Max Rockatansky je borec pro celé generace, tečka. Mad Max je tragická postava šíleného světa, což jsou většinou kulisy, které fungují. Ostatně takový Max Payne by mohl vyprávět. Na rozdíl od Maxe P. to však Max R. vzal opačně. Začal kultovními (byť s díl od dílu klesající úrovní) filmy a až s restartem přišla hra, a ne jen tak ledajaká, rovnou open world akční adventura.
Otcové zakladatelé
Hru Mad Max pro nás vytvořilo švédské studio Avalanche Studios Group, které nám dalo svéráznou variaci na GTA čili sérii Just Cause. Just Cause sice není úplně tou nejoceňovanější sérií všech dob, ale má slušnou fanouškovskou základnu, a co je důležitější, naučila studio pracovat s open world architekturou. Zároveň byla jasnou volbou technologie, protože Max jede na Apex Engine (dříve Avalanche Engine), a volba to byla dobrá, protože na Xbox One je hra stabilní, svižná a hezky vypadá, byť občasné záškuby se i tak projeví.
Příběh jako z pera id
John Carmack kdysi řekl, že příběh je ve videohrách stejně důležitý jako příběh v pornofilmu, a tohle na Mad Maxe sedí. Základní dějová linka se snaží propojit film a hru, byť po svém. Stejně jako ve filmu tedy na začátku Max dostane na budku a přijde o svůj nejikoničtější doplněk, V8 Interceptor. Hned v této úvodní sekvenci se představí hlavní záporák, Scabrous Scrotus, který je synem filmového Immortana Joea. Stejně jako ve filmu je tedy příběh v podstatě omezen na pomstu a jízdu pryč, což sice nezní nic moc, ale ve filmu to funguje poměrně dobře. To je ovšem pouze nosné téma, protože o co jde fakticky, je vytvořit si ze všeho, co jen jde, tu nejlepší možnou káru, Magnum Opus, která bude našeho domláceného hrdinu schopná odvézt pryč. Max se tak relativně rychle dostane do situace, kdy si najde parťáka mechanika a dojde si pro nějaký ten transport. Může si vybrat ze základní nabídky karoserií a časem při svém putování narazit na další nebo si přivlastnit válečnou kořist z pouštních válek.
Zdroj: wbgames.com
Mad Max není Max Payne
Hra nabízí dva zásadně rozdílné herní módy. Prvním jsou pasáže, které Max absolvuje po svých a při kterých dojde na střelbu a pěstní souboje. Záměrně tímto začínám, neboť jde o slabší prvek hry. Ovládání na Xboxu není úplně ono a celkově jsem tyto pasáže spíše absolvoval, než abych si je nějak užíval. Není to vyloženě tragické, ale řekněme, že jsou hry, ve kterých akce působí mnohem lépe. Pustina vám nabídne nějaké ty střelné zbraně, ale o střílečce v klasickém slova smyslu nemůže být řeč. Nábojů je málo, nepřátel hodně. Prim tedy hrají pěstní souboje, které nabízí zajímavé bojové kreace, včetně efektně zpomalených zakončení. Navíc je časem možné komba za poplatek vylepšovat. Další možností je sebrat nějakou ruční zbraň od nepřátel a s tou jim dát co proto. Z nalezených zdrojů vody si Max může doplnit zdraví nebo čutoru pro pozdější osvěžení po tužším souboji.
Zdroj: wbgames.com
NFS: Plains of Silence
Hlavní složkou hry je však, jak jsem zmiňoval výše, auto a jeho vylepšování. Auto se, opět stejně jako ve filmech, používá v efektních soubojích, při kterých je možné získat pár kapek drahocenného paliva a nějaký ten šrot, ze kterého vám kámoš mechanik polepí vaši vlastní káru, a samozřejmě také k transportu nehostinnou pustinou. Vozidlo je možné vylepšovat klasickým tuningem po stránce jízdní, což zajistí výhodu v závodech, a zároveň vylepšovat po stránce bojové (pamětníci zavzpomínají na sérii Interstate) a auto si tak přizpůsobit hernímu stylu. Není to tedy jen o gumách, nitru, atd., ale i o palubním příslušenství typu sniperka pro tichou likvidaci stráže na věži nebo harpuna pro její stržení. No problemo, Magnum Opus umí uspokojit každý aspekt Maxovy duše a každý hráčský styl.
Zdroj: wbgames.com
Zdroj: wbgames.comHlavní auto má navíc obrovskou výhodu v postavě parťáka, který je schopen jej na klidném místě opravit. Do zrekvírovaných se mu nechce, a ve finále tak není moc důvod je používat, snad jen pokud nechcete být odhaleni. Hrdina základní opravu zvládá taky, ale proč to nenechat odborníkovi? Jízdní model je slušný a jízda samotná je velice zábavná. Souboje jsou dobře propracovány a dávají možnost poměrně nápaditě využívat možností stroje i terénu. V některých momentech tak hra působí opravdu filmově, a to v dobrém slova smyslu – tohle se povedlo. Nepřátelé využívají palubní výzbroj a v případě potřeby opouštějí poškozená vozidla a naskakují na vaše s cílem uštědřit řidiči nějaký ten poslední šrám před vlastní věčnou jízdou v naleštěném chromu.
Max, dearest of all my friends
Mad Max ve své herní adaptaci dopadl vlastně velmi dobře. Rozhodně jde o hru zajímavou, zábavnou i technicky zdařilou. Proti filmu logicky malinko ztrácí na tempu, ale nabízí solidní propojení světa her se světem filmu, akci v autech a možnost prozkoumat filmové lokace jako Gas Town. Co rozhodně potěší, je filmová licence, rozlehlý svět a budování superauta. Co naopak příliš nepotěší, jsou repetitivní úkoly, slabý příběh a fakt, že pustina žije o sto šest. Všude jsou snipeři, tábory, totemy, nepřátelská vozidla, pozorovatelny… a vůbec, celé to vážně není tiché.
Mad Max je svižný akční open world, který těží z legendární filmové licence, na jejíž poslední díl poukazuje, a byť si jde jinak svou cestou, přes některé lokace a postavy oba světy propojuje. Pro fanoušky filmů povinnost, milovníky žánru neurazí. Bohužel, stejně jako ostatní hry tohoto typu trpí jistou repetitivností, navíc má slabší příběh. Potěší solidní herní doba (dle HLTB 20–60 hodin), příjemná grafika a kvalitní jízdní model.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Vladimír Klosse.