Tak tohle jsem ještě nezažila. Znáte nějakou knižní sérii, u níž by jednotlivé díly byly psané každý úplně odlišným stylem? Knihy natolik rozdílné, že by se jim jisté spojitosti daly přisuzovat pouhou náhodou, jsou součástí díla novozélandské autorky, u níž se nebojím tvrdit, že je někde ve skrytu duše skutečně šílená. Třetí svazek série Zapečetěná hrobka mě totiž opět donutil posadit se na zadek. Nona Devátá měla být původně vrcholem plánované trilogie, ale z toho tak nějak sešlo.
Autor:
Ilustrace obálky:
Design obálky:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Žánr:
Tisk:
Vazba:
Rozměry:
Rok vydání:
Originální název:
Díl série:
ISBN:
Vydání:
Tamsyn Muirová
Tommy Arnold
Jamie Stafford-Hill
Host
Alžběta Lexová
487
Sci-fi, Fantasy
černobílý
vázaná s přebalem
135 × 205 mm
2024
Nona the Ninth
třetí
978-80-275-2016-9
první
Láska zdokonalená smrtí
Když Tamsyn Muirová vytasila dílo Gideon Devátá o politických intrikách a lesbických nekromantkách, nemohla jsem být spokojenější. Na něj krátce nato nakladatelství Host navázalo druhým svazkem s podtitulem Harrow Devátá a já vůbec nevěděla, která bije… tedy až do posledních kapitol, které to celé absurdum spojovaly do celistvého příběhu. Waw, říkala jsem si. Obě knihy jsou tak jiné, ale dávají smysl a navazují na sebe. Byla jsem jako na trní z příchodu posledního přírůstku, který by celou trilogii epicky završil… jenže Nona Devátá není posledním dílem a plánovaná trilogie není trilogie, nýbrž tetralogie. Velké finále se tedy odsouvá na někdy jindy.
Nona je šťastná. Se svou rodinou, Pyrrhou, Palamedem a Camilou, zažívá všechny radosti i netradiční strasti, ale to už k životu zkrátka patří. Po probuzení musí převyprávět své sny o dívce s namalovanou lebkou na obličeji a s nechutí do sebe nasoukat snídani, přestože se jí jedení jako takové naprosto příčí. Poté vyráží do školy, kde figuruje jako asistentka učitelky a utírá destičky, hlídá šestinohého Ňoumu nebo tráví čas v partě Pálivé Omáčky, společně s Poctivcem, Za Jitra Zrozeným, Krásným Rubínem a Kevinem. Život je skoro dokonalý, kdyby na nebi nebyla velká modrá koule, kdyby město neupadalo do chaosu války a kdyby si jen pamatovala, kdo je. Za chvíli to bude šest měsíců, co se probudila v těle, které jí nepřipadá jako její. Už je to skoro šest měsíců, co se naučila zvládat běžné úkony. Až to bude šest měsíců, chce narozeninovou oslavu a gumičky do vlasů.
Nona, přestože v těle dospělé dívky, je dětsky naivní a občas fracek, jinak upřímná a drobátko hloupoučká. Ze šest měsíců vzpomínek by si zřejmě jinou osobnost nevypěstoval nikdo z nás, čímž je kontrast oproti předchozím hrdinkám o to hmatatelnější. Musím se přiznat, že mám raději tu drsnou a nekompromisní Harrow, ale tu zde alespoň z části zastoupily některé z předčasně dospělých dětí.
Zdroj: Host
Počítej s nejhorším, ignoruj nejlepší
První dva díly mě překvapily svou odlišnou formou. Čekala jsem tedy, že Nona Devátá bude také jiná, ale že až tak moc jiná, mě ani v nejdivočejších snech nenapadlo. U třetího dílu je daleko více než u předešlých knih důležité, aby čtenář pozorně vnímal každou větu a uměl číst mezi řádky. Prostředí je zcela jiné a mění se také úhel pohledu, který je zabrán na druhou stranu barikády k obyčejným lidem, jimž jsou nekromanti s prominutím u zadele a jen se snaží přežít. Příběh se více stáčí lineárním směrem a snaží se předat emoce. Vrací se mnoho známých postav a přibývá těch zcela nových, navíc s netradičními jmény. Orientovat se v ději je první polovinu knihy poměrně lehké, protože autorka popisuje Nonin každodenní život s několika většími i menšími odchylkami. Po určitém bodě se situace se začíná poměrně zamotávat.
Nona Devátá rozhodně není oddechové a pohodové čtení. Musíte být ve střehu, vnímat detaily a umět si je správně spojit. Kvůli tomu může lehce nastat pocit zmatku a nepochopení. Autorka se zejména ve druhé polovině knihy odvrací od popisu a vrhá se do akce. Při ní využívá kouzlo přímé řeči, ale ne vždy je na první přečtení patrné, kdo se zrovna jal slova. Aby to bylo ještě zajímavější, mezi kapitolami se objevují úryvky vyprávěné z pozice Johna, které čtenáři dávají větší kontext vzniku společnosti, jakou autorka nejvíce popisuje už v první knize, tedy Devíti dvorů.
Zdroj: Host
Život je příliš krátký a láska nekonečná
Jestli se vyplatilo Nonin příběh roztáhnout na celou knihu, si nedovoluji soudit. Zapečetěná hrobka se stále řadí mezi mé oblíbené série a já jen doufám, že při příštím (a snad už posledním) setkání dostanu to velkolepé finále. Jako snad u většiny pokračování musíte znát předchozí díly, jinak ztratíte přehled i souvislosti. Třetí svazek je jiný a trochu hůře zapadá do celkového univerza především proto, že je zkrátka náročnější. Pořád je z něj však cítit to nekromantské kouzlo, kterým mě už kdysi omámila Gideon. Pokud vás Nona Devátá zmátla a nic nechápete, dejte knize ještě jednu šanci a přečtěte si ji znovu. Tamsyn Muirová moc dobře ví, co dělá, a vy v to musíte mít víru, jinak vás čtvrtý díl Alecto Deváté úspěšně nedovede do konce.
Jsem napnutá jak kšandy, co ze série nakonec vzejde.
Nona Devátá je dalším odvážným krokem Tamsyn Muirové, který je sice místy náročným, přesto fascinujícím pokračováním série, jež se vymyká všem konvencím. Autorka se nebojí změnit styl a nabídnout čtenářům jiný úhel pohledu, což příběhu dodává komplexitu i nečekané emoce. Na druhou stranu více než kdy jindy vyžaduje pozornost, soustředěnost a odvahu číst mezi řádky, čímž kniha může působit náročně, ale stále nabízí ono specifické nekromantské kouzlo. Pokud přijmete výzvu, bude vám odměnou napjaté očekávání před závěrečným dílem.
