Když kina po relativně dlouhé době podléhala náletu nadšených diváků, nedlouho bylo třeba pátrat po důvodu. Ano, mohl za to Barbenheimer! Předmětem této recenze je však ta ujetější polovina internetového fenoménu. Film Barbie je zkrátka unikát, stejně jako každý jeden člověk chodící po planetě.
Kreativní růžová apokalypsa
Barbie je definicí pojmu guilty pleasure. Splňuje totiž všechny předpoklady pro to, aby si divák podobný typ filmu absolutně užil bez jakýchkoliv výčitek. Snímek je svěží, odvázaný a absolutně mimo mé chápání. Měl jsem trochu obavu, že s příchodem reálného světa a korporátních cápků od Mattelu přijde brutální propad kvality, jenže to se nestalo. Will Ferrell a jeho banda nýmandů v oblecích do celého konceptu parádně zapadají a udržují Barbie přesně tak hravou, jak si zaslouží. A vůbec nezáleží na tom, jestli zrovna křepčíte v Barbielandu, nebo pohazujete hřívou v epické realitě patriarchátu, kterému vládnou koně (jestli v tom někdo chce hledat politickou agitku, tak ji najde – jen to tady skvěle funguje na obě strany).
Jasně, není všechno zlato, co se třpytí. Film Barbie obsahuje dost nefunkční ,,matka/dcera" linku. Ten zbytek je ovšem brutální nářez. Kreativní růžová apokalypsa, která skvěle pracuje s jednotlivými motivy a dokáže vás upřímně rozesmát. Už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy tak moc ujížděl na vlně ujetosti a hekal nad každým druhým bizárem. Pecka, miluji ten film! Barbie je ultimátní zážitek.
Zdroj: Warner Bros. Pictures
Motivy a (ne)dokonalosti
Barbie je nejenom lepší, než jsem čekal, ale i lepší, než jsem se odvážil doufat. Od začátku do konce jsem měl na rtech přiblblý úsměv, který pravidelně narušovaly záchvaty smíchu. Pořád jsem čekal, kdy se tempo zadrhne či zpomalí, ale ono ne. Čekal jsem i na moment, kdy to začne působit trapně či až moc nuceně, ale také nic. Jistě, leckdo si v tom najde třeba feministickou propagandu, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o naprosto geniální sociální komentář, který kope na všechny strany stejně a může urazit pouze ty, kteří se do toho pomyslného zrcadla zkrátka nechtějí podívat.
Práce s motivy stereotypizace či (ne)dokonalosti jedince je prostě skvělá. Celé to funguje i díky perfektnímu obsazení, kdy ani nevím, koho chválit dřív. Margot Robbie jako Barbie zkrátka exceluje a je vidět, že si roli neskutečně užívala. Ryan Gosling, coby Ken, nicméně nad všemi hereckými výkony vyčnívá a jeho první setkání s patriarchátem či vlastní píseň jsou jedněmi z nejlepších momentů celého snímku. Atmosféře pomáhá i stylizace, od kostýmů, přes kulisy až po barevnou paletu, která působí stejně unikátně jako film samotný. Bezchybné to není, i humor mě občasně minul a již zmíněná linka matky s dcerou působí nedotaženě. Kdybych se v tom více vrtal, možná bych hodnocení snížil, což však nechci, protože jsem se bavil jako už dlouho ne.
Barbie je film, který se nebojí být extravagantní, ujetý a zároveň inteligentní. Díky skvělému humoru, propracované stylizaci a hereckým výkonům jde o neskutečně zábavnou jízdu, která baví od začátku do konce. Snímek chytře pracuje s motivy stereotypů a společenských rolí, přičemž dokáže trefně satirizovat obě strany. Ačkoliv linka matky s dcerou působí nedotaženě a některé vtipy nemusí sednout každému, celkový dojem je více než pozitivní. Barbie tak není jen růžovým spektáklem, ale také osvěžujícím a chytrým komentářem současné společnosti, který si zaslouží vysoké hodnocení.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Nevka a Steven47.
