Postapokalyptické scénáře zajímají lidstvo už od nepaměti. Mezi těmito hypotetickými situacemi je jedna, která dominuje. Jde o dopad mimozemského tělesa, který způsobí rozsáhlé globální škody. Příkladem může být dopad obřího asteroidu, který před 66 miliony let zapříčinil zabití a následné vyhynutí dinosaurů. Co ale, když se bude jednat o meteorit, který po dopadu na Zemi roznese smrtící, lidem neznámý, virus? Chains of Freedom je postapokalyptická taktická hra s tahovými souboji a izometrickým pohledem, která vás zavede do světa zasaženého dopadem meteoritu nesoucího smrtící nákazu.
Postapokalyptický scénář jako základ pro Chains of Freedom
Dopad meteoritu vypustil neznámou zákeřnou nemoc, která změnila život na Zemi nepředstavitelným způsobem. Dystopický svět se ještě více propadl do zatím největší zkoušky, podivná nemoc, která se stala známou jako „EDEN“ si nevybírala své oběti. Pokud vás EDEN přímo nezabil, způsobil o to děsivější mutace, které se často projevovaly krystalickými projekcemi a úplnou ztrátou mentálních schopností. Z útrob starého světa však povstal nový nacionalistický režim zvaný „The Sovereignty“, neboli Svrchovanost. Poté se stal zázrak. Vědci přišli s vakcínou, která byla schopna EDEN zastavit. Ovšem jeden z uznávaných vědců měl jiné plány, a tím začíná příběh Chains of Freedom.
Za titulem Chains of Freedom, který se odehrává v postapokalyptické dystopické východní Evropě stojí vývojáři ze studia Nordcurrent, jež jsou součástí společnosti Nordcurrent Labs. Titul je ve svém základu taktickou tahovou strategií s lehkými prvky RPG a survivalu.
Vy se ujímáte velení nad elitní jednotkou Peacekeeperů, kteří mají za úkol zajmout nebezpečného vědce Světlova, který údajně díky biokrystalům EDEN, které se nachází v tamní krajině, umí jejich správnou kombinací ovládat lidskou mysl a manipulovat s lidmi jako s loutkami. Nic však nejde podle plánu, váš vrtulník havaruje a vy se tak rázem ocitáte v boji o život v nebezpečném prostředí plném pašeráků krystalů, žoldáků a také zmutovaných bytostí pokrytých krystalickými výrůstky.
Příběh je vyprávěn skrze komiksové cutscény, rozhovory mezi členy vašeho týmu a následným vypravěčem v podobě ženského hlasu, který komentuje aktuální dějovou situaci, zpravidla na základě zobrazení tematického obrázku z aktuální situace. Rozhovory mezi vojáky probíhají formou textu v pravé části obrazovky, plus jsou slušně nadabované, včetně hromadných bojových pokřiků. Chains of Freedom se oproti podobným titulům ve svém žánru zaměřuje právě na příběh a jeho vyprávění, přestože se posléze stane příběh v určitých momentech lehce předvídatelný, jedná se o fajn koncept, který se sluší zmínit. Zároveň v některých situacích dochází k určitému morálnímu dilematu, kdy se musíte pustit do bezbranné vesnice ve snaze pokračovat dál. Na vás pak je projít vesnicí s co nejmenším použitím násilí nebo se vzpurnými vesničany udělat krátký proces a za jejich opovážlivost zabít všechny. Podobných situací je ve hře samozřejmě více.
Základ postavený na třech mechanismech
Přišel čas si něco bližšího říci o hratelnosti. Ta se dá rozdělit do tří základních smyček, kterými jsou průzkum, stealth a boj. Jak jsem již zmínil, Chains of Freedom je hra z izometrického pohledu a tahovými souboji, kde vedete jednotlivé členy vaší skupiny k vítězství.
Celá herní premisa velmi silně připomíná titul Miasma Chronicles, která pracuje přesně se stejnými základními mechanikami. V některých situacích je na vás, zda vůbec budete bojovat a hlavně jakým způsobem. Začneme se zmíněným průzkumem. Postup danou lokací je většinou lineární, s několika malými rozvětvenými cestami nebo průzkumnými oblastmi. Pohyb je v reálném čase formou WASD kláves, případné změny směru chůze natáčením myši nebo manipulace s kamerou klávesami Q a E. Průzkum, i když není nijak hluboký, je poměrně užitečný, protože vám může přinést celé suroviny pro crafting věcí a munice, včetně zbraní, které můžete následně se svým týmem použít.
Další smyčkou nebo prvkem, chcete-li, je stealth. V některých případech se můžete v rámci vašeho postupu boji kompletně vyhnout, a tedy se danou lokací jednoduše proplížit. Oproti zmíněnému titulu Miasma Chronicles je však stealth v Chains of Freedom poměrně chabý až špatný. Linie, která zobrazuje detekční perimetr a pohled nepřátel, je vcelku špatně viditelná, o to horší to je, když je voják mimo dohled.
Navíc lze stealth uplatnit jen v případech, kdy vám to hra sama dovolí, jinak nemáte možnost jej prakticky vůbec vyzkoušet. Navíc je možné proklouznutí pouze kolem určitého typu nepřátel (což by dávalo smysl), jindy vám hra umožní si rozmístit vojáky ze svého týmu ještě před samotným začátkem bitvy. Což mi v rámci této mechaniky přijde jako vůbec nejlepší řešení. Ve finále dojdete do stádia, kdy na stealth zanevřete úplně.
Inspirace osvědčenými tituly se nezapře
Třetí z hlavních smyček, tedy mechanik, je boj. Jedná se o nejsilnější aspekt celé hry a je znát inspirace tituly jako XCOM nebo Jagged Alliance. Když střet přejde do boje, tak se před vámi zobrazí známé rozhraní, tedy neviditelná mřížka, práce s terénem včetně využití různých objektů jako možnost krytí, počet AP vybrané jednotky a samozřejmě také možnosti akcí. Akce zahrnují klasický pohyb, střelbu, přebíjení nebo použití inventáře, když se potřebujete třeba narychlo vybavit výbušným granátem.
Z těchto standardních nabídek stojí za zmínku hlavně střelba na cíl. Respektive si můžete vybrat ze dvou zbraní, kterými jste vašeho vojáka případně vybavili a také vybrat cíl. Samozřejmě, že síla poškození se odvíjí na základě vlastností vaší zbraně, ale také přesnosti.
Procentuální přesnost je pak odvozena na základě vzájemného postavení vaší jednotky a cíle, vzdálenosti, krytí, míření a možného procentuálnímu vyhnutí se. Zaměření se na cíl, tedy „focus aim“ můžete na úkor AP dodatečně ještě zvýšit, a to z 0 % až +30 %. Jedná se o velmi užitečný taktický prvek, který může souboje značně ovlivnit, a to hlavně v kritických situacích. Je bohužel škoda, že zde není po vzoru Jagged Alliance 3 možnost mířit na určité části těla. Hned by to dostalo větší grády. Nicméně i přesto se jedná o dobře propracovaný tahový soubojový systém.
Určitý problém nastane, když vám dojde munice, protože některé postavy nemají vlastnost boje na blízko, tedy lépe řečeno, boje beze zbraně. Je proto dobré mít v báglu připraven třeba nůž, kterým narychlo postavu vybavíte.
Titul s sebou táhne jako kouli na noze prvek náhody, který je u tohoto žánru her dobře známý. Jde o šanci „missnutí“, tedy kdy při vysoké procentuální šanci na zásah, třeba 90 %, jasném výhledu, kdy můžete stát pár metrů od cíle, jednoduše netrefíte. Sice se sluší zmínit, že se tomu neděje tak často jako například u zmíněného Miasma Chronicles nebo v nedávno recenzovaném Crown Wars: The Black Prince, či Forgotten but Unbroken, i tak je potřeba s tím počítat.
Chains of Freedom nepracuje pouze s pár akčními body (AP), jako většina her v žánru, ale můžete jich mít i přes 20. Akce jsou tak mnohem podrobnější a je potřeba více kalkulovat. Když odečtete AP za případný přesun, chcete hodit granát, který stojí na základě vzdálenosti 6 AP a střelba z pistole třeba 5 AP, střelba z odstřelovací pušky 8 AP a ze samopalu 7 AP, k tomu přičtěte potřebné navýšení míření, tak máte slušnou porci zábavy, aby se vám všechno povedlo podle plánu. Zároveň vám tímto hra dává více možností v samotném boji a postupu.
Připravenost je základ úspěchu
Než se vrhneme k vylepšování a výbavě, ještě se na chvilku vrátíme k soubojům, a to konkrétně k umělé inteligenci nepřátel. AI je zde poměrně slušně úměrná vybrané obtížnosti a klasifikaci nepřátel. Na nejlehčí obtížnost vám titul prakticky nebude klást žádné překážky pod nohy, nepřátelé budou jen „na oko“ taktizovat a zpravidla nebudou působit takové poškození a oživení padlého druha v boji je bez tahových limitů a možné užitečné předměty včetně nábojů, padají z nepřátel jak na běžícím pásu (nebo jich najdete více po okolí).
Standardní obtížnost pak již dokáže u elitních nepřátel slušně taktizovat, krýt se a snažit se vás dostat do křížové palby. Na oživení padlého druha máte pouze 3 tahy. Nejtěžší obtížnost představuje výzvu, kdy máte nejen málo zásob, munice, ale také dostáváte více poškození, nepřátelé jsou znatelně odolní a snaží se krýt za každou cenu, neriskovat ztráty a dostat vás do (pro ně) výhodné pozice. Na oživení druha máte 2 tahy. Zároveň je zde vždy limit tahu na daný boj, jinak je konec.
Škála nepřátel je poměrně pestrá a zahrnuje prostoduché zmutované zombie připomínající postavy, které se vás budou snažit rozsápat, letmo ozbrojené vesničany se sekerami, pašeráky krystalů, elitní žoldnéře izmutované bestie se silnou odolností a ještě silnější silou poškození. Vývojářům se povedl dobrý balanc na základě obtížnosti a škály nepřátel, kde si vybere jednoznačně každý.
A nyní zpět k vylepšování a vybavenosti vašich členů týmu. Své jednotky můžete vybavit zbraněmi, a to jak střelnými, tak chladnými. Je prakticky na vás, kterou dáte do primárního a sekundárního slotu, protože během bitvy mezi nimi můžete (zadarmo) přepínat.
RPG prvky, tedy vylepšování vašich postav nefunguje na základě zkušeností a levelování, ale na základě biokrystalů. Systém biokrystalů pomáhá dávat postavám různé procentuální výhody na AP, HP nebo míření, pasivní vlastnosti, ale také aktivní schopnosti, které můžete využívat v boji. Některé biokrystaly vám propůjčí určité schopnosti, ale zároveň vám dají specifické postihy, v důsledku toho se některé ani nevyplatí nasazovat.
Každá postava může mít ze začátku u sebe pouze jeden biokrystal (zbytek máte v inventáři). Abyste využili plné navýšení na pět slotů, musíte navštívit speciální svatyně, které mají jednorázové použití. Přestože je tento systém poměrně originální, tak není natolik výrazný, aby mohl překonat klasický systém levelování nebo povýšení jako je tomu u jiných titulů.
Každá postava má pak svou vlastní speciální schopnost. Může se jednat o umění boje beze zbraně nebo třeba o použití techniky grappling hook, která vás prakticky dostane na většinu míst. V tomto ohledu hraje také faktor terén, kdy se Sola (který má tuto vlastnost) může vyšvihnout na střechu budovy nebo kontejner a střílet ze shora, čímž má určité procentuální výhody.
Dystopický svět zpustošené východní Evropy v Chains of Freedom
Vizuální stránka hry je působivá a vyniká právě díky využití izometrického pohledu. Je zde určité lehké přiblížení, které nechápu proč je vůbec zakomponováno, protože není nijak zásadní, nicméně to nic nemění na tom, že Chains of Freedom má příjemnou grafiku, která odpovídá dnešní době a je zřejmé zaměření na detail.
Komiksové cutscény jsou také velmi příjemné a odvádí dobře svou práci, jak co se týče vyprávění příběhu, tak vizuálního efektu. Existuje velké množství speciálních efektů, které udržují akci viscerální a zároveň mění bojový prostor. Animace jednotek jsou plynulé a přirozené. Co se týče lokací, tak se můžete těšit na povedené zpracování východní Evropy, různé hory, lesy, opevnění i základny a jeskyně. Celkově jsou však lokace, které se zdají být volné spíše jakýmisi koridory, ve kterých se můžete volně pohybovat, ale úplnou volnost prostě nemáte. Ničemu to nevadí, ale je třeba to zmínit.
Audio stránka je taktéž na dobré úrovni, kdy jsou ve hře samozřejmě různé odpovídající efekty včetně výbuchů a střelby. Dabing odvádí taktéž svou práci. Soundtrack je průměrný, respektive není špatný a sem tam jsou i povedené ambientní melodie, které přechází do bojového stylu, ale není to bezesporu nic, co byste si poslechli rádio mimo hru.
Chains of Freedom je povedeným přírůstkem do žánru taktických tahových strategií, ve kterých své členy jednotky vedete na cestě za dobrodružstvím. Zábavný bojový systém tahových soubojů nabízí osvědčené prvky a uspokojí tak milovníky tohoto žánru.
