Syphon Filter 3, závěrečný díl akční špionážní trilogie Syphon Filter byl v té době před 23 lety enormně očekáván. Syphon Filter 2 nasadila laťku tak vysoko, že se jí dokázal kvalitou i zpracováním vyrovnat pouze Metal Gear Solid 1 nebo The Bourne Conspiracy. Tyto tři tituly byly za celých 30 let, co se věnuji videohrám, to nejlepší, co mohlo toto odvětví zábavy vytvořit. Nic lepšího není. Everything or Nothing jim je opravdu blízko, a to stejné platí i pro první Syphon Filter nebo třetí Metal Gear Solid: Snake Eater. Všechny zmíněné hry dokázali vývojáři vypiplat do posledního detailu, vymyslet úžasný i zároveň napínavý originální příběh plný zvratů, intrik či nečekaných momentů. Hratelnostně se jednalo o průlomové tituly nebo špičky ve svém žánru. Ostatně to je také důvod, proč je Sony i vydavatelé začali zpětně oživovat na PS Store. Jedná se většinou o, pro dnešní generace neznámé, více než dvacet pět let staré pecky. Buď formou rovnou remaku (MGS3 přijde na Vánoce 2024, Resident Evil 2 vyšel v roce 2019 a Silent Hill 2 vyjde také tento rok) nebo remasteru (Resident Evil 1 ve formě Remaster Remaku v roce 2014).
Staré dobré časy
Všichni si postupně přišli na to, že staré, odhozené a zapomenuté tituly nejsou tak úplně k zahození. Bohužel trilogie Syphon Filter takové štěstí, jako její zde vyjmenovaní konkurenti, neměla. Na PS Store byla vhozena jako původní verze s pár vychytávkami (zato extrémně důležitými, viz text níže). Já si to zahrát musel, chtěl jsem si připomenout své dětství, kdy jsem jen hrál hry a koukal na Želvy Ninja 2. Nic jiného. Moje otázka do dohrání celé trilogie byla, jestli to bude vůbec mladou generaci zajímat a zdali je třetí díl stejně kvalitní jako jeho předchůdci, nebo se jedná jen o nastavovanou kaši s cílem (tehdy i teď) vyždímat peníze za slavnou značku, jež si udělala po světě reputaci coby jeden z nejlepších akčních špionážních thrillerů všech dob. Má tedy smysl utrácet cca 250 korun za každý jeden díl, a pokud ano – za který z nich? Jedničku a dvojku musím doporučit všem, ruku v ruce s MGS 1. To je povinnost. Nejen z historického hlediska, pokud se zajímáte o herní historii, ale i z hlediska kulturního a zábavního. Jedná se o stejně důležitou část herní minulosti jako v té filmové třeba Tenkrát na Západě, Nelítostný souboj nebo Spider-Man 1. Jednalo se o žánrové průkopníky, kteří nastavili standardy, jak by konkurence měla vytvářet svá díla. Ta tak také hojně činila a funguje jim to dodnes.
Zdroj: IGDB
Namísto grandiózního závěru průměrný prequel
Syphon Filter 3 byl, jak jsem již zmínil, v období jeho vydání v roce 2001 vysoce očekávaný titul, který měl zároveň završit celou trilogii. O to víc šokující byl celkový dojem, který jsem po dohrání měl. Byl rozporuplný. Mělo to být vyvrcholení a završení celé trilogie, avšak už začátek hry Syphon Filter 3 indikoval, že se děje něco, co by se dít opravdu nemělo. Děj sice navazuje na konec události dvojky, ale protagonista místo toho, aby šel spolu se svojí parťačkou Lian Xing a Terezou (spoiler po 23 letech – ano, přežila události na konci druhého dílu), sedí sám u výslechu v kongresu, jejž vede jeden z hlavních zrádců obou předchozích dílů. Gabe Logan vzpomíná na své začátky před událostmi jedničky, kde jde po krku Erichu Rhoemerovi, aby ho zlikvidoval a zneškodnil smrtící virus Syphon Filter, který chce teroristická organizace, napojená a řízená z amerického Kongresu a zpravodajských služeb, vypustit v New Yorku. Zde je už první mírné zaleknutí – děj se odehrává před prvním titulem, události jsou tedy nové, ale závěr trilogie se očekávat opravdu nedá. Po Erichu Rhoemerovi ani stopy, i když se po něm celý třetí díl pátrá. Mara Aramov by tu být také měla, ale je pouze v celém závěru, který jako jediný navazuje rovnou na dvojku. Tedy – jen konec trojky, což je asi dvacet minut, plynule navazuje na předchozí události obou dílů. Toto má být závěr špionážní trilogie, kterou hrál snad každý, kdo vlastnil Playstation 1?
Za mě je to naprostý výsměch všem fanouškům Syphon Filter. Vývojáři, kteří pracovali na všech dílech včetně PSP titulů, z neznámého důvodu šli cestou prequelu namísto finále plného akce, napětí, zrady, kdy hráč pomalu ani nedýchá. Ne, nic z toho zde nečekejte. Stejný dojem jsem měl i z MGS V. U obou je to příběhový krok vedle, kde ani závěrečný „twist over“ nedokáže zachránit tak velký přešlap. Sice už zde byl prozrazen skoro celý děj (on vlastně není žádný…), ale něco si přece jen nechám pro sebe, kdybyste se rozhodli si Syphon Filter 3 vyzkoušet nebo nedej bože dohrát do konce. Tak slabý děj, sestavený pouze ze vzpomínek čtyř hlavních aktérů (Gabe, Lian, Tereza a Edward Benton), vývojáři z Bend Studios ještě nepředvedli. Už Days Gone sice neměl originální zápletku, ale s příběhem se dokázali trefit do zombie světa tak dobře, že hodně hráčů netrpělivě čeká na další díl. U Syphon Filter po dohrání snad nikdo na další události nečeká. Nestalo se totiž vůbec nic. Sice se dozvíme, jak se Tereza potkala s Loganem a Gabe s Lian, ale to seznámení se mohlo udělat opravdu v prequelu, a ne v očekávaném závěru celé trilogie. Zápletka je tak slabá, že jsem co dvacet minut vyhledával na internetu, kolik mi k dokončení ještě zbývá. To se mi nestalo už hodně dlouho.
Zdroj: IGDB
Starý dobrý Syphon, nebo ne?
Jakmile jsem překousnul, že se jedná o prequel, ocitl jsem se jako Gabe v Japonsku, kde musí zlikvidovat Shi-Haa. Ze začátku byl děj pomalý, projdu hotelem, najdu odstřelovací pušku a úkolem je střelit generály. Proč? To mi hra Syphon Filter 3 neřekla dostatečně jasně. Poté se začalo okamžitě během mého útěku z budovy střílet tak moc, že jsem se radši ani nikoho neptal. Zabil jsem vše, co se hýbalo, a vypadalo to na starý dobrý Syphon. Jenže… opak byl pravdou. Prvních pár levelů je to opravdu starý dobrý Syphon – mise v Costa Rice byly super. Ta džungle! Nádhera. Až mi v hlavě běžely myšlenky, jaký jsem byl vlastně pitomec, že jsem třetí díl před 23 lety zcela vynechal (dodnes nevím, proč k tomu došlo). Pak přišly úrovně v Afghánistánu a začalo to pravé peklo. Ke konci aktivit v této pustině, kde není vůbec nic kromě plantáží s opiem, byla mise, při níž Gabe musel chránit kamion, který se musel přemístit do jiné části státu. Proč? Hra neřekla. Prostě proto. Ke konci mise musel hráč zlikvidovat v soutěsce komando sniperů, každý měl neprůstřelnou vestu a měl vám pomáhat kolega z agentury. Hmm, jistě. Po chvíli byl okamžitě zastřelen a vy jste tím pádem museli načíst poslední uloženou pozici nebo se vrátit kamkoliv v čase v posledních dvou minutách. To je jedna z funkcí, co nové vydání trojky nabízí.
V moment, kdy jsem byl schopný ho zachránit, ale zbývalo zabít ještě tři další, mi došla munice. U všeho. U všech asi šesti zbraní. Trvalo mi to přes půl hodiny včetně přetáčení zpět o ty dvě minuty i načítání starých, uložených pozic. Takové leveldesignové peklo, kdy si očividně vývojáři ani nezkusili zahrát vlastní titul, ve videoherní historii nepamatuji opravdu enormně dlouho. Člověk by mohl namítat: „tak co jsi čekal od 23 let staré hry?“ V té době vyšel třeba Resident Evil 3 Nemesis, Crash 3 nebo Tomb Raider 3. Ani jedna z nich toto neměla. Jediné, kde to bylo, byl Tomb Raider: The Last Revelation, který byl pro mě další epický fail. První třetina Syphon Filter 3 je parádní, druhá třetina hry je leveldesignové peklo a závěr chce mít člověk co nejrychleji za sebou, aby na to celé mohl zapomenout a už se k tomu nikdy nevrátit. K dobru nepomohou ani celkem čtyři hratelné postavy, zajímavá Montana, Costa Rica či úvodní Japonsko. Zbraně jsou kompletně recyklované z minulých dílů, nové nepřibyly. Zcela vymizela ponurá, temná atmosféra jedničky i dvojky, stealth mise byla jen jedna, když musíte zachránit v Afghánistánu rukojmí. Ono kouzlo Syphon Filter 2 jako by bylo to tam. Pryč. Kdyby to dělalo jiné studio, nedivil bych se. Že za trojkou stojí stejné studio, co udělalo dokonalý předchozí díl, nevěřím tomu do dnešního dne. Bend Studio se evidentně svezlo na vlně popularity a do pokračování šlo jen z padesáti i méně procent nasazení, jaké mělo v roce 1999–2000. Za mě je to levná nastavovaná kaše, aby se z lidí dostaly další peníze. Nic víc, nic míň.
Zdroj: IGDB
Audiovizuální zpracování
Opět, i jako u minulého dílu, se nyní v roce 2024 můžeme dočkat moderního nastavení, které mírně zlepšuje grafiku třetího dílu. Určitě této možnosti využijte, titul pak vypadá přece jen lépe. Nečekejte však žádný remaster, nebo dokonce remake. Opět platí, že jsou ořezané okraje (levý a pravý po celé délce TV), musíte si na to prostě zvyknout. 30 fps sice u tak staré hry opravdu nechápu, protože předělat to na plynulých šedesát snímků za sekundu není už takový problém. Zhýčkaní hráči, stejně už jako já, co hrají jen na plynulých 60 snímků, si budou zvykat asi ne úplně snadno. Já si nakonec zvykl, avšak velmi nedobrovolně. Každopádně nic jiného než si zvyknout a přijmout to ani v nabídce nebylo. Co se zlepšilo oproti dvojce či jedničce, jsou animované filmečky, které jsou světlejší, hezčí, detailnější a propracovanější. Audiovizuální zpracování je tedy oproti svým předchůdcům o poznání lepší, byť se nejedná o žádnou velkou revoluci či evoluci. Ono ani není co dalšího dodat, protože pokud jste hráli jedničku i dvojku Syphon Filter, nebo si je alespoň letmo pamatujete, už víte, co od finálního dílu trilogie graficky očekávat. Lokace jako Costa Rica, Japonsko či Montana jsou nápadité a krásné. Některé jsou zase naopak nudnější, jako Afghánistán, Jihoafrická republika nebo Irsko.
Závěr jedné z nejlepších trilogií na PS1 dopadl, jak dopadl
Mělo se jednat o závěr příběhu o smrtícím viru Syphon Filter, zradách ve zpravodajské službě, odplatě a hledání důkazů o nevině hlavních představitelů. Bohužel to nedopadlo. Respektive to dopadlo nesmírně rozporuplně. Třetí díl je jen čistý průměr a oproti předchozím titulům nemá co do nápaditosti lokací, děje či level designu potřebnou kvalitu. Když vezmu jiné trilogie té doby (Crash, Tomb Raider, Resident Evil, Tekken), každý závěrečný díl z nich byl excelentní. Vzpomínám na ně i po 25 letech. Na Syphon Filter 3 zapomenu už po dopsání recenze. Takové zklamání to bylo. Pokud jste ještě nezkusili žádný z dílů, začněte dvojkou, pak zkuste jedničku, a když budete chtít, zahrajte si na chvíli trojku. Každopádně ji nemá smysl hrát celou, čekal jsem od ní daleko víc. Předvedla jen levnou kopii svých předchůdců, nepřinesla nic nového a příběhem to bylo podprůměrné. Dokonce i finále bylo vlastně k ničemu. Nechci víc prozrazovat, protože moji recenzi budou číst také čtenáři, kteří by si ji rádi zkusili zahrát, a nechci je připravit o závěr včetně toho „twist overu“. Po titulkách mi však dáte za pravdu, že dějově je to naprosto zbytečná hra, hratelnostně se jedná o horší verzi jedničky a není důvod to doporučit svým známým.
Článek pro Gaming Professors napsal Michal Synek.
