Filmy či videohry, které zahrnují nám stále tajemný vesmír, lákají a budou lákat široké publikum patrně ještě hezkou řádku let. Fanoušci sci-fi a vesmíru přitom mohou jásat, protože v poslední době se tento žánr začíná vyskytovat také na poli deskových her. Voidfall je monstrózní strategická desková hra, kterou na český trh přináší vydavatelství Albi. Usilovat v ní budete o nadvládu nad celou galaxií.
Kombinace žánrů a zvučná jména
Desková hra Voidfall je dle oficiálního popisu specifickou kombinací žánru 4X a euro her. Což není tak úplně pravda, protože některé mechanismy, jako třeba objevování nebo úplnou eliminaci protihráče, zde nenajdete a také je zde minimální dopad náhody.
Za hrou stojí Mindclash Games, kteří vytvořili například i hru Anachrony. Tuto deskovku zmiňuji záměrně, protože stejně jako u Anachrony, autory Voidfall je také dvojice Dávid Turczi a Nigel Buckle, kteří spolupracovali například na deckbuildingové deskové hře Imperium.
Hned ze začátku, i když to nebývá mým zvykem, musím zmínit, že titul není rozhodně pro každého a rozhodně ne pro příležitostné hráče. Jedná se o hru pro 1–4 hráče s tím, že herní doba vám může zabrat od 90–240 minut. Ze začátku spíše počítejte 300+. Zároveň se nejedná o nic pro úplné začátečníky, jde o hru pro milovníky náročnějších strategií, kteří už mají něco odehráno. Respektive nemusíte být mistr deskovek, ale pokud už budete mít něco málo za sebou, budou se vám mechanismy a pravidla učit snáze a hlavně vám i snáze budou dávat smysl. Není to o tom, že je hraní těžké, ale o tom, mít chuť, čas, prostor a kapacitu všemu porozumět a naučit se. Rozhodně stojí za zmínku, že na portále boardgamegeek.com má Voidfall hodnocení 4,63/5 bodů komplexnosti. Jen pro porovnání, například Scythe má 3,45/5 a Duna: válka o Arrakis má 3,60/5. Nyní již k samotné hře.
Poutavý příběh jako základ pro deskovou hru
Přestože není Voidfall vyloženě kampaňová hra, má svůj příběh, který tvoří univerzum a základ pro kooperativní, kompetitivní i pro hru jednoho hráče, tedy sólo.
Potomci dávného královského rodu Novarchonů po staletí vládnou železnou pěstí feudálnímu galaktickému impériu, Domineu. Během této doby přinesli a zavedli ve svém panství ohromující technologické inovace a značný technologický pokrok. Tento technologický pokrok pomohl Domineu nakonec osídlit i nejvzdálenější kouty známé galaxie, kde vznikly nové mocné rody, které začaly vládnout vnějším sektorům říše. S růstem rodu Novarchonů rostl také náboženský kult, který je obklopoval, hlásající proroctví o prastaré vesmírné bytosti z jiné dimenze. Většina myslela, že to byl pouhý mýtus, legenda, výplod fantazie, opak byl ale pravdou.
Tato entita přicházející z nekonečné mezidimenzionální prázdnoty svedla mnohé vůdce na scestí pod příslibem nekonečné moci a síly. Ve skutečnosti se jednalo o temný vliv tzv. Zplozence Prázdnoty, který byl zdrojem znalostí a technologií. Nyní se tato entita rozhodla sklidit plody, které zasela. Zpočátku všichni vítali Zplozence jako spasitele, entita se však rozšířila, ovládla vnitřní světy a ukázala svůj pravý záměr. Nyní nastal čas, aby zbývající rody očistily od galaktické korupce a zabránily této entitě se plně projevit v naší dimenzi.
Hurá do světa Voidfall!
Na výběr máte z celkem 14 rodů, jejichž hratelnost se může (také na základě vašeho strategického myšlení v kombinaci s charakteristikou rodu) dost lišit. Každý rod, respektive hráč, má svou desku, na niž si dává své kostičky jednotek, které se dělí na aktivované a neaktivované. Na desce se také nachází tři civilizační stupnice, které vám poskytují různé bonusy a které má každý rod unikátní.
Nad hráčskou desku pak umisťujete technologie, které mohou hodně měnit vaši strategii během hraní. Dolů pak dáváte aktivované agendy. Ty jsou jednou z mnoha důležitých věcí, jelikož za ně můžete na konci kola dostat nemalé množství vítězných bodů.
Nedílnou součástí hry jsou také zdroje, které jsou velmi efektivně znázorněny formou počítadla s posuvným ukazatelem. Jde o elegantní počítadla s kolečky a nýtky. Na nich se nachází hodnota daného zdroje určená žetony cechů, které si stavíte na svých planetách. Na základě velikosti populace, která je znázorněna kostkou v sektoru, se nastaví hodnota cechu. Následně vynásobíte hodnotu populace hodnotou cechu a výsledek přidáte nebo uberete na počitadle. Na základě této informace vám ukazatel kolečka udává hodnotu příjmu daného zdroje. Nechybí ani ukazatel, kolik máte daného zdroje k dispozici. Chápu, že takto z popisku to zní poněkud zvláštně, nicméně opak je pravdou a díky důmyslnému zpracování se jedná o jednu z těch jednodušších mechanik ve hře.
Zjednodušeně řečeno, zdroje jsou úměrně závislé na velikosti populace, jinými slovy farmáři vyrábí jídlo, technici se starají o energii, těžaři o materiál, vědci o vědu a bankéři o kredity. Jídlo, energie nebo materiál jsou základní potřebné zdroje k provádění většiny akcí, dají se nicméně nahradit kredity. Věda je poněkud unikátní, je potřebná zejména k zisku technologií. Jak již jistě tušíte, Voidfall se zaměřuje primárně na ekonomiku a strategii v kalkulaci, jak efektivně operovat se zdroji a flotilami.
K dispozici máte také karty priorit, které vám budou k ruce, když budete hrát akce. Jedná se o karty, které určují, jaké akce můžete zahrát, a mají je všichni stejné, přičemž specifický rod může mít některou kartu lehce pozměněnou nebo zcela vyměněnou.
O své sektory se musíte starat a nadále je rozvíjet
Ve svých sektorech můžete také stavět obranná pásma, která vám značně pomohou s obranou, nebo třeba loděnice, které vytváří vesmírné lodě. Pokud budete šikovní, můžete si vybudovat hvězdnou základnu, která umí obojí.
Druhy technologií také určují, které lodě můžete stavět, protože v základu máte k dispozici pouze obyčejné korvety, které se v pozdější fázi hry jeví jako méně účinné, ale ne postradatelné. Když máte dostatek zdrojů a ty správné technologie, můžete stavět třeba i křižníky či bitevní nebo letadlové lodě.
Tím se lehce dostávám k bojové stránce hry. Na rozdíl od většiny podobných her je boj ve Voidfall kompletně deterministický, neházíte kostkami, nehrajete útočné karty a není zde žádná tajná hodnota nebo aspekt náhody. Pokud se rozhodnete pro boj, prakticky zcela jasně víte, jak dopadne. Což je vlastně rozdíl oproti klasickým 4X hrám, ve kterých jsou bitvy často závislé na náhodě nebo hodu kostkou.
Prakticky to funguje tak, že každý hráč přesně ví, jaká je síla dané flotily, jaké jsou k dispozici technologie, a jaké jsou tedy šance na úspěch. Na první pohled se to může zdát jednoduché nebo „nudné“ (ani mi to nešlo napsat, jaká to je lež). Opak je pravdou, tento prvek totiž činí bojové střety založené více na taktice a strategii, protože musíte pečlivě plánovat, kdy a jak zaútočit. Nicméně boje nejsou tím, na čem hra staví, a nebudou většinou ani tak časté, protože většinu času budete spíše trávit budováním a správou zdrojů. Pokud tak k bitvě nakonec dojde, bude mít zásadní význam pro další průběh hry.
Jak se to vlastně hraje?
Základní prvky hry bychom tedy měli a nyní přišel čas se podívat na její průběh. Příprava zabere poměrně dost času a hlavně prostoru. Také záleží, zda si vyberete kooperativní, kompetitivní, nebo sólový režim. Voidfall obsahuje velké množství komponent, včetně mapových hexů (které se skládají na základě scénáře režimu), jež představují jednotlivé sektory galaxie, frakčních nebo spíše rodových desek (hráčských desek), žetonů surovin, flotil a technologických karet, karet priorit a počítadel nebo kostiček.
Mapa se skládá z herních sektorů ve formě hexových polí, z nichž každé má specifické nastavení, jako například počet obyvatel, suroviny nebo potenciální nepřátele.
V kompetitivním režimu standardně bojujete proti ostatním hráčům o kontrolu nad sektory a vítězné body. V kooperativním a sólovém režimu čelíte pak samotné entitě Zplozence, nepřátelské frakci, která je ovládaná přímo hrou. Entita na vás pravidelně útočí a klade před vás různé výzvy, které musíte překonávat. Zároveň je v těchto režimech mechanismus náhodně generovaných galaktických událostí, na které musíte reagovat a které mohou výrazně ovlivnit celou hru. Kooperativní a sólový režim je tedy v některých případech daleko větší výzva než hrát proti živým hráčům.
Partie je rozdělena do tří cyklů, které zahrnují zpravidla 4–6 tahů a jsou zahájeny i ukončeny určitými událostmi. Během hlavního cyklu střídáte své akční karty, respektive karty priorit, které vám umožňují provádět dvě ze tří možných akcí na dané kartě. Jedná se o jeden z klíčových prvků hry a přináší širokou škálu možností.
Prakticky to vypadá následovně. Když jste na řadě, vezmete libovolně jednu ze svých karet priorit a vyberete dvě akce, které budete hrát. Akce jsou různé a může se jednat o budování, dobývání sektoru, získání možnosti postupu na desce frakce, díky čemuž dostanete nějaký bonus, nebo třeba vybudování křižníku.
V tomto ohledu hra nabízí výukovou partii, která vás plně seznámí se všemi základními mechanismy pro všechny herní režimy. Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o velice komplexní a obsáhlou hru, je na internetu i mnoho videí, jak Voidfallem postupovat.
V základu není hraní těžké nebo složité, ale nutnost naučit se ikonky, mechanismy a významy už zabere prostě nějaký ten čas. První hry vás mohou dost otrávit, protože lama kartu budete mít stále v ruce, a to i přesto, že jste znalci deskovek a pravidla jste si četli více než pětkrát.
Voidfall zaujme aneb kochat se rozhodně budete
O tom, že se jedná o epickou hru, není snad pochyb, co však rozhodně zaujme, je zpracování. Výtvarná stránka, za kterou stojí Ian O'Toole, je velmi osobitá a působivá zároveň. Ilustrace univerza Voidfall jednoznačně zaujme jak co do stylizace, tak do obsahu, protože některé obrázky jsou opravdu velmi působivé a za jejich implementaci do nějakého filmu nebo videohry by se rozhodně nemusel nikdo stydět.
Zpracování je samo o sobě velmi povedené, kvalitní a například plastové figurky jsou opravdu působivé. V tomto ohledu je bohužel nutné říci, že abyste všechno následně měli hezky srovnané, hodilo by se několik menších krabiček, kam si po rozbalení některé prvky budete ukládat, protože i když krabice obsahuje pár boxíků na hexová pole map a nějaké žetony, není to prostě ono. Tím spíše, že hra obsahuje 98 dvouvrstvých destiček flotilových svazů, 350+ karet, 250+ kartonových žetonů, 100+ plastových kostiček a dalších komponentů, 30 velkých hexů vesmírných sektorů, 31 kostek a 36 plastových žetonů (jež dokážou tyto kostky pojmout), 14 velkých hráčských desek, 4 velká, 4 malá počítadla a 3 příručky. Ano, jedná se o monstrózní hru.
Voidfall je naprostou lahůdkou pro milovníky náročných strategických deskových her, které jsou situovány do žánru sci-fi. Naleznete zde rozdílné herní frakce, několik herních režimů, obrovské množství komponent a v neposlední řadě nádherné osobité ilustrace, a to všechno s minimálním aspektem náhody. Nejedná se nicméně o hru pro občasné hráče a je také zapotřebí dostatek prostoru k hraní. Pokud hře odpustíte, že je potřeba se ji nejdříve naučit, odmění se vám hodinami skvělé zábavy.
