Spisovatele Franze Kafku (1883–1924) snad v našich končinách není nutné nějak podrobněji představovat. Jeho díla plná absurdna, černého humoru a tíživosti života jsou dodnes celkem oblíbená a zejména Proměna je pak vděčnou knihou k vyplnění maturitního seznamu četby. Videoherní průmysl v poslední době začal tušit velký potenciál, který se v adaptacích literatury skrývá, a tak bylo jen otázkou času, než dojde řada i na tohoto klasika. Příležitosti využil nezávislý vývojář Denis Galanin, jehož předchozí titul byl svérázným (a rozporuplně přijatým) přepracováním Hamleta do moderní podoby. Dočkali jsme se tak hry The Franz Kafka Videogame, která tvoří z Kafkova díla souvislý příběh, aktualizuje místy jeho kulisy a přidává do něj prvky řešení hádanek. I zde se tedy jedná o jakýsi videoherní pastiš.
Venkovský lékař, co hledá Zámek v Americe…
Příběh nás přivádí do Čech roku 1924, kde ušlápnutý mladík K. pracuje jako psychiatr (hra tomu sice říká „venkovský doktor“, ale zcela očividně ordinuje ve městě). Když dostane nabídku práce pro společnost Castlecorp – kterou ani nemůže odmítnout – nemešká a vyráží za ní do Ameriky. Cesta však pochopitelně nebude jednoduchá, třebaže vše již bylo zařízeno. Bude totiž nutné překonat nepředvídané překážky, najít v Americe onu společnost, a především obstarat potřebná povolení… V posledním dějství se do hry navíc připojí noirový detektiv Řehoř, který se z neznámého důvodu jedné noci proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ten má zase za úkol vyřešit záhadný případ, dost možná nějak související s poslední pacientkou pana K. Zvolený epizodický styl není úplně nejhorší a příběh vás nenásilně provede všemi hlavními Kafkovými díly. Hned na začátek je však vhodné upozornit, že jako celek moc nedrží pohromadě. Rozuzlení cesty K. je totiž velice banální a závěrečná vložka s Řehořem je příliš krátká na to, aby do zbytku přirozeně zapadla.
Potrapte své mozkové závity
Hratelnost probíhá pouze za pomoci myši a spočívá v řešení různých hlavolamů. Hádanky jsou založené na tom, čemu se v angličtině říká „Thinking outside the box“, tedy na nekonvenčním myšlení. Řešení je proto často jednoduché a při zpětném pohledu dává perfektní smysl. Zpočátku však většinou vypadá vše dost nesmyslně a je těžké odhadnout, co se po vás vlastně chce. Naštěstí po pár minutách dostanete nápovědu, kdybyste tápali příliš dlouho. Hádanky jsou zde různorodé, od šifrovacích mřížek a hádání kódů přes deskové hry až po věci podstatně ezoteričtější. Třebaže některé hlavolamy jsou skutečně neprůhledné, nedá se alespoň říct, že by byly stereotypní.
Na pohled líbivý celek
Celková vizuální podoba hry The Franz Kafka Videogame je pravděpodobně její největší předností. Interiéry jsou patřičně útulné, jiná prostředí naopak dostatečně bizarní a některé stylizované postavy do předloh i celkem zapadají. Hudební doprovod je také vhodný, zejména hudba v hlavním menu evokuje filmy Tima Burtona.
Potěšila mě česká lokalizace, která působí velice sympaticky. Nejenže je bez větších chyb či překlepů, ale navíc se místy snaží napodobit i onen archaický sloh z knih. Menší problém je jen v tom, že si původní hra ráda hraje se slovy, a tak se některé detaily občas ztratí v překladu. Kromě toho se ze známého Řehoře kdovíproč stal Gregor Zamza, což je však jediné výraznější zaškobrtnutí.
Nesmysl, kam se jen podíváš
Pokud jste s Kafkovými knihami zatím neměli tu čest, nevadí. K pochopení těch hlavních referencí není třeba žádné větší literární vzdělání, bohatě budou stačit pozapomenuté vědomosti ze střední. Spolu s tím se zde objevují i povědomé fráze typu „nemusíte nic dělat a nemůžete odmítnout, vše pro vás již bylo zařízeno“. Zato jiné detaily, jako třeba šimpanzí policista v posledním jednání, už vyžadují znalost i obskurnějších děl, což bude pro fanoušky knih jednoznačné plus. Odkazy se však neomezují jen na pouhé narážky a hra si z předloh vypůjčuje i celkové ladění. Když se například zaseknete u jednoho hlavolamu, protože vaše postava si prostě musí dopít kávu, a vy ji nedokážete jakkoliv přimět, aby se pohnula, je to trefa do černého. Máte zde totiž velice jednoduchý problém, který je přesto takřka neřešitelný, což působí správně kafkovsky. Spolu s tím se dočkáte i vděčných motivů, jakými jsou třeba byrokracie, osobní bezmocnost nebo celková nesmyslnost všeho (třebaže někdy poněkud okatě komentované postavami).
Některé pasáže však byly naopak až příliš zvláštní. Hraní bojovek v arkádě nebo únos mimozemšťany byly momenty natolik rušivé, že nezapadaly ani do celkového anachronického světa. Zde by asi bylo lepší ustoupit od rádoby surreálních výjevů a spíše se soustředit na hrůzy, které nám přináší ubíjející každodenní život… a věřte tomu, že dojet někam vlakem je v podání této hry mnohem těžší než zabít ve snu přerostlou chobotnici. Buďme ale velkorysí a řekněme, že nová doba si žádá nové absurdno.
The Franz Kafka Videogame má celkem dobré zpracování a příběh, který by s trochu lepším pojetím mohl být také dobrý. Jako hra však příliš nefunguje. Když využijete nápověd, máte do hodiny vše hotovo, protože ničeho jiného než hádanek se zde nedočkáte. Když naopak zkusíte na všechno přijít sami, herní doba se podstatně protáhne, ale tento čas navíc strávíte zaseknutí u nelogických puzzlů. Ať tedy zvolíte jakkoliv, spokojený pocit si z hraní nejspíše neodnesete. Nepřipomíná vám to však něco…?