V průběhu časů lidé vedli různé boje a války – kvůli území, slávě, moci, zlatu nebo víře. Pokud se spolu střetnou dobyvatelé, kteří táhnou získat území ve jménu svého boha, a obránci, kteří uctívají více božstev, je jasné, že se to neobejde bez tvrdých a nelítostných bojů, z nichž může vzejít jen jeden vítěz. Clash II je tahová strategie z izometrického pohledu, která se odehrává v temném světě. V něm proti sobě stojí dvě znepřátelené frakce, z nichž každá udělá cokoliv, aby zasadila finální úder a dosáhla tak vítězství.
V Clash II si můžete vybrat, za kterou stranu budete bojovat
„Tato země, Karkhan, pro lidi, jako jsme my, nemá co nabídnout. Nic kromě utrpení a smrti. „Jediný“ nás sem poslal. Na toto místo plné ubohých a falešných božstev. Abychom s nimi bojovali, ale bitvy se nevyhrávají samy, to jen díky vám. Krví, kterou jste prolili pro náš cíl. Milost našeho Boha opět rozkvete!“ – Harwig de Travil, knight of the Albertine Order, Purians
„Život býval tak jednoduchý. Všichni jsme se sjednotili ve své víře, kdysi jsme byli dobří a svobodní. Jaká zlá spravedlnost vedla k tomu, že jsme sklidili tyto hrůzy? Takoví, jako jsou tito bohové nahoře, při všem, co je svaté a čisté, ať naše staré způsoby, jako tato krev, zmizí v zapomnění.“ Elena, voivode of Nyfareys, Heathens
Clash II se odehrává stejně jako první díl (který vyšel před 26 lety) v temném fantasy světě, situovaném do středověku, jménem Karkhan. Časově je pak příběh zasazen zhruba padesát let po událostech z prvního dílu, kdy Puriani vyhráli válku a na území Karkhanu začali ještě více šířit a vymáhat svou víru a zákony.
Vzpomínáte, jak jsem v úvodu zmínil něco o dobyvatelích a obráncích? Puriani neboli „Čistí“ uctívají jediného boha a jsou známí tím, že ve jménu „Jediného“ dobývají po celé generace území magického kontinentu. Na druhé straně konfliktu jsou pak Heathens neboli staří, kteří po celé dekády uctívali své bohy, praktikovali magii a snažili se žít v souladu s tamní florou a faunou. Výchozím časem vašeho dobrodružství je Pohanská reakce, kdy se předkové vzbouřili proti nové víře a stále většímu utlačování. Je na vás, kdo zvítězí nebo padne.
Na straně Heathens se v roli Eleny, vdově po mocném vévodovi, vydáte zachránit svou zemi. Budete verbovat domorodce nesouhlasící s dogmaty nové víry a zároveň se pod svými bohy budete snažit sjednotit původní kmeny ve snaze vybojovat si zpět svobodu.
Na straně Purianů se pak v roli rytíře Harwiga de Travil, syna proslulého Emerica de Travil, vydáte plnit kárné poslání. Jeho cílem je převzít království z rukou Wilhelma, který svým chováním ztratil přízeň Svatého služebníka.
Když se historie mísí s mytologií a legendami
Clash II si můžete vychutnat ve dvou režimech za přítomnosti výše zmíněných stran konfliktu. Můžete se rozhodnout zda zvolíte kampaň, která zahrnuje dva různé scénáře, a šarvátkou čili skirmishem. Každá strana má šest kapitol, celkem tedy můžete hrát dvanáct kapitol a některé se dají odehrát poměrně rychle, pokud nebudete plně prozkoumávat mapu a půjdete striktně za cílem. Jiné kapitoly vyžadují trochu více práce, například úplné vylepšení základny před jejich koncem. Příběh je poměrně dobře vyprávěný, a i když se jedná o určité známé klišé, také slušně napsaný. Dalo by se říct, že se jedná o jasné zrcadlení toho, co se dělo ve skutečném světě v rámci víry.
Na podobu kampaně má značný vliv, jakým způsobem povedete svou frakci a království. Zda se budete zaměřovat čistě na bitvy, nebo budete volit i různé pakty a diplomacii, případně technologický a duchovní rozvoj. Zároveň procestujete téměř celý Karkhan, kde budete moci bojovat s divokými bestiemi, nacházet poklady a starobylá kultovní místa, ale také se můžete setkat s dezertéry, loupežníky, nepřátelskými kmeny, kteří neuznávají žádnou stranu, a plnit celkem pestré množství úkolů.
Skirmish pak nabízí přesně to, co se od něj očekává. Nastavíte si tedy, za koho chcete hrát a jestli váš hrdina bude zaměřený na útok zblízka, z dálky, nebo na magii. Nastavíte také mapu, včetně denní doby, dynamického počasí a ročního období, v jakém budete hrát. Trochu mě však zarazilo, že nemáte není možnost nastavit zdroje na mapě, případně hustotu nepřátel.
Na obou stranách se setkáte s jednotkami, které můžete znát z historie i z mytologie bájných legend. Všechny jednotky a bytosti tak velmi dobře zapadají do konceptu obou stran konfliktu.
Vzdálený příbuzný Heroes of Might and Magic?
Je načase si říci něco o hratelnosti, která se velmi silně podobá mnoha hráči milované sérii Heroes of Might and Magic a je silně intuitivní. Máte tedy před sebou vygenerovanou mapu (a to jak v rámci kampaně, tak v rámci skirmishe), která je situovaná do daného scénáře. Po ní se pohybujete klikáním na daná místa a spotřebováním akčních bodů, přičemž všechno je z izometrického pohledu.
V případě, že se vaše jednotka střetne s protivníkem ať už v podobě znepřátelené frakce, nájezdníků, různých bestií, nebo neutrálních obyvatel, ukáže vám hra vaše šance na vítězství. Pokud se rozhodnete zaútočit, tak přenese vás do rozhraní, kde si můžete nejdříve rozmyslet, co vlastně uděláte.
Je na vás, zda jednotky rozmístíte, stáhnete se pryč (pokud to jde), nebo dáte možnost vyhodnotit bitvu automaticky. V případě, že se rozhodnete bojovat sami, zobrazí se před vámi bitevní pole a začíná tahový boj, ve kterém vždy začínáte jako první.
U každé jednotky vidíte její sílu útoku, sílu obrany, zdraví a počet akčních bodů. Ve většině případů stojí pohyb jednu akci a útok dvě akce. Ty lze provést v libovolném pořadí, což umožňuje slušnou taktickou hloubku. V tomto ohledu je však při boji cítit poměrně nevyužitý potenciál a chudost možností.
Když jsme u jednotek, těm pak v rámci frakcí chybí větší rozmanitost, aby je trochu odlišila. Absence unikátnějších schopností, spolu s veliteli, kteří působí téměř stejně, ubírá další bod k celkovému pocitu ze hry a nutnosti taktizovat. Jediný rozdíl je v základních atributech dovedností specifických pro každou frakci, protože Puriani mají jednotky s možností střeleckého postoje, hromadného léčení a píkové zdi. Pohané v tomto ohledu disponují schopnostmi jako živá stěna, zabiják zvířat a léčení jednoho cíle. Přes rozdílné názvy se však jedná o velmi podobné dovednosti.
Umělá inteligence nepřátel v bitvách je značně nedostatečná. AI se velmi často chová nelogicky, pohybuje svými jednotkami ve špatném pořadí (a někdy i špatným směrem, že je nastaví zády k vám, což samozřejmě dává vašim mužům bonus k možnému poškození), plýtvá AP a dost často si i sama sobě blokuje jednotky v pohybu i přesto, že je kolem dost prostoru.
V boji vám tak stačí chytře použít taktiku střelby a ústupu, která je v Clash II snad nejvíce účinná ze všech podobných titulů s tahovými souboji, co jsem měl možnost za léta hrát. AI na tuto taktiku prakticky není schopna nalézt odpověď, jen se vás bude snažit marně dohnat. Když k tomu přičtu ještě blokování AI jednotek, nemůžete prohrát ani bitvy, kde máte dle predikce malou šanci na úspěch.
Netvrdím, že je každá bitva triviální, ale spíše dojedete na vlastní chyby, když budete zbytečně ztrácet svoje jednotky nebo nevyužijete chování AI. Ztráta vojáka je asi to nejhorší, co vás může potkat, zvláště když nemáte v okolí město s kasárnami.
Budujte své malé království
Stejně jako ve zmíněném Heroes of Might and Magic máte i zde základny, které můžete rozšiřovat a dále vylepšovat. Clash II však disponuje pouze dvěma základními typy surovin, zlatem a obyvatelstvem. Zlato použijete na vše, od najímání jednotek přes výzkum vylepšení až po přidávání nových budov do základny. Populace je pak nutná při zvyšování úrovně základny na druhou nebo třetí úroveň a zároveň k najímání jednotek základní – nejnižší úrovně, pro obě frakce. V tomto ohledu jde spíše o poslední berličku, když vám z nějakého důvodu teče do bot.
Budovy nemají žádné podmínky kromě toho, že ty, které mají jednotky vyšší úrovně, musí být na určité úrovni. Vylepšení budov vám propůjčuje jisté možnosti při získávání zdrojů, možnost rekrutovat specifické jednotky nebo mít silnější zbroj a zbraně na vašich jednotkách. Jednotky pak můžete získat po celém světě. Může se jednat o dezertéry, uvězněné pohany nebo třeba různé bytosti z mytologie, bitkaře z hostince, případně i žoldáky.
Další jednotky včetně vylepšeného vybavení získáte kromě úrovně specifické budovy v základně i skrze technologický strom. V rámci výzkumu technologií můžete odemknout třeba kalené šípy, zpevnění brnění a podobně. Problém bohužel je, že jakmile se přesunete do jiné kapitoly, všechny technologie, které jste odemkli, máte v nové kapitole opět uzamčeny.
Vizuální stránka hry při hraní nějak neoslní, a to ani kvalitou textur, ani efekty. Jedná o určitý starší standard tohoto typu her, který odvedl svou práci, ale že byste měli ústa dokořán nebo se mohli kochat trochu brutálnějšími záběry jako třeba u Wartales, na to prostě zapomeňte. O to více zaráží fakt, že se hra dlouho nahrává při přechodu do jiných rozhraní, jako je město, hlavní mapa nebo bitva, a to i na silných strojích.
Bitevní rozhraní nebo respektive bitevní lokace jsou obecně plošší a postrádají nejen detaily, ale i možnost taktického využití terénu, což je opět velká škoda. Grafika měst je bohužel to, co hře dává další minusový bodík dolů. Nejenže jsou hranatá a bez detailů, ale působí ještě více zastarale než hlavní mapa nebo bitevní mapa. Jediné, co z vizuální stránky dokáže pozitivně zaujmout, jsou ilustrace karet jednotek a celkové ilustrace.
Rozhovory probíhají formou textových oken, v nichž se při některých situacích text stává hůře čitelný, patrně kvůli zvolenému fontu. Někdy se objevují i bílé skvrny kolem textu, které se pak opravdu nedají přečíst.
Opakem vizuálu je nicméně audio stránka hry. Ta mě opravdu překvapila, a to nejen v rámci dabingu jednotek, které i přesto, že se jedná o krátké opakované skeče odvádějí dobrou práci, ale i ozvučení a zvláště hudba jsou příjemné a velmi chytlavé. Za písně je zodpovědný Adam Skorupa.
Clash II je tahová strategie z izometrického pohledu, která navazuje na svého předchůdce. Zasazení děje, které se odehrává zhruba 50 let od prvního dílu, se povedlo na výbornou. Podobnost s Heroes of Might and Magic je více než patrná, ovšem nedosahuje takových kvalit jako zmíněná série nebo první díl. Z hraní pak budete mít pocit spíše nevyužitého potenciálu a budete mít neustálý dojem, že vám prostě něco chybí. Nejedná se o vyloženě špatnou hru, ale pokud hledáte strategii s tahovými souboji, která vám dá i určitou výzvu, znovuhratelnost a nutnost taktického myšlení, Clash II vás přece jen zklame.
Classified: France '44 – sjednoťte Francii
