Japonské anime je v současnosti globálně nejúspěšnější a nejvlivnější produkt asijské audiovize. Není tedy překvapivé, že filmy a seriály, které se japonskou animací stylisticky inspirují, vznikají nejen v jiných asijských zemích, které po kulturní stránce s Japonskem dlouhodobě interagují (ať už v dobrém, nebo ve zlém). Díla s anime estetikou tvoří třeba v Americe, ve Francii či v Brazílii. A nově také v Pákistánu. Průkopnickým dílem se tam stal čerstvě uvedený celovečerní animovaný snímek The Glassworker (v urdštině Šíša gar; a ano, slovo šíša, které si nejspíš spojujete s vodní dýmkou, skutečně znamená „sklo“).
Za filmem, odehrávajícím se v alternativní realitě s lehkými prvky steampunku a magie, stojí společnost Mano Animation Studios, na jejímž založení se podílel sám režisér Usmán Rijáz. The Glassworker načerpal estetickou inspiraci zejména u snímků studia Ghibli, zatímco děj je ovlivněn režisérovým vnímáním života v politicky nestabilním Pákistánu. Snímek je distribuován ve dvou jazykových verzích – urdské a anglické.
V domácím Pákistánu běží The Glassworker v kinech jen zhruba týden, již se však stačil dočkat vřelého přijetí diváků i kritiků. Slovenský publicista Martin Kudláč, který film viděl v rámci prestižního Mezinárodního festivalu animovaného filmu ve francouzském Annecy, jej v recenzi pro magazín ScreenAnarchy chválí jako humanistické dílo vyzdvihující pozitivní roli, jakou umění a kreativita mohou hrát v těžkých časech.
The Glassworker je vůbec prvním pákistánským celovečerním filmem, který vznikl pomocí tradiční, ruční animace (čili ano, titulek tohoto článku je míněn jako humor). V roce 2018 však již v zemi slavila komerční úspěch rodinná komedie The Donkey King, která byla animována počítačově. Ve světových médiích se také hojně propíral zhruba deset let starý dětský animovaný seriál Burka Avenger zdůrazňující potřebnost vzdělání i genderové rovnosti.
Ačkoli The Glassworker zatím v Česku vidět nemůžeme, vzhledem k jeho ambicím a skutečnosti, že distribuci má na starosti společnost Geo Films, která filmy ze svého portfolia obvykle zpřístupňuje i zahraničním divákům, je nejspíš jen otázkou času, kdy se objeví na některé v tuzemsku dostupné streamovací službě.