Když jsme byli ještě malí špunti, prarodiče nám před spaním vyprávěli pohádky, ve kterých silný a nebojácný hrdina porazil podlého padoucha, zachránil princeznu a přinesl tak opět mír a harmonii celé zemi. Ne všechny příběhy však končí úplným happy endem a Greak: Memories of Azur je jedním z těch případů. Přemýšleli jste někdy, jak moc by se naše oblíbené pohádky změnily, kdyby v nich naopak zlo vyhrálo? Stejně jako původní příběhy bratří Grimmů vypráví o kanibalství, uřezaných končetinách, kruté smrti či sebevraždě, dnešní recenze nám představí děsy války, ve kterých se tři sourozenci pokusí prostě jen přežít.
Když zlo přebírá kontrolu
Greak: Memories of Azur je jedním z těch příběhů, ve kterých zlo vyhrálo. Když malebnou říši Azur obývanou drobnými elfy napadne armáda nelítostných Urlagů, přinesou s sebou kromě smrti a vypálených vesnic také jakousi nákazu. Ta půvabnou zemi začne měnit v neobyvatelnou krajinu s umírajícími rostlinami a zmutovanými zvířaty plných agrese. Po táhlých bojích a spoustě zmařených elfských životů se zoufalí obyvatelé snaží najít způsob, jak opustit svou rodnou krajinu a najít si nový domov. Shromažďují tak všechny dostupné zásoby ke stavbě vzdušných lodí, aby co nejdříve mohli odplout do bezpečí.
Hráč se ocitá v kůži ne jedné, ale rovnou tří postav. Sourozenci se od sebe v chaosu válečných konfliktů rozdělili a za všech sil se snaží opět shledat. Už z prvních pár minut vyplývá, že mají pouze jeden druhého, a tak je pro ně nesmírně důležité udržet zbylé přeživší členy své rodiny pospolu. Bude zapotřebí podat pomocnou ruku, kde se dá, aby se všichni společně mohli vydat vpřed lepším zítřkům. Atmosféra celé hry je tedy napjatá, přesto plná nadějí na pozadí krásné ručně kreslené grafiky, která nabízí mnoho rozmanitých zákoutí postupně blednoucí krajiny. Stejně je na tom i samotný příběh. I když zobrazuje vážné téma války z pohledu osamělých dětí ztracených v lesích, stále jste plni očekávání a doufáte v ten šťastný konec. Když se sourozenci opět setkají, radostně se obejmou a prohodí spolu pár vřelých slov, jsou to ty okamžiky, kdy vaše srdce roztají a do očí se vám vženou slzy. Přesně takové hry mám ráda.
Krušné časy si žádají hrdiny
Greak: Memories of Azur je napínavá plošinovka s pár logickými hádankami a PRG prvky. Nabídne vám rozlehlou mapu k volnému průzkumu se spoustou zajímavých lokací, po kterých narazíte na skryté poklady, tajné chodby, důležité suroviny, hádanky a samozřejmě na hromadu nepřátel. Tábor zbudovaný elfskými obyvateli vám bude sloužit jako pomyslná základna. Zde si budete moct v klidu odpočinout, přijmout úkoly, doplnit inventář léčivými lektvary, uvařit něco dobrého na zub a popovídat si s dalšími postavami, které vám postupně odtajní celé pozadí příběhu. Odtud se budete vydávat do všemožných oblastí s jasným cílem – najít svou starší sestru a staršího bratra.Nejprve se totiž seznámíte s nejmladším chlapcem jménem Greak. Na tomto titulu menšího formátu mě velice zaujala jednak jeho preciznost, a pak právě ta mechanika, kdy jeden hráč ovládá více postav najednou. Když k tomu přidáte fakt, že každý ze sourozenců má jiné schopnosti i slabiny, najednou vám to otevírá široký prostor pro taktizování. Greak je malého vzrůstu, a tak může prolézat úzkými tunely, svým mečem se zvládne ubránit nepřátelům a s pomocí kuše zase zasáhnout soupeře na dálku, ale jeho slabinou je značně omezená doba, kterou může strávit pod vodou, a menší síla útoku.
Naopak jeho sestra Adara používá magii. Díky ní může po krátký čas létat a dostane se tak tam, kam její bratři ne. Magické střely jsou navíc účinné proti létajícím nepřátelům a její výdrž pod vodou je mnohem lepší než ta Greakova. I ona má ovšem slabinu – magii nemůže používat neomezeně a vždy je zapotřebí chvíli počkat, než se ukazatel její many obnoví. Nejstarším sourozencem je Rydel, který představuje toho zodpovědného ochránce rodiny. Jako mladý bojovník v honosné zbroji disponuje velkým mečem, štítem a vystřelovacím hákem, který ho dokáže dostat na těžko přístupná místa. Má ovšem jednu velkou nevýhodu, a tou je odpor k vodě. Rydel jako jediný z trojice buď neumí plavat, nebo ho mohutná zbroj jednoduše táhne ke dnu. Tak či onak jsou pro něj vodní plochy zapovězeným územím.
Ukládej jako o život!
Nenechte se oklamat roztomilým vzhledem, samotná hratelnost totiž nabízí řadu výzev. Speciální save pointy pro ukládání hry jsou jen na určitých místech, a ne vždy zrovna moc daleko od houfu nepřátel. Jakmile přijdete o všechny životy, vrátíte se k poslední ručně uložené pozici, což v těch horších případech může znamenat ztrátu pár desítek minut či několika hodin hraní, zapomenete-li si delší dobu postup uložit. Ani doplňování životů není žádný med. Jednou ze dvou možností léčení jsou speciální elixíry, které buď můžete zakoupit u obchodníků, nebo je nalézt v truhlách po celé mapě. Druhou a podle mého daleko zajímavější léčící metodou je sbírání různých plodin, ze kterých si u ohniště můžete ukuchtit všemožné pokrmy. Pokud se jedná o běžnější plodinu, pokrm vám obnoví pouze malé množství zdraví, u těch vzácnějších a méně častých kombinací si můžete uvařit pořádný nakopávač. V nejhorším případě můžete nasbírané plody zkonzumovat syrové, ale poté nečekejte žádné zázraky. Velkou roli hraje také velmi omezený inventář každé postavy, kvůli kterému se budete pečlivě rozhodovat, co do něj uložíte a jak předměty rozdělíte mezi sourozence.
Tento titul je na dílo malého nezávislého studia svou velice přívětivou cenou a kvalitním zpracováním skutečným klenotem. Přesto mě na něm vytáčely hned dvě věci. První z nich je mapa samotná. Ta vám ukáže pouze lokace jako jeden velký celek, ale s množstvím různě spletitých chodeb už se musíte popasovat sami. Připravte se tedy, že často zabloudíte a ve finále třeba zjistíte, že celou oblast musíte zdlouhavě obcházet, protože je cesta průchozí pouze pro jednu postavu. Lépe na tom nejsou ani teleportační kameny, kterých jsou v celé hře všehovšudy čtyři na tak rozlehlou mapu. Přijde mi, že se tím vývojáři snažili nahnat herní čas a nějak hráče donutit opravdu mapu prozkoumávat. Jestli je to správný tah, to už nechám na vašem vlastním uvážení.
Nedostatek rukou k ovládání
Druhým bodem mé frustrace bylo ovládání. Tedy ne ovládání jako takové, protože i když mi titul na začátku doporučil sáhnout po ovladači, ani na klávesnici jsem neměla v tomto ohledu problémy. Animace jsou krásně plynulé, nikde nemáte šanci se zaseknout, po stisknutí příslušného tlačítka se daná akce skutečně stane a v podstatě si nemám na co stěžovat… až na ne zcela dobře vyřešenou týmovou synchronizaci. Jak už jsem zmínila, mít ve svých rukou tři postavy najednou je jistě zajímavá mechanika a ve většině případech funguje dobře, ale dokáže být také zdrojem pěkných nervů ve chvíli, kdy se na scéně objeví boss. V ten moment jsem proklínala různé bohy i to, že si musím naráz hlídat životy všech tří, stíhat se bránit, útočit, uskakovat, a to vše za použití pouze dvou rukou.
Moje obě hemisféry zkrátka bojovaly s tolika úkony naráz. Greaka, Adaru i Rydela můžete svolat do skupiny a určit si, kdo bude jejím velitelem – v takovém případě ho zbylí dva následují. Skupinku můžete také rozpustit a zaměřit se pouze na jednoho člena, protože i tak bude každý samostatně útočit… ale už se nezvládne sám od sebe bránit, léčit ani uskakovat útokům. Ve finále vám tedy nezbyde nic jiného než si všechny semknout co nejvíce k sobě a doufat, že to nějak zvládnete. Nechci tvrdit, že by si dvě postavy měla vzít na starost umělá inteligence, ale nebylo by od věci vymyslet poupravený systém, který by hráčům nezpůsoboval tolik frustrace. Alespoň Adaře dát schopnost magického štítu, aby jím mohla na dálku své bratry ochraňovat, například.
Krása střídá nádheru
S čím na druhou stranu bojovat nebudete, jsou občasné logické puzzly, u kterých bude nutné kombinovat schopnosti všech postav dohromady. Hádanky jsou kreativní a jejich složitost se pohybuje na vybalancovaném středu – ani lehké, ani těžké. Stačí být pozorný a na řešení přijdete prakticky ihned, provedení může být už tou horší částí. O grafické prezentaci jsem se již zmínila a mileráda zopakuji, že svět Azur, jeho obyvatelé, zmutovaná zvířata i Urlagové jsou neskutečně roztomilí a celé to tak dohromady působí jako dětská pohádka s vážným tématem v pozadí. Atmosféru formuje také příjemná orchestrální hudba lahodící snad každému uchu.
Greak: Memories of Azur je smutný, přesto dojemně krásný příběh tří sourozenců potýkajících se s nepřízní osudu na nádherném ručně kresleném pozadí kdysi překrásné země zpustošené krutou válkou. Dojemné projevy sourozenecké lásky, ochrany, obětavosti a starostlivosti vás chytnou za srdce. Přestože se najdou určité vady na kráse, úžasná atmosféra, příjemná hudba a roztomilý kabátek vám je všechny mnohonásobně vynahradí, až budete hrou zcela pohlceni, dokud ji cca za deset hodin na jeden zátah nedohrajete.
