Mezi gamery celkově nenajdete zrovna moc těch, kteří by ujížděli na puzzle a logických hrách. Přitom má tento žánr rozhodně co nabídnout. Najít logickou hru, ještě k tomu skládačku, která by nebyla přehnaně složitá a tak vás neodradila, je složitým úkolem. Mnoho těchto her nastavuje obtížnost až moc vysoko, a proto u nich spousta hráčů vydrží pouze do doby, než jim přetečou nervy a dojde trpělivost – to často netrvá moc dlouho. Glass Masquerade je krásným příkladem toho, že to jde i jinak.
Glass Masquerade
Již nedávno jsme vám představili The Pedestrian, který se od většiny logických her odlišuje svým nápadem. Glass Masquerade, o které je tato recenze, sice zrovna nevyniká jedinečnou a originální myšlenkou, ale zato vás uchvátí v jiných ohledech. Především je to vizuální stránka, ale o té až později. Jak je zmíněno v úvodu, nebudete muset své mozkové závity příliš zatěžovat. Jednoduchý systém skládání mozaiky/obrazu z jednotlivých kousků funguje velmi dobře a intuitivně. Dílků je tak akorát, abyste se malinko potrápili, ale stále neztráceli nervy, že jste se někde zasekli a nevíte si rady jak dál. I když má každý level/mozaika svou obtížnost od 1 do 5, ani na té nejtěžší nad ním nestrávíte více jak dvacet minut.
Zpět k vizuálu, ten je totiž největší předností hry. Postupně navštěvujete výstavy v různých státech po celém světě. Každá z dvaceti šesti vitráží je ojedinělá, originální, a ukazuje navíc kulturu či historický výjev dané země. Jakmile tedy všechny kousky skládačky do sebe zapadnou, máte hotovo, a můžete tak přejít dál. Za podkresu příjemně sladěné hudby pro každý stát jde skládání zkrátka samo. Celé hře dominuje styl art deco. Tento styl se v grafice projevuje výraznými konturami a čistými jasnými barvami. Hra je krásně a příjemně barevná, ale ne tak, aby působila přeplácaně.
Menší vadou na kráse je to, že dopředu nevíte, jaký motiv sestavujete. Nemůžete se tak orientovat podle předlohy, a skládání trvá o to déle. Musíte si v kontextu země, ve které mozaiku zrovna skládáte, domyslet, co za motiv to může být. To by nejspíš tolik nevadilo, ale všechny dílky jsou černé; nelze se tak orientovat podle barev, ale pouze podle tvaru, což je trochu obtížnější a některým hráčům to může vadit. Malou nápovědou vám na druhou stranu je prvních pár dílků, které jsou označené, kam patří, abyste se měli od čeho odrazit.
Hratelná doba s tím vším vystoupá od tří do pěti hodin čistého času, což není moc. Můžete si navíc stáhnout dvě mozaiky zdarma. Pokud by vám to bylo stále málo, lze přikoupit tři DLC, i když ta vám herní dobu o tolik nenatáhnou. Co ale Glass Masquerade ztrácí na délce, to vynahrazuje celkové zpracování hry a soundtracku. Za nás jeden z těch lepších logických puzzlů, na které můžete narazit.
Glass Masquerade 2: Illusions
Po úspěchu prvního dílu se tvůrci z Onyx Lute rozhodli nám dopřát další porci logických art deco skládaček. Tentokrát ale nenavštěvujete různé země a neprozkoumáváte jejich historii a tradice. Podtitul Illusions není jen náhodou, tvůrci se vydali cestou iluzí a podle toho vypadají i vitráže. Obtížnost je automaticky základní, ale můžete si ji přepnout na těžkou, to je teprve hardcore. Vitráže jsou nyní docela komplikované a často ani v polovině sestavování neodhadnete, co za obraz se před vámi vyjevuje. Téma iluzí je tady tak silné, že často dokonce ani po dostavění hned na první pohled nerozpoznáte celkovou scénu.
Herní mechaniky, vizuální styl a hratelnost se nezměnily naprosto v ničem. Pokud jste tedy hráli prvotní díl, pokračování vám nabídne to samé, jen s větší porcí skládaček, která vás zabaví na dvojnásobek času. Herní doba je tak na základní obtížnosti cca osm hodin, na těžší obtížnosti v ní strávíte o dost déle.
Je trochu škoda, že i přes to, že se jedná o druhý díl, hra tak moc nepůsobí. Mnoho hráčů dvojku vnímá spíše jako DLC, které vám pouze navyšuje množství levelů, a já nemohu jinak než souhlasit. Kdyby vývojáři přidali i sebemenší novinku, ať už co se týče samotného skládání nebo prohlížení hotových vitráží, vneslo by to do hry celkově žádaný svěží vítr. I tak ovšem stále platí to, co u prvního dílu… za nás jeden z těch lepších logických puzzlů, na které můžete narazit.
