Jedna z pětadvaceti nejhranějších her na Steamu, Yu-Gi-Oh! Master Duel, se stále nenápadně odkláněla od pozornosti českých hráčů. Vývojářské studio Konami Digital Entertainment, jež je zároveň i vydavatelem, rozhodně neudělalo s výběrem této hry žádnou chybu a rozhodlo se hráčům přinést úžasný karetní zážitek srovnatelný s jinými celosvětově populárními karetními hrami. Tedy až na jeden malý detail, Yu-Gi-Oh! Master Duel je místy skutečně pekelně složitý, a i Magic the Gathering mi přijde, že je vedle něj hrou pouze pro děti. Doufám, že vám dnešní recenze přiblíží tuhle vidoherní adaptaci.
Yu-Gi-Oh! Master Duel vychází z originální karetní hry Yu-Gi-Oh
Yu-Gi-Oh karty jsou původem klasickou karetní hrou a lze je hrát i s kamarády jako stolní karetní hru. Yu-Gi-Oh karty vznikly v roce 2002 a byly ve své době nejrozšířenější karetní hrou na světě vůbec. Aktuálně se jedná asi o třetí nejhranější sběratelskou karetní hru na světě.
Offline Yu-Gi-Oh karty mají několik výhod oproti online verzi, a to, že si je můžete zahrát s kamarády prakticky kdekoliv a ve více lidech. Taktéž lze karty sbírat a vyměňovat. Pokud byste se chtěli o této hře dozvědět více, navštivte článek o Yu-Gi-Oh kartách, kde najdete pravidla a návod ke hře. Chcete si karty YGO pořídit? Doporučujeme specializovaný e-shop Veselý drak, který má široký sortiment karet Yu-Gi-Oh, obalů a dalších doplňků.
Mimochodem o hře vyšlo i velice slavné stejnojmenné anime, jež bylo dokonce i nadabováno do češtiny. Hlavní postavou je Yugi Moto. Ten pomocí starověkého talismanu umí ovládat sílu faraona. Faraon je zároveň jedním z největších vládců všech monster, která byla později uzavřena do karet. Neptejte se snad na víc, je skutečně složité se vyznat ve známé animované předloze, které trvalo více než 200 epizod, než konečně došlo k finálnímu rozuzlení. Pokud vás animovaná předloha přece jen láká, doporučím pouze film Yu-Gi-Oh! Pyramida Světla, ve kterém lze vidět, o čem to celé je, včetně hlavních postav, ačkoliv film slouží jako filler.
Všechno je to v kartách
Yu-Gi-Oh! Master Duel je stejně jako její fyzická předloha karetní hrou. Karty se ve hře dělí na tři typy – magické, pasti a příšery. Všechny tři druhy se dají vzájemně kombinovat, vylepšovat, upravovat a především nahrazovat. Každá sehrává svou roli a nejlepší je, že se dokáží všechny vzájemně nahradit či podpořit.
Příšery jsou takový základ, ty se naučíte používat ihned. Útočí a brání. Umírají stejně rychle, jako se dají vykládat. Každé kolo můžete vyložit na stůl jednu příšeru, ovšem pokud to nezmění karta jiného typu. Když jich máte ve hře více, dají se vzájemně kombinovat a může se z nich stát daleko lepší karta-příšera. Ta už je obdařena i nějakou tou schopností, například se po smrti může ihned znovuzrodit. Všechny příšery mají ještě body útoku a body obrany.
Karty magie jsou takové, hloupě řečeno, herní mršky. Jejich pomocí můžete zvyšovat poškození svých příšer nebo zničit ty nepřátelské, popřípadě oživit své jednotky ze hřbitova a spoustu dalších vylomenin. Karet je nepřeberné množství (údajně kolem 10 000) a karty magie jsou skutečně příjemným bonusem, který oživí celý zápas.
Poslední jsou karty pastí. Bytostně je nesnáším. Ty se položí na hrací plochu a mají jednoduchý účel, chytit nepřítele do… pasti. Například, když soupeř vyloží monstrum a vaše karta pastí se aktivuje (a má tu schopnost), vy můžete nepřátelskou příšeru ihned zničit. Tento typ karet je tak velkým gamechangerem, jakmile se je naučíte používat.Jelikož má každá karta jinou schopnost a vy se je musíte naučit používat, je potřeba číst nekonečné hromady textu s tím, co jaká karta umí. A to je prostě proces, jenž u karetní hry, navíc stále se rozšiřující a s nekonečnými možnostmi, musíte neustále podstupovat. Nehledě na to, že skoro s každým updatem přichází karty nové.
Herní mechanismus je snadný, ale hra děsně dlouhá
Pokud má, musíte jako první vždy napadnout ono monstrum. Všeobecně je snazší útočit na monstrum v útočném postavení, protože v tu chvíli platí jeho hodnota útočných bodů, nikoliv obranných. Vzhledem k tomu, že útočné příšery mají omezenou, až nulovou schopnost se bránit, je to účelná smrt. Navíc rozdíl mezi poškozením a zničením pak jde automaticky do protihráče. Příklad, mám útočnou sílu 2 900, útočím na soupeřovu příšeru v útočném postavení a ta má základní obranu 500. Nemá-li soupeř připravenou kartu magie nebo pasti, do hráče jde pak automaticky 2 400 bodů poškození. Takhle to zní, že hra rychle odsýpá, ale není to pravda.
S počítačem jako soupeřem by se to skutečně mohlo zdát, že si dáte zápas za dvě minuty a jdete dál. Bohužel, ne. Po klasickém tutoriálu jsem začal plnit sólo mise (souboje) a jedna mi zabrala i deset minut, což u prvních „jednoduchých“, ještě stále přípravných zápasů je trošku ztráta času. To platí už vzhledem k tomu, že vás hra stále učí pokládat příšerky do obrany nebo útoku, což je nudné.
Přivádí nás to k ještě k jednomu bodu. Karty jsou v balíčku zamíchané náhodně, a jestliže nebudete mít vyloženě kartu „vyber si mě“, tak kromě toho, že víte z čeho se balík skládá, nikdy nebudete vědět, co vám zrovna padne či co si líznete. A přesně takové napětí má karetní hra mít.
PvP je základní kámen hry, ale je nefér
Jakmile jsem splnil sólo kampaň, přešel jsem do módu PvP, což je nejdůležitější součástí celé hry. V něm si konečně můžete vyzkoušet vše, co jste se naučili, proti reálnému soupeři. Popíšu vám své první dva zápasy, abyste měli představu, do čeho jdete, protože mně trvalo věčnost pochopit, že reálný hráč je velice rozdílný oproti počítači. Přitom těch možností u začátečníků by nemělo být tolik.
Můj první soupeř byl nekonečný myslitel. Ačkoliv má hra ve vzájemných zápasech časování, se svým prvním soupeřem jsem měl snad nejdelších patnáct minut života. Doslova a do písmene jsem stále čekal, než se něco stane, i když v závěru vyložil jen příšeru.
Druhá věc je pay-to-win. Po jasném vítězství v prvním klání jsem plně motivovaný šel do dalšího. Do hry si můžete dokupovat mnoho druhů karet, ať už se jedná o příšery, karty magie či pasti, včetně různých druhů připravených balíčků. Důvod, proč je koupit? Nemusíte se trápit skládáním svého vlastního paklíku, a když koupíte ty nejlepší a nejdražší, rychle se prokoušete minimálně do vyšší ligy.
Ve svém druhém zápasu jsem tak nastoupil proti nějakému nákupčímu. Položil jsem kartu magie, kartu do obrany a předal tah. Protihráč vyložil kartu nestvůry s magickou kartou, čímž automaticky aktivoval její schopnosti, a v prvním kole mě připravil o všech 8 000 životů. Nebudu vám asi říkat, jak velký vztek jsem v tu chvíli dostal. Bohužel, jak už to v online hrách bývá, můžete ihned v začátcích narazit na někoho, kdo vás nejen odrovná, ale zároveň vám vezme i radost ze hry.
Parádní hudba v pozadí a super karty
Ačkoliv podoba hry se většinou skládá především z toho, že všude něco bliká a vzájemně se ničí, karty mají naprosto skvělé provedení. Pokud jste viděli staré anime Yu-Gi-Oh, o to více si to vychutnáte. Jestli si vzpomínáte na některé zápasové zvraty, je to přesně to, co nabízí i samotná hra. Jedna karta může všechno změnit. Kupříkladu karta Znovuzrození, to je takový můj mazel.
Celou hru doprovází naprosto uchvacující hudba. V playlistu se točí více než dvacet různých skladeb, z nichž bych nejvíce vypíchnul tu na sanšin (japonská kytara). Příjemné je i sólo na housle. V žádné se ale nezpívá, takže si můžete užívat pouze instrumentální hudbu. Dokonce jsem se do ní zaposlouchal natolik, že jsem se přistihl, že ani nehraji, tak skvělý soundtrack hra má. Velkým problémem může být jazyková bariéra. Vzhledem ke kvantu textů, co si člověk musí přečíst, potřebujete ještě jednu podstatnou schopnost, a to je porozumění. Máte-li pouze základní znalosti angličtiny a nechcete se učit z videotutoriálů, bude vám studium karet trvat mimořádně dlouho. Případně je do balíčku kvůli nedorozumění ani nezařadíte, čímž se předem připravíte o potencionální výhody.
Rozumím tomu, proč je Yu-Gi-Oh! Master Duel velice populární a stále se drží na Steamu v top žebříčcích nejhranějších her. Herní mechanismus je jednoduchý, jakmile si osvojíte základy. YGO buduje skvělý pocit napětí a faktor náhody je příjemným bonusem, stejně jako ve fyzické verzi hry. Karetní klání provází naprosto famózní soundtrack. S čím mám trochu problém, je PvP a především možnost si koupit to nejlepší, což mi prostě přijde nefér.
