Datum 26. dubna 1986 vešlo do lidských dějin jako jedna z největších havárií v historii jaderné energetiky. Černobylská havárie i po více než třiceti letech stále nepřestává udivovat svými následky a životními příběhy prostých lidí, kteří byli touto havárií ovlivněni. Chernobylite je určitým kompromisem, nebo kombinací, chcete-li, mezi tradiční FPS a v poslední době velmi oblíbeným survivalem. To vše je s hororovými a RPG prvky v tradici hry Stalker, která se odehrává v okolí elektrárny v Černobylu a Vyloučené zóny.
Na vývoji pracuje vývojářské studio The Farm 51, které si Černobyl opravdu oblíbilo. To dokazuje nejen velké úsilí věnované hře Chernobylite, ale také předešlý projekt studia, hra Chernobyl VR.
Návrat do Vyloučené zóny
Hlavní hrdina, profesor Igor Khymynuk, se vrací po více než třiceti letech do Vyloučené zóny při hledání své životní lásky, půvabné Tatiany. Během pátrání po své milované však bude Igor čelit nejen nástrahám Zóny, vojákům NAR a jiným Stalkerům, ale také vlastní psychice, která může být stejně nebezpečná jako střela do srdce.
Hned z počátku máte jednu ze svých pravidelných halucinací – ostatně dříve jste se v okolí Černobylu a Vyloučené zóny běžně pohybovali, je tedy patrně běžné, že se vám budou vybavovat vzpomínky, a to jak na vaši práci, tak i na čas trávený s Tatianou. Všechny tyto vzpomínky mají velmi silný účel i když se to u některých z nich na první pohled nemusí zdát. Nicméně tyto vzpomínky skvěle doplňují atmosféru, ještě více osvětlují psychiku, s jakou se hlavní hrdina Igor musel vyrovnat, a důvody, proč vlastně tak moc miluje Tatianu a musí ji najít za každou cenu.
Vlastní tým Stalkerů
Do Vyloučené zóny přijíždíte se dvěma profesionálními Stalkery, Antonem a Olivierem, které jste si najali, aby vás bezpečně dostali do Černobylské jaderné elektrárny. Primárním cílem bylo dostat se do specifického prostoru a odebrat vzorek tajemného krystalu, který jste označil jako Chernobylite. Nicméně nic nešlo podle plánu a na místě se objevil tajemný Black Stalker, který je v Zóně velmi obávaný.
Naštěstí se vám podařilo s pomocí krystalu a vašeho vynálezu otevřít červí díru a s jedním přeživším utéct do jiné dimenze. Nicméně touha po pomstě a také nutnost najít Tatianu vás donutí zůstat v Zóně a zjistit, co se vlastně stalo.
Zde přichází jeden z faktorů hry, tedy rozhodování. V rámci postupu příběhem, respektive vašeho hraní, získáváním informací, navyšováním členů vašeho týmu a skrze rozhovory budete muset dělat určitá rozhodnutí, které nejen že ovlivní náklonnost ostatních k vaší postavě, ale také ovlivní příběh. Hra má několik konců, což je patrné nejen ze samotného příběhu, ale také i z achievementů na Steamu.
Rozhodování je pak ve smyslu dát za pravdu jednomu ze členů týmu. Další volby jsou například, zda pomoci zraněnému vojákovi NAR, nebo jej zabít, případně jestli zastřelit jednu ze specifických osob, nebo ji otrávit. Budete se i rozhodovat, zda patřičné dokumenty nejdříve přečtete, nebo je raději ihned na doporučení spálíte. Děj také ovlivníte, pokud v určitých oblastech nastražíte past pro případ, že by vás někdo sledoval, s tím, že do této pasti mohou „spadnout“ i přeživší civilisté.
Přežít v Zóně
Samotné přežití v Zóně není nic jednoduchého. Naštěstí se jednomu z vašich parťáků podařilo najít dobré místo na vytvoření základny. Zde přichází další tahoun hry, tedy možnost vybudovat a vybavit si vlastní základnu.
Stavbě a zvelebení základy je věnován poměrně velký prostor – nejen z hlediska užitečnosti, ale také praktičnosti. V první řadě je vaše základna místo, kam se budete po každé misi, nebo spíše výpravě, chcete-li, vracet zpět, kde budete odpočívat a doplňovat vybavení, ale také promýšlet váš další tah.
Základnu však neobýváte sami, svůj tým si můžete patřičně rozšiřovat o ostatní Stalkery – některé potkáte v rámci výpravy, jiní se k vám budou chtít přidat z vlastní vůle. Nicméně vždy platí, že na to, aby se k vám daný Stalker přidal, musíte prokázat dobrou vůli a pomoci mu s jeho záležitostmi. Může se jednat o pouhé věnování lékárničky v předešlých dnech – když jste vy dotyčnému pomohli, zatímco členové jeho vlastního týmu ho nechali Zóně na pospas, je jasné, s kým bude tato osoba raději chtít spolupracovat.
O svůj tým se budete muset ale také patřičně postarat a zde se vracíme opět k základně. Pokud budou vaši parťáci nuceni spát na holé zemi a trpět zimou a hladem, pak je jasné, že jejich morálka a loajalita bude klesat. Nejen že pak budou méně výkonní, ale mohou i dezertovat. Údajně by se pak mohli na nějaké výpravě doslova obrátit proti vám, ale to je v rámci předběžného přístupu ještě nejasné.
Jako vybavení základny tak samozřejmě nemohou chybět spacáky nebo postele, případně alternátor, sud s ohněm, kamna, nějaký ten záhon na pěstování jídla nebo také rádio.
Důležité jsou ale také stroje, nebo spíše pracovní desky, díky kterým budeme moci z nasbíraných součástek vyrábět mnoho užitečných věcí.
Dobře vybavená základna je část úspěchu
Jak jsem již nastínil výše, ve hře je i výroba věcí, tedy craftovací systém. K tomuto craftování potřebujete nejdříve zařízení, na kterých budete moci dané věci vyrobit nebo upravit. Můžete tak vyrobit munici do zbraní, které je ve hře opravdu málo, nebo rovnou zbraně. Když vyrobíte zbraň, můžete ji pak na pultíku patřičně upravovat.
Zatím jsou v Chernobylite pouze tři základní typy zbraní, podle dostupných informací však bude tento sortiment rozšířen. Zatím je ve hře tedy revolver, útočná puška AK-47 a brokovnice – pumpa –, což je na můj vkus po pravdě trochu málo. S ohledem na prostředí a dobu, kdy se a kde se hra odehrává, bych čekal přeci jen trochu víc zbraní, třeba i starý Tokarev. Všechny tyto zbraně můžete patřičně upravit a vylepšit. Můžete tak změnit rukojeť, spoušť, zásobník a hlaveň, přidat optiku atd.
Všechny tyto změny, nebo spíše úpravy, rovněž ovlivňují vlastnosti zbraně. Může se tedy zvýšit nebo naopak snížit ranivost, dostřel, zpětný ráz, rychlost střelby atd. Změny se samozřejmě projevují také na vizuální stránce zbraní.
Krom zařízení na úpravu a výrobu zbraní nechybí ani různé výrobny chemikálií, páčidel nebo dokonce čistič vzduchu či stanice, která vám pomůže zbavit se množství ozáření radiací. Nechybí ani výroba kyslíkových masek, jejich filtrů nebo armoru s různým plátováním. Samozřejmě je i potřeba vaše výrobky a materiál někde skladovat, takže různé skříně na zbraně a materiál přijdou opravdu vhod.
Nutno zmínit, že zmíněnou čističku vzduchu hodně uvítají vaši Stalkeři, přeci jen, ve vaší základně budete všichni i spát, jíst a připravovat se na další výpravy. Znečištěný vzduch od výroby se tedy odrazí nejen na psychice, ale také na zdraví vás všech.
Seberte všechno, co se dá
Suroviny, včetně materiálu, pak sbíráte klasickou cestou. Můžete je tedy sbírat v průběhu procházení po mapě dané mise nebo lootovat, či sebrat, chcete-li, z mrtvých nepřátel. K tomu, abyste mohli snáze hledat specifické materiály, které zrovna potřebujete, poslouží dozimetr. Ten krom své klasické funkce může fungovat také jako jakýsi skener, který, když zvolíte patřičný druh materiálu, proskenuje nejbližší okolí a zvýrazní vám vybraný materiál. Materiály se pak rozlišují na jídlo, mechanické součástky, byliny, hořlavé součásti, elektrické součástky, chemikálie, houby a další. Každá z uvedených součástek a materiálů má svoji specifickou úlohu.
Něco se hodí k přípravě jídla, něco k výrobě zbraní a nábojů nebo taky k výrobě lékárniček či látek, které pomohou, pokud dostanete velké množství radiace, a samozřejmě nechybí ani látky na podporu vaší psychiky.
Survival trochu jinak
Tím se dostáváme k dalšímu prvku hry, což je survival, tedy „přežití“. Z výše zmíněného je vám jistě jasné, že budete muset jíst, spát a starat se o přežití nejen vás, ale také vaší skupiny. Na konci každé mise budete rozdělovat příděl potravin a různých zásob. Tento aspekt je ve hře nesmírně důležitý, protože jakožto velitel nemůžete dopustit, aby vaši Stalkeři strádali nebo hladověli. Nicméně pokud nemáte patřičné zásoby potravin, je lepší omezit příděl jídla na polovinu nebo čtvrtinu a doufat, že při další výpravě se toho podaří získat víc.
Survival v Chernobylite rozhodně není na takové úrovni jako například ve hře SCUM nebo This Land Is My Land, nemusíte se tedy starat o vaše zažívání, krvácení, zlomeniny, nemoci nebo snad dokonce skladbu vašeho jídelníčku a nedostatek vitamínů. V tomto ohledu se Chernobylite drží dosti při zemi, což je na jednu stranu škoda, na druhou stranu i vaše psychická kondice a úroveň ozáření s vámi dokáže pěkně zamávat a pocuchat vám nervy.
Ve hře jsou i určité RPG prvky, nebo spíše možnosti naučení se pasivních skillů. Tyto skilly se naučíte od členů vašeho týmu, pokud s nimi tedy budete mít dobré vztahy a budete je mít v partě. Skilly jsou pak ve formě pasivních atributů ve stylu procentuálního zvýšení damage – poškození – u dané zbraně, snížení zpětného rázu, většího místa v báglu, procentuální větší šance na získání většího množství vybavení, prodloužení dosahu vašeho dozimetru-skeneru apod.
Příprava před výpravou
Chernobylite nabízí nelineární hratelnost, což je rozhodně velmi pozitivní věc. Před každou misí, tedy výpravou, jste ve své základně, kde se patřičně připravíte a popovídáte si s členy vašeho týmu. To není nezbytně nutné, nicméně se můžete dozvědět spoustu užitečných informací a rad, ale také získáte sympatie členů týmu nebo s nimi můžete i něco vyměnit. Poté přejdete, řekněme, k velkému oknu, kde je vidět celá Zóna, následně vidíte na tabuli schémata s vaším týmem, postupem „vyšetřování“ i získanými informacemi. Poté uchopíte dalekohled a vybíráte misi.
Mise jsou ve hře Chernobylite v tomto aspektu celkem různorodé. Respektive máte označené hlavní mise, tedy příběhové, které jsou pevně dané (můžete je splnit, kdy budete chtít), a poté vedlejší mise, které jsou možné vzít taktéž, dle vašeho uvážení, ale postupem času se obnovují. Každá vedlejší mise je totiž k mání pouze po určitý čas. Díky tomuto aspektu se i prodlužuje doba hraní, která se zatím nedá přesně určit. Nicméně pro zpřístupnění hlavní mise musíte splnit určité požadavky.
Tyto vedlejší mise se skládají například ze získání materiálu, munice nebo zásob, jsou to prostě klasické výpravy do Zóny. Nicméně to by neznamenalo, že tyto mise se vám nehodí i z jiného důvodu. V rámci plnění těchto misí, respektive cílů v nich, můžete získat mnoho užitečných informací – vyplatí se tedy nejen splnit hlavní cíl, ale věnovat i trochu času průzkumu okolí. Můžete tak nalézt různé informace o Tatianě, mohou se vám vybavit vaše vzpomínky či můžete zjistit, že jeden z členů vašeho týmu byl donašeč KGB, když ještě pracoval v elektrárně.
Na vedlejší mise můžete rovněž vyslat vaše Stalkery, což je vhodné zejména pro snadný sběr materiálu a různých surovin. U každé mise, kam pošlete Stalkera, pak také vidíte % úspěchu, a to v návaznosti na jeho vybavení, psychickou i fyzickou kondici a obtížnost mise včetně aspektů okolí.
Hra reaguje na vaše činy
Chernobylite reaguje na vaše činy. Prostředí v Zóně se nepředvídatelně mění a to ovlivňuje i obtížnost misí a mnoho dalších okolností. Pokud budete zabíjet hodně vojáků NAR a dělat tak rozruch, bude to mít za následek, že před výběrem misí uvidíte a uslyšíte létat vrtulníky. To znamená jen jediné, v okolí je hodně vojáků NAR, což znamená větší šance na ozbrojený konflikt.
Pokud uvidíte kolem elektrárny více Chernobylitu, bude to mít za následek, že můžete narazit na více silných a nebezpečných monster. Nebojujete zde tedy pouze proti lidským NPC, ale taky s monstry, která jsou vytvářena Chernobylitem. Těžko však říci, kdo je větším nebezpečím.
AI udělala za dobu předběžného přístupu velký pokrok, a i když má stále svoje chybky, už to rozhodně není jako na začátku. Vojáci se nyní snaží krýt, radí si a komunikují mezi sebou. Na jedné výpravě jsem se snažil zaútočit na skupinku vojáků NAR, bohužel si mě jeden z vojáků všiml a následně začala přestřelka. Když pak jeden z vojáků chtěl hodit granát, tak nejen že varoval své spolubojovníky, ale ti ho ještě pokryli krycí palbou, aby mi znepříjemnili pokus jej zneškodnit.
Celková komunikace mezi vojáky je velmi povedená, zvláště pak když komentují danou situaci i v průběhu boje nebo když někde hlídkují a stěžují si na práci ve smyslu „Jdi do armády, říkali, budeš mít dobré povolání, a pak tu hlídám zatracenou radioaktivní díru.“
Střílet, jen když se musí, anebo „Rambo styl“
Boj je v Chernobylite velmi dobře provedený, taktéž i celková hratelnost je velmi příjemná. Můžete si zvolit, zda se budete nádhernou krajinou a rozsáhlými mapami tiše plížit kolem nepřátel a likvidovat je potichu nožem, což vám zpříjemní velmi povedená, celkem krvavá a skvěle udělaná animace, nebo zda, když uvidíte nepřátelského vojáka, sáhnete po vašem upraveném „ákáčku“ a vysypete ze svého zásobníku všechno, co se dá.
Střelba je velmi povedená, máte při ní opravdu pocit zpětného rázu vaší zbraně, a navíc, pokud se při střelbě pohybujete, můžete vidět i mírný náklon zbraně. Samotné přebíjení a chování zbraní je taktéž na velice pěkné úrovni, a to jak zpracováním, tak po grafické stránce. To si patrně nejvíce vychutnáte u revolveru.
Nechybí samozřejmě různé vyklánění se zpoza překážek, aby vás koukala co možná nejmenší zasažitelná část. Nutno dodat, že přesně totéž dělají i nepřátelé (když nepočítám černobylská monstra).
Ve hře Chernobylite nemůžete střílet však od boku. Při střelbě od boku automaticky provedete útok na blízko – v případě pušky nebo brokovnice pažbou zbraně, když máte v ruce dozimetr nebo revolver, tak levou rukou nožem.
Grafický skvost s fotorealistickou grafikou
Grafické zpracování patří jednoznačně mezi hlavní tahouny celé hry Chernobylite. Aby také ne, když vývojáři podnikli několik výprav do Vyloučené zóny, aby fotili krajinu, okolí, budovy a všechno, co se dalo, a následně to vše přenesli do hry. Toto mi trochu připomíná první díl Crysis a legendární chatrč s tankem.
Nicméně perfektní grafiku nemá pouze prostředí, tedy budovy (i když se mohou zdát všechny stejné, tak se takto prostě dříve stavělo, všechno jeden styl paneláku), lesy, kapradiny, kaluže, ale také nepřátelé a různá vybavení. Grafika je opravdu perfektní a v některých situacích budete opravdu jen tiše koukat s pootevřenou pusou a dívat se na černobylskou elektrárnu nebo na ikonické ruské kolo, případně různá polorozbořeniště nebo chatky. Prostředí je opravdu epické.
Co ale ona zmíněná krásná Tatiana? Ano i tato osoba je velmi povedená, zahrála si ji Joasia, grafická designérka hry. Všechny postavy ve hře jsou přesnou kopií jejich herců a všichni herci (včetně členů týmu) byli na skutečných výpravách ve Vyloučené zóně, kde se i některé scény natáčely. Například černobílé video, co má Igor jako vzpomínku na Tatianu, bylo taktéž pořízeno ve Vyloučené zóně. Pokud jste tak byli na výletě ve Vyloučené zóně nebo jste viděli dokumenty, tak některé budovy, sochy a cesty vám budou připadat stejné jako ve hře, nebo minimálně silně povědomé.
Grafika je také rozhodně poutavá, co se týče různých monster, efektů nebo i dokonce ikonické dětské panenky se zelenýma očima. Ta vás v doprovodu určitých efektů kolikrát dokáže pěkně vystrašit.
Bohužel perfektní a líbivá grafika si bere svou daň a tou je poměrně vysoký nárok na HW nebo v tomto stádiu hry spíše ještě slabá optimalizace. Ve 4K na ultra detaily se vám proto může v některých případech hra lehce seknout nebo musíte na začátku mapy chvilku počkat na načtení všech textur.
Soundtrack, který zaujme, a zvuk, který pocuchá nervy
Po zvukové stránce je hra taktéž na perfektní úrovni. Veškeré ozvučení je opravdu povedené, reálné (samozřejmě krom monster a jejich efektů) a uvěřitelné. Zvuk výstřelů, různých mlácení, dýchání a samozřejmě i prostředí jsou realistické, a to včetně deště a dopadání kapek na listí, když jste v lesnaté oblasti, nebo dopadání kapek na střechu, když jste v nějaké chatě.
Dabing se vydařil a herci se opravdu snažili, nicméně ruský dabing je zde přeci jen malinko lepší. Soundtrack je taktéž velmi příjemný a povedený a není zde nic, co by se dalo vytknout.
Chernobylite je zatím v předběžném přístupu
Hra je zatím ještě v předběžném přístupu, a proto se mohou některé věci ve finální verzi lišit. Ta má vyjít na Steamu již 28. července.
Chernobylite mě velmi mile překvapil, a to hlavně vzhledem k tomu, že jsem hru sledoval prakticky od oznámení. Hra přináší skvělý alternativní pohled na černobylskou havárií. Dobře kombinuje prvky nelineární hratelnosti s hlavním příběhem, ovlivňováním okolí a zároveň s prvky FPS a stealth. Graficky se jedná za poslední dobu o jedno z nejlepších děl, co jsem měl možnost hrát, a to nejen grafikou prostředí, ale i celkovým zpracováním a hratelností. Atmosféru dobře doplňují i zvukové efekty včetně dabingu. Výlet do černobylské Vyloučené zóny se vývojářům vyplatil a hra má rozhodně co nabídnout.
