Call of Juarez patří mezi starší tituly polského studia Techland, které stojí za vícero zajímavými hrami, jako je Dying Light 2 nebo populární Dead Island. Dnes se ovšem podíváme více na první hru ze stejnojmenné série – Call of Juarez. Ta se momentálně skládá ze čtyř dílů: Call of Juarez, Call of Juarez: Bound in Blood, (prequel k první hře), Call of Juarez: The Cartel a nejnovější Call of Juarez: Gunslinger. Call of Juarez: The Cartel však už byl ze Steamu stažen. Mnoho hráčů se k této méně známé herní sérii dostalo mnohem dříve než já, mně se dlouho docela vyhýbala. Nakonec jsem se k ní přece dostal: Na nejnovější díl mě namotal samotný Steam, na němž byl Gunslinger jednu dobu zcela zdarma. Já jako pedant jsem samozřejmě nemohl starší díly přeskočit, a tak jsem se vrhnul na westernovou hru, kterou vydalo studio Techland. Jak to dopadlo, na to se podíváme v této recenzi.
Vítejte na Divokém západě
Konkrétně v roce 1882, kdy vás uvítá atleticky nadaný Billy Candle a duchovní pastor, Reverend Ray. Hra si zakládá na střídání dvou příběhových linek právě těchto zmíněných postav. Příběhové linky se liší a zároveň i prolínají a mezi hlavními postavami dochází k zajímavé dynamice. Billy Candle se vrací z dlouhé výpravy (na níž pátral po legendárním pokladu Juarezů) zpátky domů, kde mezitím došlo k brutálnímu zločinu. Billy se lekne a vezme nohy na ramena. Z povzdálí tuto událost sleduje Reverend Ray, který se rozhodl být pravou rukou boží a snaží se Billyho potrestat za jeho hříchy. Do hlavní zápletky se přidává bájný poklad Juarezů a další chamtivé ruce, které jsou ochotny pro jeho získání udělat cokoliv. Příběh má zajímavé zvraty, hlavně když se linky začnou prolínat, a dokáže vtáhnout hráče do hlouběji do děje, i když příběhy postav jsou jinak docela přímočaré. Střídání dějových linek brání stereotypizaci a udržuje hráče v napětí, ovšem ne vždy se to povede.
Jedna hra, dvě mechanicky odlišné příběhové linky
Příběhová linka Billyho a příběhová linka Reverenda Raye mají své odlišnosti a specifika. Zatímco Billyho linka je více zaměřená na stealth, Reverend Ray je boží terminátor, který kosí kulkami všechny hříšníky k zemi. A ano, dojde i na kulomet. Ovšem primární zbraní Reverenda jsou kolty, které může jako jediná postavě ve hře držet v obou rukách. Bohužel jejich mechanika si zaslouží odejít do věčných lovišť. Zajímavá je schopnost Bible Power, s níž se za pomoci knihy knih v pravé ruce snažíte zastrašit své nepřátele a zároveň je za pomoci koltu v levé ruce posíláte na onen svět. U Billyho se naopak problémy radši řeší únikem, stealthem a bičem po vzoru Indiana Jonese. Mojí nejoblíbenější mechanikou byl luk a střelba z něj, jež byla hodně zábavná a uspokojila všechny mé first-person střílecí chutě.
Zdroj: Techland
Vizuální kabát je už zaprášený
Virtuální prostředí Divokého západu ve hře Call of Juarez je už daleko za obdobím data spotřeby. Když si ho spustíte na novějších mašinách, některé prvky nebudou úplně fungovat tak, jak by měly. Mně třeba nebyla hra schopna umožnit správné rozlišení, a proto jsem se nevyhnul nechtěnému „cinema rozlišení“ s černými pásy přes čtvrtku mé obrazovky. Chrome Engine, na kterém hra běží, vykresloval nádhernou americkou přírodu, města a ranče na svoji dobu poměrně dostatečně. Mimika postav připomínala první Mafii a nejedná se tedy o graficky přelomové dílo. Po zvukové stránce nechybělo všechno to, co by ve správné hře být mělo – zvuky větrů, kroků nebo zvuky zvířat. Dabing postav díru do světa neudělal, ale taky nic nezkazil.
Mám tady Red Redemption 2, bude mě teď bavit Call of Juarez?
Odpověď zní ano. Ale s určitými podmínkami. Hru určitě doporučuji všem nadšencům starších počítačových her a westernu. Po časové stránce se nejedná o titul, u kterého byste proseděli mládí, i když na těžké úrovni vás hra dokáže zadržet. Já jsem titul dohrál za přibližně deset hodin a upřímně mě jako celek bavil. Začátek byl náročnější, vlastně to byl docela porod, ale pak mě hra pohltila a já byl zvědav, co nového si pro mě tenhle dědoušek nachystá. Hodně se mi líbila mechanika poškození zbraní, jízda na koni a docela ušly i duely, které jsou pro western známé. Hra s lukem a šípy je asi to nejlepší z celé hry. Naopak největší nedostatky vidím v orientaci v prostředí – často jsem se ztrácel a u mechaniky biče jsem taky trpěl herní bolestí. Bič nefungoval úplně nejlépe a některé skoky z útesu mě přiváděly k šílenství. Dějová linka postrádá větší hloubku a ne úplně všechny části hry byly zábavné. Repetitivnosti se tedy taky nevyhnete a o umělé inteligenci postav pomlčím, i když aim by jim záviděli leckteří multiplayeroví hráči.
Zdroj: Techland
Call of Juarez od polského studia Techland patří mezi zajímavé westernové herní tituly. Hra se točí kolem dvou příběhových linek dvou hlavních postav, v nichž naleznete tradiční first-person mechaniky, jako je stealth a combat, ale i nedostatky spojené se staršími tituly, jako je třeba grafika nebo nesprávné zobrazení. Mezi primární negativa hry patří její neschopnost udržet hráče v chodu po celou herní dobu. Tyhle výkyvy vás od ní budou odrazovat a pak přijde další zajímavá pasáž, co vás vtáhne zpátky do děje a úplně pohltí. Hru určitě doporučuji nadšencům westernů a starších náročnějších herních titulů.
