Už je to dlouho, co jsem zaznamenala doslova mánii okolo vydání nějaké knihy. Čtvrté křídlo ale přesně takovou reakci u čtenářů spustilo, což ve mně spolu s prvními pozitivními ohlasy a nadšenými referencemi ze zahraničí vyvolalo velkou zvědavost. Stojí kniha za to, nebo jde jen o mnoho povyku pro nic? Na tuhle otázku jsem chtěla znát odpověď, a proto jsem se do čtení pustila. Ostatně takovouto příjemnou dávku fantasy jsme vám naservírovali třeba v Makové válce nebo Dceři kostí.
Ještě před samotným příběhem na čtenáře čekají dvě mapky, aby si lépe představil celé rozložení světa, ve kterém se bude pohybovat. Přestože jsou hezky propracované, já osobně je ke čtení moc nepotřebovala, protože si jednoduše raději vystačím se svou fantazií. Celkový worldbuilding vlastně není nikterak složitý, i když by si tedy zasloužil trochu víc prostoru, a dění na Basgiathské válečné univerzitě, kde se příběh odehrává, nám může připomínat hned několik starších young adult (Divergence, Hunger Games). To mi však požitek ze čtení vůbec nezkazilo, jelikož to celé s přehledem vynahradí neskutečně čtivý styl psaní autorky a hlavní postava – Violet Sorrengailová.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Rebecca Yarros
Kamila Florenová
Fragment
Pavla Kubešová
536
černobílý
pevná vazba
březen 2024
978-80-253-6688-2
první
From zero to hero – klišé, které tady funguje
Violet se celý život připravovala, že na Basgiathské akademii nastoupí do kvadrantu písařů. Nicméně po smrti otce její matka generálka rozhodne, že Violet nebude trávit život mezi knihami, ale pokusí se probojovat mezi elitu – dračí jezdce. Už jen dostat se do výcviku je smrtelně nebezpečné a Violet na to nemá dostatečnou průpravu. Tady je na místě zmínit, že Violet si je dobře vědoma, jakým je outsiderem, a bylo nesmírně sympatické sledovat, jak se s tímto faktem statečně pere a nehází flintu do žita. Namísto toho zkouší využívat své přednosti a znalosti, které načerpala hlavně díky svému otci a četbě knih. Na svých slabých stránkách se snaží pracovat, i když je to hlavně zpočátku náročné, protože Violet trpí určitým handicapem.
Velmi jsem ocenila, že Violet není předimenzovaná hlavní hrdinka, které jde lusknutím prstu vše, na co sáhne. Naopak působí velmi lidsky, umí si ze svých chyb udělat legraci a zároveň je houževnatá a připravená se zlepšit. Což jí trochu stěžuje přítomnost dávného kamaráda Daina, který je v jednotce jejím nadřízeným a neustále se ji snaží chránit.
Dainova postava je tu dosti stereotypní. Zdánlivě přátelský chlápek, který ale dává přednost disciplíně a dodržování pravidel před čímkoliv jiným. Chvíli čekáte, jestli svoje protokoly někdy hodí kvůli své kamarádce obloukem z okna, ale po čase nad tím jen protáčíte oči a dojde vám, že Dain se podobá několika hrdinům z jiných fantasy, a hned víte, na čem jste. Druhé klišé (i když mně o parník milejší) postavu tu představuje tajemný a atraktivní Xaden. Je ve všem nejlepší, má temnou minulost a rozhodně není radno se mu stavit do cesty. To rychle dojde i hlavní hrdince Violet, které má ale především v první polovině knihy krom ochranitelského Daina a napjatého vztahu s drsným Xadenem jiné starosti – co když si ji žádný drak jako svou jezdkyni prostě nevybere?
Pouto s drakem à la Eragon?
To, jak autorka zakomponovala do příběhu draky, je fantastické! Drak si vybírá jezdce, je to tedy on, kdo si určuje pravidla, a nikoliv člověk. To z nich dělá ještě víc monumentální a úctyhodná stvoření a většina postav si je tady toho dobře vědoma. Pokud se drakovi nelíbíte nebo vás považuje za slabého a nevhodného na post svého jezdce, tak si vás nevybere. Nebo hůř – prostě vás spálí na popel a nazdar. Jeden by si tedy řekl, že to jsou dost kruté bestie, ale díky tomu, že jim autorka vytvořila povahy podobné těm lidským, brzy poznáte, že i oni mají srdce.
Co se mi však líbilo na tomto dračím motivu nejvíce, je propojení jezdce a jeho draka. Pokud dračí tematiku v knihách vyhledáváte často a četli jste například Eragona, vztah mezi jezdcem a drakem vás nepřekvapí. I tak ale musím podotknout, že je to nesmírně zábavné, a Violet a Xadena to několikrát dostane do komických situací. Právě kvůli drakům jsou Violet s Xadenem nuceni k vzájemné blízkosti. Vlastně nemají moc na výběr, což dělá celou situaci daleko zajímavější. Nicméně je všem, kdo si aspoň prohlédli obálku, jasné, kam jejich soužití spěje.
Celá linka hate-to-love je tu dobře zvládnutá. Xaden má důvod Violet skutečně nenávidět a ona je z něj znepokojená docela oprávněně. Postupem času se samozřejmě ukáže, že každá strana mince má dvě strany, a věci se začnou měnit. Vzájemná chemie mezi hrdiny se nedá popřít a drží vás v neustálém napětí. Jasně, najdete tady klišé momentů a dialogů více než dost, ale víte co? Vzhledem k sympatickým postavám, poutavému stylu a rychlému ubíhání příběhu jsem nad tím mávla rukou, stejně jsem si to užila a s úsměvem četla dál. Došlo maximálně k protočení panenek, ale ta klišé nebyla nic, co bych nemohla ochotně přejít.
Zdroj: Fragment
Dračí křídlo letí správným tempem
Už několikrát jsem zmínila, že příběh plyne neskutečně rychle, a než se nadějete, jste u poslední stovky stran. A tam to celé vypukne. Jestliže vám celou knihu přijde, že jen sledujete výcvik a nic pořádného se neděje, tady vás tenhle pocit hned přejde. Tu a tam se během příběhu objevují více či méně nápadné náznaky, že některé politické a bojové záležitosti, které Violet a její přátele na akademii učí, se tak úplně neshodují se skutečností. Je to něco, co ostřílený čtenář celou knihu tak trochu predikuje.
Na posledních sto stranách se ale ukáže, jak moc je skutečnost odlišná od toho, co se jezdci ve školních lavicích učili. Violet se tak dostává do rozporu, jestli věřit škole a své matce, nebo přijmout fakt, který znala jen z knihy mýtů a teď ho vidí prakticky před očima. Závěr knihy je tedy plný akce a vám se při čtení střídají emoce jako na horské dráze. Já osobně měla trochu problém s orientací v té politické situaci a možná by neuškodilo, kdyby jí autorka věnovala trochu víc prostoru. To se ale doufám změní v dalších dílech.
Sečteno a podtrženo, pokud jste milovníci nadpřirozených bytostí, romantasy a nevadí vám občasná předvídatelnost a klišé, Čtvrté křídlo si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Příjemná dávka humoru, velmi dobře pojaté propojení draka a jeho jezdce i správná dávka přátelství a motivace mě bavila od začátku do konce a myslím si, že ta magie, jež kolem vzniká, je oprávněná.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Anna Koutníková.
