Každému, kdo se v dnešní době chce pustit do vývoje videoher, především popřejeme hodně štěstí. Tvůrců je mnoho, konkurence je velká a v současné záplavě her není snadné prorazit.
Na druhou stranu, nadějní vývojáři mají čím dál tím víc možností, jak si práci ulehčit a dotáhnout své dílo do konce. Tytam jsou doby, kdy si člověk mohl akorát namodovat Source (případ The Stanley Parable), zápasit s Unity (příkladů jsou desítky, ale oceňme třeba vytrvalost tvůrců Cupheada) nebo sáhnout po stařičkém RPG Makeru (případ OFF), pokud nechtěl platit horentní sumy za licenci pro engine, který navíc vyžadoval desítky hodin učení (extrémy typu Spytihněv, který si sám všechno naprogramoval v Pascalu, nechme úplně stranou).
Pokud nemáte programátorské sklony, ale přesto sníte o vytvoření své vlastní videohry, uvítáte každou možnost, jak si ušetřit práci. Zároveň současná bohatá indie scéna ukazuje, že dostatečně solidní nápad nebo herní mechaniky zvládnou vynahradit nejeden technický nedostatek.
Právě segment uživatelů s nápadem pokrývají různé předpřipravené enginy a jednoho z nich, konkrétně RPG Developeru Bakin, se také týká dnešní článek.
Nejlepší ukázka je přitom názorná, a proto základní aspekty programu předvede modelová hra. Pokud vás samotné vývoj her zajímá a chtěli byste jej také zkusit, na konci každé sekce najdete pár tipů, které vás mohou nasměrovat na správnou cestu.
Co za své peníze dostanete?
RPG Developer Bakin je – jak název napovídá – vývojářský nástroj, který se zaměřuje na tvorbu RPG. Jeho hlavní lákadlo představuje uživatelská přístupnost, díky níž dostanete možnost vytvářet své vlastní hry, aniž byste museli mít předchozí znalosti programování či kódování.
Rozhraní pro grafiku i herní mechaniky se proto snaží o maximální přehlednost, a kdyby vám nestačil nabízený tutoriál, najdete zde také rozsáhlou nápovědu v podobě wiki. Případně, kdybyste chtěli vývoj vzít opravdu vážně, můžete zkusit uživatelská fóra. Nováčkové uvítají množství předpřipravených assetů a modulární obsah založený na DLC.
Méně patrný však může být důraz kladený na 3D. Na rozdíl od klasického RPG Makeru, který dlouhou dobu fungoval striktně ve 2D, vás Bakin do třetího rozměru vrhne okamžitě. To jednak ztěžuje vývoj čistě dvourozměrné hry, jednak podstatně zvyšuje zátěž procesoru. Fóra se sice shodují, že v oblasti jednoduchého vývoje 3D her Bakin nemá příliš konkurenci, ale ne každému bude toto zaměření vyhovovat.
Program se zatím nachází v předběžném přístupu, a tak můžete počítat s občasnými updaty obsahu a technické stránky. Základní verze Bakinu vás sice vyjde na šedesát euro, ale ve srovnání s potenciální věčnou slávou jde o zanedbatelnou investici.
Nenechte se tedy odradit vyšší počáteční cenou. Kupříkladu Tom Francis stvořil svou prvotinu Gunpoint v Game Makeru, a tak dle jeho slov veškeré náklady na vývoj představovalo třicet dolarů za zakoupení licence. Jakmile začal nabízet předobjednávky, za šedesát čtyři vteřin se ocitl v plusu. Pro extra ironii, Francis původně pracoval jako redaktor pro PC Gamer, než se rozhodl vzít si k srdci oblíbenou mantru haterů „Kritizovat umí každý; co jsi vytvořil ty?“. Inu, inspirativní příběhy jsou všude kolem nás. Stačí jen hledat.
Jaká bude vaše hra?
Než začnete, je pochopitelně dobré mít alespoň nějakou představu, co váš titul bude obnášet. Budete se držet připraveného fantasy, anebo zabrousíte do vod sci-fi? Případně zkusíte současný svět? Chcete se zaměřit na boj a mechaniky, nebo pro vás budou důležitější questy, svět a příběh? A jak to všechno má vypadat? Každopádně, kupujete si program na vývoj her, tak snad tušíte.
Naštěstí vám v tomto ohledu Bakin nabídne pomocnou ruku. Jakmile tedy začnete vytvářet nový projekt, rovnou vás provede jednoduchým vstupním testem pro určení jeho nejdůležitějších aspektů. Chcete již dostupná data (= sprity, textury, zvuky…), nebo si vše uděláte sami? Jak má vypadat váš hrdina a jakou chcete kameru? Chcete si nějak vyhrát s ovládáním, případně zahrnout možnost skoku a setrvačnosti pohybu?
Jakmile si vyjasníte tyto základní otázky, můžete se pustit do tvoření.
Už z toho by mělo být zřejmé, že Bakin nabízí značnou flexibilitu. Různými kombinacemi kamery a ovládání tak můžete udělat styl 2D plošinovky viděné z boku, klasické JRPG s pohledem shora nebo klidně FPS záležitost.
Opravdoví fajnšmekři mohou dále experimentovat a zahrnout různé jiné prvky, které kreativně využijí engine k nestandardním věcem. Kupříkladu minihry typu Kámen, nůžky, papír, Větší/menší nebo Nim můžete s trochou snahy zprovoznit v konverzačním okénku a vděčné jsou také nejrůznější puzzly s bloky nebo přepínači (a jestli sháníte pro inspiraci RPG s dobrým ozvláštněním hratelnosti, omrkněte třeba Undertale nebo OMORI).
Pokud to ale chcete opravdu někam dotáhnout, je potřeba mít solidní vizi a svůj herní design tomu přizpůsobit. V opačném případě si můžete leda tak gratulovat, jaký pěkný asset flip jste právě stvořili.
Až budete máte všechno hotovo, stačí odkliknout poslední okno a vrhnout se do editoru.
Kdybyste ohledně celkového pojetí stále tápali, na internetu najdete mnoho kritiků i vývojářů, kteří se rádi podělí o své know-how. Dobré postřehy mívají komentáře autorů ve hrách od Valve, do jemnějších aspektů videoherního vyprávění občas zabrušuje třeba Hideo Kodžima.
Případně můžete vzít zavděk kompilací – za sebe doporučím o něco delší, ale zato celkem analytický článek na TV Tropes věnující se těm nejzákladnějším herním konceptům. Ti, kteří se plánují zaměřit na příběh, najdou dostatek rad například na springhole.net.
Zároveň zde platí to, co v každém umění – ledacos z konvencí a zažitých pravidel můžete porušit, pokud máte jasný záměr a umíte si jej zdůvodnit. Pro začátek to ale asi příliš nekomplikujte.
Pusťte se do práce
…ahoj, světe!
Momentálně sice vypadá jako superplochá mapa z Minecraftu, ale nic vám nebrání zaplnit jej předměty a udělat si z něj svůj vlastní. Zkuste při tom akorát nepropadnout božskému komplexu (anebo klidně nezkoušejte – postmoderních her na toto téma už také pár máme. Příklad: Space Funeral). Omezeni jste hlavně svou fantazií.
Rozhraní si osvojíte lehce; kameru ovládáte myší, po pravé straně máte lištu nástrojů a nalevo seznam podsložek, v nichž najdete jednotlivé aspekty hry. Intuitivnost si v ničem nezadá s Townscaperem a prací s objekty ve 3D vám Bakin na první pohled připomene Blender (i umisťování světelných zdrojů funguje stejně). Netřeba dodávat, že čím větší technickou dovedností disponujete, tím více si toho můžete přizpůsobit, a že vaši práci podstatně zefektivní používání klávesových zkratek. Už v tuto chvíli také můžete zkusit tlačítko Test_Play a hra vám poběží, i když si zatím moc nezahrajete.
Klidně si na začátek jen tak označujte a přesouvejte krychle země, dokud vše nedostanete do ruky. Jakmile totiž rozkliknete podmenu, je to najednou mnohem složitější.
- První Map Editor už znáte, právě v něm jste.
- Nabídka Resources se stará o veškeré externí soubory, tzn. sprity, textury, modely, částice, nastavení fyziky, zvuky, videa a další.
- Database je ta nejvíce matematicky náročná část, vymezující statistiky, předměty, atributy a bojový systém obecně – naneštěstí se jí nevyhneme.
- Game Definition zahrnuje to, co bychom označili za hratelnost – ovládání, pravidla a další fungování hry. Obsahuje také seznam herních termínů a lokalizační nástroj.
- Layout Tool vás prozatím zajímat nemusí; jeho účelem je dát do kupy menu, efekty a rozhraní.
- Camera Tool v tuto chvíli můžete ignorovat také, neboť ladění kamery a celková prezentace představuje spíše kosmetickou záležitost.
- Variables Used obsahuje všechny proměnné a eventy, které do hry vložíte. Momentálně je tam prázdno (naštěstí).
- Common events se stará o obecné události, tzn. ty promítané přímo na obrazovku; příkladem je kompas, časovač nebo třeba skóre.
- Poslední Sprite Tool vám umožní editaci toho, co ve hře uvidíte. Prozatím bude stačit to, co nabízí základní sada.
Krása Bakinu ale spočívá v tom, že se tím zas tolik trápit nemusíte. Až přijde čas, ke všem těmto detailům se postupně doberete sami. Zatím se stačí dál sžívat se s editorem a umístit pár modelů; všechny ty ošklivé nepřehledné tabulky přijdou později.
Tentokrát si vypůjčím takřka prastarou moudrost, konkrétně rady k level designu z manuálu k Abuse (pro ty, kdo neznají, Abuse je povedený, byť lehce zapadlý arkádový sci-fi sidescroller z roku 1996; zkuste jej někdy zmínit na nějakém anglicky mluvícím herním fóru a počkejte si na ty záchvaty nostalgie):
„Pokud si nechcete kreslit vlastní textury, důkladně se seznamte s těmi předpřipravenými. Všímejte si, jak fungují v prostoru a jaký dělají dojem. Také se dívejte, jak vypadají pohromadě. […] Hrajte si s objekty a sledujte, jak ladí s hráčem i spolu navzájem. A často si svou úroveň ukládejte. […] Vytváření úrovní je postupná práce, stavte je kousek po kousku. Nezapomínejte, jaké jsou vaše hlavní cíle. […] Ale především nepřestávejte tvořit, ať získáte zkušenosti. To je nejlepší způsob, jak se naučíte dělat skvělé úrovně. Krátce, level design je přínosný proces plný různých odboček a malých překvapení, který vás pohltí a nabídne vám zábavu na celé hodiny.“
Jen si vyberte, nabídka je široká
Řekněme, že nějakou rámcovou představu máte a nastal čas dát svému světu konkrétní podobu. RPG Developer Bakin nabízí pár věcí do začátku, takže už teď si můžete postavit svou malou, pohlednou, maximálně lehce generickou vesnici; nastavte si okolí, přizpůsobte si terén a rozmístěte do prostoru všemožné budovy, předměty, rostliny nebo postavy z nabídky.
Tím ovšem péče vývojářů nekončí, a tak máte na výběr hned z pětačtyřiceti různě zpoplatněných DLC s konkrétními tematickými balíčky assetů. Čtrnáct z nich je sice zdarma, ale i tak raději berte jen ta, která opravdu využijete – jejich velikost jde do stovek megabajtů, tak ať vám nezabírají zbytečně místo na disku. Výběr platí dvojnásob pro zpoplatněná DLC, neboť všechen volitelný obsah by vás dohromady stál přes 850 €. Případný kompromis představuje podpora Steam Workshopu, který má sice zatím poměrně chudou nabídku, ale třeba vám v něm něco padne do oka. Po technické stránce naopak oceníte možnost stáhnutí různých pluginů.
Stejně tak najdete v souborech předpřipravené postavy a jejich sprity, s nimiž také můžete leccos vykouzlit. Vzhledem k zemi původu a primárnímu zaměření enginu na JRPG akorát počítejte s tím, že většina z nich bude více nebo méně sklouzávat k manze. Pro testování mechanik nebo vývoj prototypu vám tento základ bohatě postačí, ale jinak si spíš vizuál zařiďte svépomocí nebo sežeňte externího umělce. A nezapomeňte mu zaplatit.
To samé platí také o audiu; Bakin má pár hotových melodií a zvukových efektů, které postačí alespoň jako placeholdery.
Zde je však situace paradoxně lepší; stačí krátké hledání a najdete dostatek bank se zvukovými efekty nebo autorů, kteří svou hudbu nabízí k volnému užití. Jen si při eventuálním prodeji hry nezapomeňte pohlídat licence, ať vás jednoho dne nezaskočí autorská práva.
Pro sympatickou, energickou hudební kulisu vám poslouží například kanál Royalty Free Music na YouTube. Tisíce zvukových efektů ke stažení pak poskytuje třeba FilmCow, tvůrce kultovních Lam v čepicích a Jednorožce Charlieho.
Kromě toho v licenčním ujednání – která beztak nikdo nečte – stojí, že pokud vyvinete hru v Bakinu, musíte tuto informaci ve svém konečném produktu zmínit. To jen FYI. Oficiálně tedy prohlašuji, že tuto testovací hru jsem vytvořil v Bakinu.
A co dál?
Jak ukazují přiložené screenshoty, stavění opravdu není těžké; už se základním editorem se ani ne za půl hodiny můžete dobrat k relativně fotogenickému výsledku. Máme tak malou farmářskou usedlost takřka předurčenou k tomu, aby z ní povstal zachránce světa – poté, co ji hlavní padouch srovná se zemí (alespoň pokud příběh hry bude stejně generický jako její grafika).
Nyní nastává otázka, co se tu dá dělat. Aby svět nebyl tak pustý, můžete ho zalidnit pár 2D sprity postav – umisťujete je stejně jako 3D objekty a hra je v závislosti na kameře natáčí, aby stály čelem k vám. Interaktivní prvky však vkládáte pomocí eventů, které musíte nastavit ručně.
Rozhraní pro konverzaci jednoduše umožní zadat repliky dvou postav spolu s jejich portréty. Pro ty otevřete asset picker, zvolíte předpřipravené či vlastní obrázky, dopíšete nějaký text a voilà. Bakin naneštěstí neobsahuje konverzační sprity pro zvířata, proto si musíme popovídat s něčím humanoidním:
V nabídce máte i další eventy, například pro změnu členů party, obchodování nebo vytváření pastí, ale to pro ukázku stačí. Případně si můžete vytvořit zcela vlastní event, což doporučíme jen pokročilým. Můžete si také v rámci udržení morálky průběžně pouštět testovací hru a koukat, jak vám vaše dílko postupně roste pod rukama.
Vzhledem k celkové estetice nejspíš skončíte u pixel artu. Ten přitom není náročný na technologii – u jednodušších grafických editorů se akorát o něco více nadřete. V nouzi nejvyšší vám tak postačí i obyčejné Malování, zatímco já osobně přísahám na GIMP.
Když už jsme ale u programů, které vám za menší poplatek usnadní práci, využít můžete například Aseprite. Ten vám kromě kreslení pixelů na mřížce pomůže také s organizací vrstev, umožní animaci, zjednoduší otáčení předmětů, usnadní stínování textur a mnoho dalšího. Aseprite vás sice vyjde na dalších dvacet dolarů, ale pokud to s vývojem her myslíte vážně…
Hrrr na ně!
Z literární teorie můžete vědět, že základ většiny příběhů tvoří konflikt – ať velký, nebo malý, bez nedosaženého cíle se skoro žádné vyprávění neobejde. U her to platí ještě více, neboť jejich základním prvkem je nejistota. Hra ze své podstaty nemůže mít zcela pevně daný průběh, a pokud navíc má pravidla, dá se i vyhrát nebo prohrát. To je to, co lidi vede k opakovanému hraní.
(tentokrát jsem si vypůjčil teorii Johana Huizingy. Jeho spis Homo Ludens také stojí za přečtení, případně jej ve své přednášce o publicistice parafrázoval Štěpán Šanda.)
Můžete sice zkusit čistě konverzační RPG ve stylu A Story Beside (a ušetříte si tím mnoho starostí ohledně vyváženosti, ekonomiky a podobně), ale prototypická hra na hrdiny obsahuje boj, tak proč ho zde nezahrnout. Ten bude v souladu s žánrem probíhat na tahy a umožní sesílat útoky i schopnosti za účelem získání peněz a zkušeností.
Tvorba souboje je opět naprosto triviální a Bakin už největší část práce odvedl za vás. Stejně jako u konverzací poslouží event editor, v němž stačí naklikat, že začne bitva; dokonce máte i různé podmínky při výhře/nevýhře, na které můžete navázat další eventy – třeba konverzaci, zisk předmětů nebo vizuální/zvukový efekt. Skript si tedy můžete dále vyladit k dokonalosti. Další bonus představuje možnost souboj rovnou otestovat s různými počátečními parametry, což vám usnadní jeho vybalancování.
Ovšem jak vidno, pro hrdinu to nevypadá nejlépe – chtělo by to zvýšit jeho šance na přežití. Špatná zpráva je, že nyní konečně dojde na onu obávanou databázi. Nejdříve se trochu zvýší hodnoty jeho základních statistik, aby vydržel víc než dvě rány a sám působil větší poškození než 0. Je to sice nahrubo, ale pro představu to stačí.
K vyšším statistikám se přidá vybavení, rovněž vycházející z připravené nabídky. Nakonec lze hrdinovi zpřístupnit i nějaké speciální útoky. I když mě poměrně lákají možnosti Sexy Eye a Thunder Breath, zůstávám u klasiky a dávám ohnivou kouli – Fire.
…bez větších spoilerů se dá říct, že teď už boj probíhá mnohem férověji.
Když už jsme u RPG mechanik, rovnou přišla na řadu i poslední velká věc, a to lootování. V tuhle chvíli vás asi nepřekvapí, že Bakin pro něj má speciální event, takže si svou vlastní truhlu s kořistí můžete zařídit do minuty. Ve stejné záložce se nachází také dveře pro přechod do podúrovní, různé pasti anebo třeba posunovatelné bloky. Vytvoření přiměřeně obtížného dungeonu tak bude dílem okamžiku.
Poslední velkou část RPG tvoří questy, ale jejich zkompletování už zabere o něco víc času. Snad postačí obecné tvrzení, že probíhají přes trochu složitější vlastní event zahrnující mnoho proměnných.
V tuhle chvíli už zbývá jen jediné: závěrečná ostrá zkouška.
Boj patří mezi nejvýraznější součásti RPG, proto byste jej neměli odbýt. Spoléháním se na základní šablonu z něj uděláte pouze nudnou výplň, a přitom existuje tolik aspektů, co si můžete přizpůsobit podle sebe. Namátkou uvádím pro inspiraci, jak se s tímto problémem vypořádala jiná nezávislá RPG:
– Výše zmíněné OMORI se zabývá duševním zdravím, proto klasický systém elementů a buffů/debuffů sloučilo do systému emocí. Každá z nich zároveň ovlivňuje statistiky postavy a dostává postihy nebo bonusy proti ostatním emocím, takže se je hráč musí naučit využívat.
– LISA: The Painful téměř neobsahuje náhodná setkání a většinu soubojů nelze opakovat. Jednak tím nehrozí přílišné přelevelení/zaostávání hráče, a navíc tento koncept umožnil vývojáři zaplnit svět osobitými nepřáteli.
– V Middens nemáte stálé členy party; nahrazují je vaše čakry, které musíte na začátku každé bitvy vyvolat nanovo. Zároveň ve hře úplně chybí obchody a vybavení pro zlepšení statistik můžete získat pouze zabitím unikátních (nerespawnujících se) postav, což z vašeho levelování dělá morální dilema.
– Rovněž zmíněný Space Funeral zase na boj víceméně rezignoval. Bitvy sice probíhají, ale již od začátku máte jasně navrch a málokdy vám hrozí skutečné nebezpečí – tím vás autor celkem nápadně navádí, abyste si víc všímali spíše světa a příběhu.
A tak podobně… Ať už si vyhrajete s názvy/efekty schopností, fungováním vaší party, nebo jinou mechanikou, pomůžete tím svému dílu vyniknout. Plný počet bodů pak dostanete, pokud vytvoříte něco skutečně originálního, funkčního a tematicky zapadajícího do celkového konceptu hry. To byste ovšem ideálně měli mít promyšlené už od začátku.
Je čas to spustit
Jakmile jste dali dohromady mapu, přidali postavy a implementovali prvek příběhu/souboje, většinu podstatného již máte za sebou. Od té chvíle už stačí akorát rozšiřovat, iterovat, balancovat a vylepšovat. Poslední test neodhalil žádné závažnější nedostatky, a nastal tedy čas na export. V dalším okénku akorát zvolíte ikonu hry, doladíte pár drobností a můžete začít. Opravdu ambiciózní autoři mohou ještě využít propojení se Steamem, bez jehož DRM se soubor nespustí.
Jako první stojí za zmínku, že výsledná hra má oproti pracovní složce přibližně šestinovou velikost. Výstup tvoří spouštěč ve formátu .exe a složka s daty. Ta jsou přitom zkompilována ve formátu .rbpack, takže zdrojové soubory z ní jen tak nevydolujete. Bakin vám také vygeneruje vlastní textový dokument s readme – v angličtině i japonštině – zahrnující systémové požadavky, základní troubleshooting a hromadu informací k licencím (které beztak nikdo nečte). Obsahuje rovněž čestné prohlášení, že vaše hra byla vytvořena v Bakinu.
Ale dost řečí, jak si tedy plná verze vede?
Ahoj, světe – podruhé! Načítání je oproti testovací hře o něco pomalejší a vzdálené textury halí lehká mlha, asi kvůli úspoře zdrojů, ale jinak všechno funguje, jak má. Bakin dokonce jako bonus přihodil klasické pauzové menu, ve kterém hráč může zkontrolovat inventář, mapu i bestiář.
První přichází na řadu konverzace…
…i když domorodec byl toho dne poněkud neklidný. (Všimněte si, ale že RPG Developer Bakin umí kódovat české háčky a čárky. To také není úplně samozřejmost.)
Obracím tedy pozornost k vlkovi. Souboj probíhá rychle a bezproblémově, ohnivá koule spolehlivě vyřeší 90 % problémů každého dobrodruha (a násilí obecně vyřešilo více problémů než jakýkoliv jiný faktor v dějinách – alespoň podle Heinleinovy Hvězdné pěchoty. Mnoho RPG zaujímá stejný postoj). Vražda je zde odměněna nějakými těmi penězi, zkušenostmi a náhodnou léčivou bylinou. The Bard’s Tale to zdůvodňoval tím, že vlci holt občas sežerou něco nepatřičného.
Po bitvě nastal čas ještě omrknout bednu u jezírka, která schovává odměnu nejvyšší. Jakmile ji hlavní hrdina dostane bezpečně do svého inventáře, dobrodružství je prozatím u konce. Maximálně lze vše završit uložením hry.
Výše jsem zmiňoval, že některé aspekty titulu nemá cenu na začátku rozvádět. Nyní, když už máte jakýs takýs začátek, se jim naopak můžete pomaličku začít věnovat. Možností je mnoho.
– Zkuste si třeba upravit menu podle svého, aby to nebyly jen seznamy předvyplněných příkazů na nudném pozadí.
– Prozatím strohá menu dokáže vylepšit také dokreslení ikon nebo přidání zvukových efektů.
– Případně si pohrajte s herními texty. I takové detaily, jako je název herní měny, mohou vašemu světu dodat na osobitosti.
– Pokud máte cit pro vizuál, pusťte se do nasvícení a vizuálních efektů. Stačí jen vhodný úhel kamery a správně zvolené světlo, aby scéna udělala mnohem větší dojem.
– Anebo třeba zahrňte pár bonusů či easter eggů; přidejte do mapy různé drobnosti, ať má hráč motivaci prozkoumat každičký kout.
Pořád platí, že podobné kosmetické věci by se měly řešit spíše na konec, ale pracovat na nich můžete průběžně. Mnoho tvůrců bere ladění detailů jako odměnu za tu namáhavou práci, která mu předchází.
Zvládne to váš počítač?
Už dávno neplatí (alespoň u indie her většinou ne), že vývojáři měli násobně výkonnější sestavy než hráči, a museli proto volit kompromisy, co ještě lze od průměrného uživatele ohledně hardwaru vyžadovat. Vy si ale pro Bakin přesto radši připravte alespoň přiměřeně výkonný stroj. Jakmile rozkliknete nabídku s rotujícími 3D modely, navýšíte velikost herního pole, zaplníte okolí a umístíte do světa eventy nebo animované sprity, zátěž procesoru začne rychle vzrůstat.
Soubory rozpracované hry navíc snadno mohou přesáhnout jeden gigabajt, dalších několik zabere samotný engine a o velikosti DLC jsem se zmiňoval již výše. Pokud tedy máte starší počítač nebo plánujete víc projektů naráz, myslete na to předem a obrňte se trpělivostí při občasném dlouhém načítání. Naopak ambicióznější designéři se silnější sestavou ocení Multiple Launch, který vám umožní pracovat na několika hrách souběžně.
Nakonec je namístě připomenout, že vývoj RPG Developeru Bakin ještě neskončil, a tak můžete počítat s občasnými updaty. Některé zlepšují výkon a přidávají další vymoženosti, jiné změní rozhraní nebo formát souborů, načež se starší projekty při každém spuštění musejí znovu konvertovat do aktuální verze… Radosti předběžného přístupu.
Dobrý koncept a technická zdatnost přitom nejsou to jediné, co při herním vývoji budete potřebovat. Přinejmenším stejně důležité je také myslet na svůj tvůrčí proces. K němu se dá poskytnout několik obecných rad:
1. Pohlídejte si workflow – Zejména sóloví vývojáři často zmiňují jako klíč k úspěchu jednu věc, a to efektivitu. Najděte postup, který vám vyhovuje, a rozvrhněte si práci, abyste se nezdržovali zbytečnostmi. Vývoj hry je běh na dlouhou trať, tak neztrácejte čas.
2. Držte se jednoduchosti – První koncepty jsou ambiciózní a každý má svou vlastní představu perfektního veledíla, které svým rozsahem zboří svět. Zůstaňte však realisti a nepřeceňujte své síly. Nebuďte sentimentální a klidně se postupně zbavujte věcí, které nefungují nebo nic nepřidávají. I s tím málem, co už máte, se nadřete ažaž.
3. Nepřestávejte uvažovat – Pořád se ptejte sami sebe, proč co děláte. Zapadá nejnovější dodatek do vaší celkové představy? Nerušíte tím něco dalšího, co už máte hotového? Nenechte se příliš unést tvořením, ať z vaší hry nevznikne chaos.
4. Neustále testujte – Při opakovaném procházení hrou sami zjistíte, co vás baví, a co ne. Držte se proto bodů 2./3. a postupně zlepšujte zbytek. Jakmile bude na světě funkční prototyp, začněte zapojovat další osoby a berte si k srdci jejich zpětnou vazbu.
5. Průběžně ukládejte – To snad není třeba vysvětlovat. Bakin má sice autosave každých třicet minut a možnost zálohy dat, ale jistota je jistota.
Závěrem…
Tady naše společná cesta končí. Nyní přišlo na svět něco, co už lze s přimhouřenýma očima nazvat hrou, a nezabralo to ani pět hodin. Návod však pochopitelně obsáhl jen to nejnutnější a vězte, že pokud to chcete opravdu někam dotáhnout, tohle je teprve začátek. Když si tedy vypůjčím text (vlastně docela hloupé) botanické příručky z prvního Resident Evilu, „nebojte se experimentovat sami, neb pravé vědění je nejlépe získáno vlastní zkušeností“.
Nezapomínejte, že RPG Developer Bakin je jenom nástroj. Nabízí sice solidní engine, dá vám něco do začátku a pokusí se být maximálně nápomocný, ale stejně nakonec záleží nejvíc na tom, co s ním uděláte vy sami. Úspěch máte hlavně ve svých rukou. Pokud přijdete s jasnou vizí, přetavíte ji do hratelné podoby a zvládnete ji dotáhnout do konce, už v tu chvíli se dostanete dál než většina jiných tvůrců. Pak nezbývá než doufat, že vaše dílo si příznivce najde. A i kdyby to snad napoprvé nevyšlo, půjde alespoň o cestu, na níž se ledacos můžete přiučit. Je jen málo neúspěchů, které by člověka nijak neposunuly vpřed.
