Před dvaceti čtyřmi lety se ve Velké Británii zrodilo studio, které svými projekty jako Heavenly Sword, Enslaved: Odyssey a DmC: Devil May Cry překvapilo hráčskou komunitu. Ačkoliv se jednalo o povedené kousky, tvůrce z Ninja Theory dostal do širšího povědomí fanoušků až v roce 2017 titul pod názvem Hellblade: Senua’s Sacrifice. Ten přinesl nevídaný příběh z vikingského a keltského prostředí. Kromě skvělého vyprávění hra představila psychické onemocnění s názvem psychóza, o němž se moc veřejně nemluví.
O to více bylo překvapivé zjištění, že touto nemocí trpí protagonistka Senua, s níž zažijeme nezapomenutelné dobrodružství. Právě tento koncept a jeho mistrovské provedení způsobily, že Hellblade: Senua’s Sacrifice obdrželo několik ocenění, mezi něž například patří Best Audio Design, Best British Game a Best Game Beyond Entertainment. Vzhledem k jeho popularitě mezi příznivci byla jen otázka času, kdy se objeví pokračování… a konečně jsme se ho dočkali.
Po dlouhých sedmi letech se opět shledáváme se Senuou v jejím novém a mnohem temnějším dobrodružství. Připravte se na pořádnou emocionální jízdu, spoustu hádanek, krvavé bitky a především na nelítostný souboj s vlastní chorou myslí. Senua’s Saga: Hellblade II přináší nejen vizuální změny, ale především prohlubuje psychózu hrdinky. Jako bonus s sebou přináší i českou lokalizaci.
Příběh neohrožené bojovnice
Pokud jste Hellblade: Senua’s Sacrifice nehráli, měli byste to napravit. Senua’s Saga: Hellblade II do jisté míry navazuje na konec předchůdce, ale abyste pochopili příběh dvojky, nepotřebujete znát události z jedničky. Přesto doporučuji, abyste ji odehráli, neboť díky tomu získáte lepší kontext a mnohem více si užijete toto emotivní dobrodružství. Před spuštěním hry nicméně máte možnost zhlédnout rekapitulační video, které vám všechno osvětlí.
Senua se jako otrok vydává do Midgardu, aby splnila slib ohledně zastavení únosů jejího lidu Vikingy a očistila svět od temnoty. To ovšem netušila, že se zaplete do boje proti větší hrozbě, která sužuje nebohé obyvatelé ostrova, a přitom bude muset čelit svým vlastním démonům. Stejně jako u předchozí hry, i zde vývojáři spolupracovali s odborníky zaměřujícími se na psychózu a s lidmi, kteří touto nemoci trpí.
O to děsivější bylo zjištění, že příznakové symptomy vyskytující se v gamese jsou podle skutečných události. Tento fakt ještě posiluje využití 3D binaurálního zvuku, aby studio vytvořilo co nejděsivější atmosféru. Leckdy je proto ve hře děsivější to, co slyšíte, než to, co vidíte. Po celou dobu vaší cesty je přítomno v Senuině mysli několik hlasů. Ty Senui buďto fandí, vysmívají se jí, varují ji nebo ji podporují v nejhorších chvílích.
Tvůrci z Ninja Theory v tomto ohledu odvedli skvělou práci. Vyprávění díky tomu nabírá zcela odlišný rozměr a rozhodně patří mezi největší tahouny hry. Od první chvíle vás děj dokáže natolik vtáhnout, že budete s napětím hltat každičkou událost. Jediná věc, která mě z kompletního ponoření však dokázala odtáhnout, byla logická hádanka. Stejně jako v prvním díle, i zde prostřednictvím runových pečetí postupujete v jednotlivých lokacích… aneb veď mě dál, runo má.
Bylo celkem únavné hledat cestičky, díky nimž se dostanete na místo, z něhož by jednotlivé předměty jako větvičky, části lidských těl nebo ztroskotané lodě určovaly přesný tvar požadovaného symbolu. Spojování vizuálu skrze rozšířené vnímání dobře známé z prvního dílu by samo o sobě nebylo tolik iritující, kdyby se k tomu nepřipojila nová mechanika. Senua je kvůli psychóze na pokraji dvou realit – té naší a té, kterou si stvořila.
Některé cesty proto vyžadují odlišný postup. Někdy vám stačí otevřít dveře, proskočit dírou ve zdi nebo jednoduše zahnout do vedlejší uličky. Pak ovšem narazíte na takové, co obnáší „dimenzionální hrátky“, k čemuž slouží prapodivné levitující koule nebo již zmíněné rozšířené vnímání. Jejich aktivací přidáte nebo odstraníte překážky, jako hromadu sutin, nebo opravíte most. Je to podobné jako ve hře The Medium, kde se v jedné sféře nacházel určitý objekt, zatímco v té druhé nikoliv. Místa, z nichž se máte následně dívat, jsou znázorněna rudými poletujícími a pulzujícími glyfy daného symbolu. Proto se nemusíte obávat, že byste bloudili několik hodin v kruhu. Dřív nebo později byste lokaci našli, neboť Senua’s Saga: Hellblade II je lineární záležitostí, která vám nepovoluje dopodrobna prozkoumávat okolní svět, což je opravdu škoda.
Krátká hratelnost, která vás vtáhne
Senua’s Saga: Hellblade II oproti předchozí hře představuje znatelný technický a vizuální skok kupředu. Míry detailnosti, které jsou zde vyobrazené, jsou neuvěřitelné. Kolikrát jsem se pouze zastavil a díval se na tekoucí potůček v bahně nebo jak stéká po skalách… a co teprve ty vybuchující části. Vzhledem k tomu, že se celou dobu pohybujeme na skalnatém prostředí, neočekával jsem, že bychom mohli dostat artistické orgie, ale mýlil jsem se. Je opravdu radost pohledět na paprsky vycházejícího či zapadajícího slunce, jak zbarvují okolní prostředí, a to nemluvě o stékající vodě, která vypadá poměrně realisticky.
Přestože se jedná o lineární počin, vývojáři vám umožňují se do určité míry vychýlit z hlavní cesty. Průzkum lokací slouží pouze proto, abyste našli strom života nebo totemy, díky kterým je vyprávěn vedlejší příběh. Jejich nalezení je a současně není důležité. Po dokončení dějové linie, jež vám zabere sedm hodin, získáte možnost projít hrou ještě dvěma různými způsoby. Gameplay a veškeré události budou však stejné, změní se pouze vypravěč, abyste děj zažili i z jiného úhlu a tím získali ucelenější kontext.
Kromě hlasu v její hlavě budou Senuu doprovázet i lidští společníci, kteří jí budou pomáhat v neúprosném souboji. Krvavé potyčky jsou celkem brutální a dost zábavné, i když naprosto jednoduché. Senua se nebojí svým nepřátelům proříznout hrdlo nebo jim zabodnout meč do srdce. Ovládání je rozděleno na čtyři tlačítka, respektive pět. Hrdinka disponuje lehkým a těžkým úderem, blokováním, úskoky do stran a magickým zrcadlem.
To se vám nabíjí skrze nepřátelské zásahy a jeho aktivací dosáhnete zpomalení času. Stejně jako v prvním díle, ani zde nenaleznete žádný indikátor vašeho zdraví. Jedinými aspekty, jak poznáte, že máte nízké životy, je krvavě narůstající zbarvení na obrazovce nebo vám to řeknou hlasy. Tedy jenom vám sdělí, že nemůžete zemřít a máte se koukat snažit… jo, taková ta typická motivace „když nemůžeš, tak přidej víc“.
Víc než jen hra
Senua’s Saga: Hellblade II přináší nezapomenutelný zážitek, skvělý vizuál, dva typy hádanek, jednoduché souboje a herní dobu okolo sedmi hodin. Teď se právě dostáváme ke kameni úrazu, kterým je pořizovací cena. Když se nad tím člověk zamyslí, určitě si položí otázku, proč by měl za tento obsah platit 50 euro. Ostatně je to jedna z věcí, u které doteď nedokážu pochopit, proč se vývojáři rozhodli pro takto vysokou částku. Celkem se obávám, že to bude pro spousty fanoušků odrazující element.
Tento projekt není však unikátní jenom kvůli své grafice, skvělému hudebnímu doprovodu a hratelnosti. Přináší totiž důležité poselství, které je uchyceno v médiu, díky němuž se může dostat do co nejširšího povědomí lidské populace. Psychóza je něco, co si spousta z nás nedokáže představit. Osobně jsem se o existenci tohoto duševního onemocnění dozvěděl až skrze Hellblade a od té doby koukám na lidi ve svém okolí úplně jinak. Člověk nikdy neví, jestli náhodou nemá ve své blízkosti někoho, kdo tím trpí.
Psychóza označuje stav mysli zahrnující zmatek mezi tím, co je skutečné, a tím, co není. Tento stav ovlivňuje všech pět smyslů člověka, jeho chování a emoce. Příznaky psychózy se liší, nicméně dvěma běžnými symptomy jsou halucinace a bludy. Někdo, kdo má přeludy, bude slyšet, cítit, vidět, čichat nebo ochutnávat něco, co se ve skutečnosti neexistuje. Halucinace, i když nejsou založeny na realitě, jsou skutečné pro jednotlivce, který je má. Proto jsem rád, že autoři z Ninja Theory vytvořili projekt, díky kterému do jisté míry lze poznat, co toto všechno obnáší. Proto je Hellblade 2 víc než jen obyčejná hra.
V titulu se proto několikrát ponoříme do iluzí, které jsou smíšené s její minulostí. Vrátíme se do Senuiny domoviny a opět prožijeme nájezd Vikingů. V jiných momentech se ocitneme v jeskyních, kde kolem nás začnou levitovat kameny a objevovat se různé artefakty, které nám poslouží k postupu. Všechny uvedené věci společně vytvářejí — budu se opakovat — jedinečný celek, díky němuž mnohem lépe dokážete porozumět lidem, již touto nemocí trpí.
Proto je zde připravené i video pod názvem Hellblade: Senua’s Psychosis (ve hře má české titulky). V něm se dozvíte podrobnější informace týkající se této duševní nemoci a zároveň se seznámíte s Eddiem, jehož některé vidiny jsou v Hellblade II vyobrazené.
Senua’s Saga: Hellblade II je vynikajícím pokračováním, které vás vtáhne do nového dobrodružství. Vývojáři z Ninja Theory odvedli skvělou práci při ztvárnění duševního onemocnění. Jediným větším problémem hry je její vyšší pořizovací cena oproti obsahu, jejž nabízí. Příběh dohrajete za necelých sedm hodin a později získáte možnost ho znovu projít skrze nové vypravěče.
