozhodně bychom neměli zapomínat ani na slow-motion. Nebýt něj, výbuchy nevypadají tak epicky, dlouhé skoky postrádají dramatický efekt, údery nepůsobí tak silně a nemáme možnost si pořádně užít přestřelky se sofistikovanou choreografií. Dobře si to uvědomují tvůrci z Fast Travel Games, kteří právě na slow-motion a lásce k explozivním akčním filmům postavili svou novinku pro virtuální realitu nazvanou jednoduše Action Hero.
Stručná historie slow-motionu
Zpomalené záběry využíval již klasický Hollywood, a to zejména ve válečných filmech a westernech. V průběhu 60. a 70. let si na šikovném střihu a zručné práci se slow-motion efektem vystavěl pověst Sam Peckinpah, průkopník akčního žánru a režisér snímků jako Divoká banda, Strašáci nebo Útěk. Inspiroval tak mimo jiné moderní hongkongské filmaře typu Johna Woo či Ringo Lama, kteří díky svým ikonickým akčním filmům manipulaci s časem zpopularizovali.
Hongkongská akční škola 80. a 90. let se posléze stala jedním ze vzorů pro filmovou estetiku Matrixu. Ten diváky ohromil kreativní prací s extrémním zpomalení záběrů, které bylo možné realizovat díky vynalézavému použití moderních technologií. Manipulace s rychlostí záběrů se také stala jedním z výrazných poznávacích znaků tvorby milovaného i nenáviděného Zacka Snydera a v současnosti se o ni hojně opírá rovněž indická žánrová kinematografie.
Od Matrixu po Jurský park
V Action Hero se stáváte hercem, který musí ve slow-motionu natočit spoustu divokých akčních scén. Čas ve hře funguje totožně jako v již kultovním Superhot – plyne jen tehdy, pokud se sami hýbete. Můžete se tedy kdykoli pořádně rozmyslet, jak budete postupovat, ale jakmile se rozmáchnete pěstí nebo vystřelíte ze zbraně, dají se do pohybu i nepřátelé a jimi vystřelené projektily.
Hra vzdává poctu především Hollywoodu od 80. let do současnosti, přičemž obsahuje také východoasijské (zejména japonské) motivy. Jednotlivé levely (označované jako „scénáře“) jsou více či méně inspirovány slavnými akčními filmy bez ohledu na to, jak moc se v nich uplatňoval slow-motion. Snadno rozpoznatelná je třeba aluze na dálniční honičku z Matrix Reloaded, klasickou trilogii s Indiana Jonesem nebo Jurský park. V některých levelech se pouštíte do křížku s japonskými šermíři (v obecné aluzi na japonské čanbara filmy) nebo se snažíte proklouznout mezi hi-tech zabezpečovacími systémy jako v sérii (a seriálu) Mission: Impossible. Další levely vývojáři slibují přidat s následujícími updaty.
Moje jediný přání je opakování
Obtížnost jednotlivých scénářů postupně narůstá. Nejzapeklitější je samozřejmě střelba. Jakmile stisknete spoušť, čas začne ubíhat poměrně rychle a není snadné se vyhýbat projektilům, nožům či šurikenům, které na vás mezitím vrhnou či vystřelí nepřátelé. Zvlášť když nepřátel i projektilů může být opravdu hodně. Jelikož headset reálně vnímá pouze polohu vaší hlavy, a nikoli těla, není vždy úplně snadné poznat, kdy jste se (podle hry) nebezpečí vyhnuli a kdy nikoli. Naštěstí jde projektily také odrážet, nebo dokonce rozsekávat ve dví. Katanou, sekerou nebo montážním klíčem se klidně můžete ochránit před sprškou kulek, ale pokud některá zasáhne vaši střelnou zbraň, ta se rozbije a vypadne vám z rukou.
Ač se z pouhého popisu může zdát, že hra postavená na mechanice času, který se hýbe současně s pohyby hráče, musí být velmi jednoduchá, Action Hero vás vyvede z omylu velmi rychle. Obtížnost jde nahoru prudce a drtivou většinu levelů budete mnohokrát opakovat, než se vám podaří jimi s úspěchem projít. Levely jsou sice záměrně krátké, ale kdyby někoho opakované neúspěchy přece jen frustrovaly, může si hraní ulehčit úpravou celé řady parametrů. Jde například zvýšit počet zásahů, který váš hrdina snese (ve výchozím nastavení je smrtící zásah jediný). Stejně tak ale můžete snížit rychlost, kterou nepřátelské projektily létají. Když mnohokrát opakujete jeden úsek, hra sama vám přátelsky naspawnuje zlatý revolver s neomezenou municí.
Neber si katanu do střeleckého souboje
Zatímco střílení je v Action Hero funkční i zábavné, kontaktní souboje nadchnou méně. V souboji s japonskými šermíři mi přišlo zvláštní, že katanou nejde blokovat jejich útoky. Musíte je prostě zasáhnout dříve, než oni zasáhnou vás. Údery pěstí jsou zase poněkud nevypočitatelné, neboť je někdy hra prostě nezaregistruje. Taky je nešikovně, že se vám do sevřené pěstí automaticky spawnuje zbraň, kterou držíte v druhé ruce. Několikrát jsem chtěl během střelby někomu uštědřit levý hák, ale místo toho jsem si jen přehodil pistoli.
Po grafické stránce je Action Hero neurážející. Díky titulům, jako je Red Matter 2 nebo Metro Awakening, víme, že Quest 3 dovede ve stand-alone módu nabídnout velkou parádu. Prostor je tu ovšem i pro stylizovanou grafiku založenou na zjednodušených tvarech a velkých barevných plochách bez detailů. Ve virtuální realitě je takové prostředí mnohem víc vtahující, než by se mohlo zdát z placatých obrázků. Ocenit lze fakt, že grafika Action Hero je svižná a ostřejší než třeba ta v Tiger Blade.
Action Hero je zábavná a vydařená variace na Superhot, kterou lze příznivcům akčních her ve virtuální realitě doporučit. Musí ovšem být smíření s tím, že jde o hru krátkou a technicky nedokonalou. Je ovšem možné, že kvalita Action Hero poroste s tím, jak do něj vývojáři budou doplňovat další obsah.
