Budu k vám už od začátku maximálně upřímný. Trvalo mi dlouhá léta, než jsem dal české fantastice šanci. Nebudu říkat, u jakých děl jsem se tak hrozně spálil, že mi ji na dlouhé roky znechutila, ale bohužel, některá zklamání prostě jen tak nepřebolí. Když se však začala objevovat možnost recenzovat knihy od nakladatelství Epocha, které je známé svým velmi vytříbeným vkusem, nemusel jsem moc dlouho váhat a tu další šanci jsem dal. Rovnou vám řeknu, že jsem se ještě nezklamal – od Písně války po Strážce osudu si vážně tu jízdu užívám, a tak když přišla možnost, že bych držel v ruce druhou sérii Kladiva na čaroděje, s dovětkem Pád do reality, věděl jsem, co musím udělat. Načíst všechny předchozí díly a skočit do toho po hlavě, protože jsem cítil, že přesně tak to Klaudie žádá.
Autor:
Autorka:
Vydavatel:
Svět:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Jiří Pavlovský
Martina D. Antonín
Epocha
Kladivo na čaroděje
384
černobílý
brožovaná
září 2024
978-80-278-0213-5
první
O dnešní počin se postarala spisovatelka Martina D. Antonín, která je známá například románem Křivé ostří nebo Zelená. Nebylo by to ale Kladivo na čaroděje, kdyby zde nebyl Jiří Pavlovský. Tento známý spisovatel, komiksový publicista (zdravíme nakladatelství Crew) a člen literární skupiny Rigor Mortis už do této série přispěl více než dostatečně, ostatně Magie pro každého, Výtah do pekla, Kladivo na démony nebo Poslední stadium drží vážně vysoký standard. Velice mě tak uklidnilo, když jsem zjistil, že právě dvojice Antonín a Pavlovský se spojila, aby Pád do reality vypadal tak dobře, jak vypadá.
Nebe, světlo, ráj
Praha je skutečně kouzelné město. A nejen když běháte ve tři hodiny ráno po Staromáku nebo se rozhodnete proběhnout Sherwoodem. Všechny šedé eminence světa zde soustředí svoji moc (což jde vidět u cen realit) a nikdo vlastně neví, co kde vznikne a co se tam může stát. Pokud jste četli první sérii Kladiva na čarodějnice, tak pokračujeme přesně tam, kde minulá série skončila. Jestli jste ji nečetli, vůbec nevadí, znalost předchozích dílů není nutná. Nutná naopak bude rychlá orientace.
Na jedné straně máme Felixe uvězněného ve vesmíru, který podle mého trpí nějakou zvláštní záchodovou úchylkou. Mimochodem ano, vesmír je jedna strana, protože s magickou Prahou má skutečně hodně společného. Vincenc je mrtvý, protože je mrtvý, a mrtvý byl, je, bude, protože mrtvost je mrtvá. A pak tu je Walter Semerád, který jako člen Vatikánské vyšetřovací komise hledá podle mě prostě jen pravdu, a Klaudie Doskočilová, jejíž touha po alkoholu je tak přirozená jako vkládání prapodivných anglických celebrit do jakékoliv moderní české fantasy literatury.
Co nám tedy vcelku volně řečená knižní synopse a zvláštní ústřední postavy napovídají? Že to bude sakra chaotická jízda, které nejde z bodu A do bodu B, ale od A přes Z až k bodu B, protože na co něco dělat jednoduše, když to jde složitě. Rovnou ale také řeknu, že na počin se musíte duševně i psychicky naladit. Vybočuje snad za všech epických či hrdinských stereotypů, které máte zajeté, tohle je doslova krutý Pád do reality. Bohužel, budu upřímný, místy mi nedával moc smysl, především v začátcích, kdy se vlastně prvních řekněme sto padesát stran reálně nedělo nic a úvodní scéna s Tondou v hospodě mi spíš rozházela myšlenky, než abych se zvládnul do počinu plně začíst. Ale to bylo nejspíš tím, že jsem byl nahlodaný podivnou pohádkou s dědou Vševědem, Karkulkou a Dlouhým, Širokým a Bystrozrakým.
Zdroj: Epocha
Kladivo na čaroděje: Pád do reality pobaví
Jestli kniha v něčem dominuje, je to rozhodně humor. Ten náš, český, je takový velice specifický a v knize je ho vážně habaděj. Mám zde ale pasáž, která mě prostě pobavila, připoutala, poučila a dala mi oblíbenou vedlejší postavu. Je to moment, kdy se Felix poprvé setká a rozmlouvá s Lajkou. Ano, tou Lajkou. Více sdělovat asi určitě není třeba. Děj a veškerá eskalace totiž přichází ve výborném řekněme osmdesátistránkovém finiši a taková frenetická apokalyptická jízda nejde podat jinak než s bláznivým humorem, plným hlášek a násilí.
Hodně dlouho jsem si pak kladl otázku, co je na Kladivo na čaroděje: Pád do reality vlastně špatně. Budu upřímný, dlouho jsem na nic nemohl přijít, musel jsem si to nechat rozležet, zeptat se manželky, pohladit morče, jít nakoupit do nejmenovaného obchodu, stavit se v práci, pochovat dítě, projet se na surfu, nechat se zprdnout od sousedky, proč existuju, vyluxovat, jít na šmoulí zmrzlinu a teprve potom mi to došlo. Stejně jako vám předchozí řádky nedávají úplně smysl, takhle jsem se cítil i v knize. Bavil jsem se, stop, přehlušení, jiná pasáž, divná i svým způsobem, hodně povyku pro nic, a pak zpátky do děje. Skutečností ale je, že pokud se nad tím nebudete nějak extrémně zamýšlet, samo o sobě vám to nedojde, protože jinak se počin čte až nebezpečně rychle.
Kladivo na čaroděje: Pád do reality je skvělá příjemná česká fantasy humorná kniha, která se odehrává v Praze. Je svěží, hodně chaotická, ale napsaná velmi úderně a jasně, byť je problém se v ní orientovat. Pokud nejste hardcore fanoušci poctivých starých fantasy, ale chcete dát prostor něčemu, kde se nekromant může stát ženáčem, který má problémy s tchyní, tohle je něco pro vás. Je to prakticky experiment, a velmi povedený, a já se nemohu dočkat pokračování, protože druhá série teprve začíná.
