Snad každý v dětství stavěl různé pevnosti nebo bunkry. Někteří tuto radost povýšili ještě výš a začali kupovat obrovské lego stavby, jiní se naopak spokojili s občasnými bábovičkami na pískovišti. Nicméně titul Forts od studia Earthwork Games se rozhodl přivést všechny fanoušky pevností, strategií a bojů k monitorům, aby se věnovali strategické hře, ve které máte jeden jediný úkol – zničit pevnost nepřítele.
Forts má příběh? Nevšiml jsem si
Svět se zmítá ve válce mezi třemi velkými národy, mezi Říší orla, Dračí armádou a Aliancí železného medvěda. Probíhá tak další studená válka, v níž je celý svět na pokraji otevřeného konfliktu, který občas vygraduje nějakou tou přestřelkou mezi dvěma zeměmi. Jak se ale takto velké státy mohou ničit?
Pomáhají k tomu jádra pevností. V nich je uložena jakási energie, a ta když bouchne, končíte. Na druhou stranu díky ní můžete najímat dělníky, kteří těží materiály na výrobu zbraní a rozšiřování pevnosti, stavět elektrické mlýny, které nasávají energii, nebo prostě jenom kupovat pytle s pískem, kvůli požárům.
Vaším cílem je tak v každé misi Forts za každou cenu zničit jádro vašeho nepřítele. Příběhová kampaň tomu ale moc nepomáhá. Po velice dobře připraveném tutoriálu (který nebyl zas tak moc nutný) se přesouváte rovnou na bojiště, jenomže hrajete postupně za všechny tři frakce. Dostáváte se tím k příběhu, který pomalu připomíná Orwelův román 1984, jenom je fakt špatně napsaný.
Ono to padá jak domeček z karet
Prakticky všechny mise jsou stejné, kopírují tak veškerou podstatu real-time strategií. Ve třech krocích:
- Postavit pevnost
- Vytvořit armádu
- Zničit nepřítele
Jenomže ona pevnost někdy prostě spadne – všechno je postavené na principu rovnováhy. Můžete stavět, jaké pevnosti chcete, tvořit ty nejdivnější tvary, kreativitě se meze nekladou. Bohužel občas dáte daleko větší váhu napravo než nalevo, celá pevnost se rozlomí, a když máte sakra smůlu, rozlomí vám i jádro a tím je pro vás konec hry.
Všechno můžete přidržet úchyty. Stavíte podél skály? Použijte provazy. Myslíte si, že když stavíte pevnost pouze do výšky, nebude se naklánět? Ani náhodou, čím je vyšší, tím je nestabilnější. Musíte se tak místy skutečně snažit a zamýšlet nad tím, jaký bude váš další stavební krok. Pevnosti se také dají vylepšovat, především se z dřevěných plátů dají dělat ocelové. To naštěstí už poté nemá vliv na váhu pevnosti a její balanc. To samé platí pro doplňující výbavu jako pytle s pískem, větrné mlýny, opravnou stanici a především zbraně a jednotky.
Můžete zbraň vylepšit, bohužel k horšímu
Zbraňový systém má Forts naprosto vyšperkovaný k dokonalosti. Každá jednotka potřebuje stabilizační bod, kam může být položena, od sniperů po laserové dělo. Všechno se dá navíc schovat ještě za ocelová vrata, aby vám to nepřítel nezničil. K dispozici jsou kulometné jednotky, granátomety, dělostřelectvo, raketové silo a další. Ironií je, že některá vylepšení jsou naprosto k ničemu.
Dobrým příkladem je sniper. Po jeho vylepšení má větší průraz, takže prostřelí i ocelovou pevnost nepřítele. Bohužel, když používáte raketové silo, potřebujete nevylepšeného odstřelovače, který zaměřuje cíl pro rakety. To samé platí pro dělostřelce. Ti automaticky sestřelují nepřátelské rakety a tím vás brání. Jenomže po vylepšení nejen ztratí průraznost, ale zároveň už vás nebrání sami od sebe. Všechno pro má tak i svoje proti.
Pro hru platí jedna věc, laserové dělo vyhraje jakoukoliv misi. Jakmile postavíte laserové dělo a dobře trefíte nepřátelskou pevnost, je téměř 100% šance, že vždycky zničíte nepřátelské jádro, případně prorazíte ocel a minimálně zapálíte vašeho soupeře.
DLC High Seas pomohlo udržet komunitu, hře ale moc nepomohlo
Rozšíření hry High Seas hře rozhodně pomohlo. Bohužel, kromě lodních bitev, pár nových zbraní a druhů těžby nepřineslo do Forts vůbec nic nového. Na druhou stranu kampaň High Seas, to je naprosto jiný příběh. Mise jsou daleko složitější než v případě základní hry Forts, nehledě na to, že postavit pevnost na lodi je daleko složitější.
Loď se totiž na rozdíl od pevnosti převáží podle nákladu – jednou jsem se takto nechtěně utopil. Problém ale je podvodní požár. Doteď nerozumím tomu, že když hoří loď, hoří i část pod vodou, i když je sakra v oceánu! Pro svoje vědomí jsem si řekl, že mi hra ukazuje, jak to hoří uvnitř lodi, nicméně když vás trefí mířená střela do nabíjecí vrtule a začnete hořet vyloženě odspodu, je to spíše hra o nervy.
Multiplayer je mrtev, ať žije šarvátka
Hra nabízí i multiplayerový mód, v něm už dneska však skoro nikoho nepotkáte. Ať jsem se snažil jakkoliv, a to s připojením i na celý svět, prostě jsem si soupeře nenašel. Souboj s počítačem navíc hrozně rychle omrzí, takže hledání nepřítele (člověka) je obrovským lákadlem. Především když se jedná o takovou nenáročnou hru. Příjemným módem je tak šarvátka. která se Forts skutečně povedla. Jedná se o ověřenou věc, která fungovala v hromadě úplně jiných strategií. Sice se okouká, ale není nad to si zahrát jen tak ve volném stylu.
Forts je líbivá zábava
Graficky je hra skutečně čistě a pěkně udělaná. Roztomilý kabátek, plný jednoduchých nepřeplácaných barev, nabízí přesně to, co hráč chce. Kvalitní líbivé prostředí pro ještě jednodušší hratelnost, tak by to prostě mělo vypadat, a EarthWork Games to skutečně zvládli na výbornou.
Problémem je naprostá ztráta hudby. Nejsem si vůbec jistý, jestli nějaká v té hře byla. Spousta bouchajících efektů, lítání kulek, hučících alarmů, to ano, ale jakékoliv jiné hudební podkreslení jako by celému projektu unikalo.
Forts je jednoduchá real-time strategie, ve které si budujete vlastní pevnost do jakékoliv podoby, odstřelujete ty nepřátelské, a ještě si ji můžete nechtěně rozlomit vejpůl. Přesně jako v dětství, když jste si mohli stavět vaše oblíbené stavebnice. Hru však sráží mrtvý multiplayer, jakási nepřítomnost hudby a především velice rychle přicházející repetitivnost.
