Kluci z BoardBros jsou sympatičtí pohodáři, kteří sice nelokalizují jednu hru za druhou, ale když už si nějakou vyberou, rozhodně stojí za pozornost. S Davidem Navrátilem jsme si popovídali o tom, jak a koho napadlo založit vydavatelství deskových her, které tituly by si s sebou vzali do poslední výspy civilizace nebo proč nevydávají původní české hry.
Zdroj: David Navrátil
Dobrý den, děkujeme, že jste přijal pozvání k rozhovoru. BoardBros je taková two-men show. Jak dlouho se vlastně znáte? A koho napadlo se pustit do vydávání deskových her?
Zdravíme! Díky za pozvání. My se s Márou známe už od dětství, chodili jsme spolu do školky. Za tu dobu jsme zažili hodně věcí, náš vztah se různě měnil, až jsme ho jednoho dne povýšili z kamarádského na obchodní. Slyšeli jsme sice spoustu příběhů o tom, jak byznys rozbil přátelství, ale doufáme a věříme, že se nám to nestane. Vydávat hry napadlo Máru, ale mně to znělo od začátku skvěle.
Jaká byla vaše cesta k moderním deskovkám? Které tituly byly ty zlomové? A jaká deskovka je podle vás ta úplně nej?
Já jsem hrál taková ta první eura, která k nám dojela, Agricola a podobně. Pak mě zlákaly sběratelské karetní hry, konkrétně Magic: The Gathering. A postupně jsem si uvědomoval, že ten herní svět je širší a širší, začal jsem psát pro Mfantasy a dozvídal se o něm pořád víc… A pak přišel ten nápad se založením vydavatelství, v době, kdy jsem v podstatě neměl nad čím přemýšlet. Nemyslím, že nějaká deskovka je nejlepší na světě, tak snadné to není, člověk má nějaký vkus a podobně. Ale za zlomové považuji třeba Arkham Horror, který u nás odšpuntoval ameritrashe, Through the Ages od Vládi Chvátila nebo Mars: Teraformaci, to byla ve své době hra s neuvěřitelnou silou.
Představte si na chvíli, že nastane apokalypsa a vy se autem vydáte do poslední výspy civilizace. Auto máte plné všech důležitých věcí, ale přece jen vám ještě trocha místa zbývá. Tak akorát na pět her. Které byste s sebou vzal?
Určitě Ve stínu pyramid i se Zásvětím. Jsou to malé hry, takže mi umožní odrbat pravidla a v důsledku toho s sebou vzít víc. Festival zvířátek, protože ten by si se mnou zahrála celá rodina. Jako dvojkovka by vyhrálo 7 divů světa: Duel, ideálně s rozšířením Panteon (rozšířka se nepočítají jako samostatná hra, že ne?!), to je nejhranější hra s mojí ženuškou. Na rodinnou pohodu a kooperaci bych sáhl po Dorfromantik, kampaň nás doma nadchla. No a na pořádný konflikt, byť pořád s koňskou dávkou europrvků, by tu byla jasná volba Duna: Impérium, ta určitě tzv. „ve fullu“. Jsem zvědav, jestli ji pak u nás nahradí chystaná verze 1.5, Uprising.
Zdroj: David Navrátil
Je to možná trochu jako výběr oblíbeného potomka, ale na kterou vaši hru jste v BoardBros nejvíce pyšní?
Já budu zase trochu podvádět, ale řeknu dvě. Na prvním místě Útulná doupata, ta nás posunula jak finančně, tak z hlediska renomé. A v obou směrech úplně jinam. Umožnila nám vydání dalších her, lidé nás začali trochu víc vnímat. Ale jsme taky hráči, takže máme radost i z Katedrály, kterou nám euraři velice chválí, je to přece jen trochu náročnější kousek a rozhodně se neztratil ani na trhu. Nedávno jsme ji dokonce zlevnili, říkali jsme si, prodává se pěkně, my jsme nikdy nic paušálně nezlevňovali, pojďme to zkusit a třeba ještě trochu popohnat. A protože nejsme profesí obchodníci, úplně jsme nečekali, co se stane – že za námi budou chodit kolegové z jiných vydavatelství a mrkat na nás, že se to jakože moc neprodává, když jste to zlevnili, co? A když říkáme, že se prodává krásně, nikdo nám nevěří.
Jak probíhá váš proces výběru hry, kterou vydáte? Shodnete se vždy na všem, nebo se častěji hádáte?
Máme nějaký tip, ať už přímo od originálních výrobců, nebo od lidí z oboru, případně z netu. Hru si seženeme a zahrajeme – a většinou hodně rychle víme, jestli je pro nás použitelná, nebo není. Do finálního rozhodnutí taky promluví čísla, protože některé hry jsou zkrátka na to, co umí, drahé, což je nám líto, ale co s tím. Potom si shromáždíme pro a proti a domluvíme se. Slušně, v klidu, žádné hádání, tak my problémy neřešíme. Pokud ten z nás, který je z hry nadšenější, dokáže toho druhého přesvědčit, není o čem. Hodně často jsme ale nadšení oba. A oba máme taky veto, když to přes jednoho z nás neprojde, tak to platí.
Která deskovka vás nejvíc mrzí, že jste v BoardBros nevydali?
O těch nejlákavějších z nich nechceme moc mluvit. Ještě jsme totiž nehodili ručník do ringu a věříme, že problémy spojené s jejich vydáním se třeba časem vyřeší. Pokud se ale bavíte o hrách, které pak vydal někdo jiný, tak nám trochu vrtá hlavou Mozkožrout, kde jsme dost možná mohli být rychlejší. Jenže my svých rozhodnutí moc nelitujeme. Kdo ví, jak by se třeba Mozkožroutovi dařilo u nás. Je to přece jen hra, která perfektně sedí rexáckému publiku, nebo aspoň máme ten dojem. A další věc je, že klukům úspěchy přejeme. Pokud se rozhodli lépe než my, tak si to zaslouží.
Která hra od jiného vydavatelství vás za poslední rok nejvíc nadchla?
Svět po nás, jednoduchý, designově čistý, zábavný. Taky jsme ho měli v merku, ale Michal Ekrt byl rychlý jako blesk a hru podepsal dřív, než se ostatní vůbec rozkoukali. Dost se těšíme i na foxí Too Many Bones.
Přemýšleli jste někdy nad vydáváním původních českých her, nebo raději vsázíte na „jistotu“ otestované zahraniční produkce?
Přemýšleli a jednou se k tomu třeba odhodláme, ale tady nejde ani tak o jistotu jako o nezkušenost s celým procesem. Máme dojem, že ladění původní české hry by mohlo být bolestivou a drahou zkušeností, takže až na to dojde, chceme být připravení. V tento moment na něco takového zkrátka nemáme prostředky.
Zdroj: David Navrátil
Nedávno se na pulty obchodů dostala hra Ve stínu pyramid: Zásvětí, navazující na úplně první BoardBros titul Ve stínu pyramid. Můžete ji ve zkratce představit? Jak se liší od té původní?
Ve hře se stanete faraonem, který chce mít tu nejluxusnější hrobku. Je to deckbuilding pro náročné, má jednoduchá pravidla, ale nabízí hodně strategií, silné kombaření a uspokojení z výhry, kterou si nemůžete vymačkat jako v AZ kvízu, ale musíte si ji tvrdě zasloužit. S původní hrou sdílí pravidla, ale kromě počátečních má všechny karty kompletně jiné. Častěji tam jsou efekty, které ovlivňují ostatní hráče pozitivně, a s nimi musíte šetřit!
V létě by měli vyjít ještě Piráti z Maracaiba. Ti by od Ve stínu pyramid pomalu nemohli být odlišnější. Na co se hráči mohou těšit?
Na promakané pirátské euro s milionem možností a strategií. Budete tunit vaši loď, najímat novou posádku, krást drahokamy, napadat ostatní hráče, hledat poklady, ovlivňovat jejich cenu na trhu, závodit… Málokdy se stane, že jsou strategie tak vybalancované. Máte tolik možností, co dělat, že mám husinu, jen o tom mluvím. Zahrál bych si hned. Letos tak podvacáté. A ještě, a to je taky důležité dodat, ke hře se výborně hodí rum.
Je mi jasné, že konkrétní název mi neprozradíte, ale máte už vybráno, co vydáte v příštím roce?
My prozradíme, že nemáme. Jeden projekt nám teď nevyšel, nedokázali jsme najít společnou řeč s původním vydavatelem, a když teď ještě něco podepíšeme, teoreticky stihneme i letošek. Takže na 2025 máme zatím otevřeno a uvidíme, co nám budoucnost přinese.
Je něco dalšího, co byste čtenářům rád vzkázal?
Ať odloží všechnu faleš a upřímně se podívají do svého nitra. Jenom tak totiž dojdou k poznání, jakou deskovku si mají zahrát!
