Nedávno jsme s kamarády v jednom zařízení v pět ráno řešili jednu z největších otázek všech dob: Co je nejděsivější na světě? Po dlouhých a úmorných debatách jsme došli k následujícímu listu: panenky, učitelky, děti v maskách, ječící mámy, nemluvící tátové, Freddy Krueger a klaunové. Co je ale největší kombo? Panenka klauna. A i když Domeček krve a bolesti od nakladatelství Crew žádnou naštěstí neukazuje, trápení mi způsobil dost. Komiks je navíc součástí oblíbené DC Comics série Black Label, z níž jsme například recenzovali už Ranaře, Sebevražedný oddíl: Dostaňte Jokera nebo Batmana: Prokletí Bílého rytíře. Počkej, to je další dílo se superhrdiny? Ne tak úplně, ale spíše ne. Podobně totiž v Black Labelu vyšel i hororový detektivní Košík plný hlav a právě tomu je dnešní recenzovaný kousek nejpodobnější. Rozsviťte, jdeme na to.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Mike Carey
Peter Gross
DC
Nakladatelství Crew
Jan Kukrál
160
barevný
vázaná s přebalem
březen 2024
9788076795143
první
Zdroj: Nakladatelství Crew
Napětí, buduj napětí!
Jestli jsem si něčím momentálně jistý, tak pokud se mi narodí holčička, její jediná hračka budou pastelky. V našem dnešním příběhu totiž dostala Alice k šestým narozeninám nádherný velkolepý domeček s panenkami na hraní, který byl vyroben už v 19. století. To je ale krásný dáreček, určitě si říkáte, jenže ani náhodou. Alice jej zdědila a až nemile se na něj upnula. Hlavně když se ukázalo, že je kouzelný a panenky, jež v něm bydlí, jsou prakticky živé.
Na její obranu, malá Alice to nemá vůbec lehké. Její táta je pěkně línej sebestřednej chlap, co mlátí její mámu, a domeček je pro ni místo útěku a naděje. Proč by tedy s ním ten vztah nebudovala? Především když se umí ocitnout sama přímo v něm a hrát si tak se všemi panenkami jako s nejlepšími přáteli? Tedy než se objeví Černý pokoj, kam byla jednoho dne pozvána. A tím pořádně začíná příběh.
Od začátku jsem si myslel, že Domeček krve a bolesti bude drsné emocionální rodinné drama plné deprese a občas nějaké té magie. Jak šeredně jsem se mýlil. Scenárista Mike Carey si s mojí myslí hrál jako kočka s myší. Musím říct, že se jedná o brutální surový psychologický thriller, částečně doplněný o hororové prvky. Díky tomu, že si vlastně myslíte, co si myslíte, ale jde o něco jiného, je budování napětí na úplném maximu. Aby také ne, Mike Carey pracoval i na Luciferovi nebo Johnu Constantinovi. Kouzla, šílenství a přehršel témat k přemýšlení jsou pro něj denní rutina, s níž umí pracovat. Když jsem komiks dočetl, měl jsem natolik smíšené pocity, až to ani není hezké, protože upřímně, mojí hlavní otázkou byla spravedlnost, etika a morálka.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Domeček krve a bolesti je brutální
Největší předností, ale zároveň chybou komiksu je střídání scén. Hutná rodinná atmosféra, romantická linka, horor. Raz dva tři, krok dva tři. Jako když je tančen valčík uprostřed deště. Milujete to, užíváte si to, ale přijde moment, kdy už toho máte tak trošku dost. Moje emoce poletovaly nahoru a dolů, a to já rád, jen tady to je jako na tom nejlepším koncertě. Hudba se zrychluje, dýcháte, paříte, pijete a bum, přijde ploužák a vy jste zrovna v tu chvíli na stagi připraveni skočit mezi lidi. Škoda, ale osobně se přikláním k tomu, že v tuto chvíli je to spíše můj individuální pohled než cokoliv jiného.
Mezi řádky si ještě dovolím shrnout charaktery. Oproti komiksu, jenž nálady a děj střídá jako ta nejlepší centrifuga, postavy jednají perfektně. Logicky. Reálně. V některých momentech dokonce i nadmíru racionálně. Já osobně jsem z toho byl v šoku. Když si totiž uvědomíte, že čtete Black Label, a tam jsou velmi často superhrdinové, kteří jednají jak Mirkové Dušínové, zde to neplatí a já to cením, kvituji a obdivuji.
Co se týká kresby, tak to je vizuální skvost. Scénář by možná sám o sobě uspěl, ale jen díky fantastické kresbě, která buduje atmosféru a děj, Domeček krve a bolesti vynikne nad ostatní komiksy. Kreslíř Peter Gross zde řádil, jak nejvíce mohl, a připravil něco krásného a poutavého. Ostatně s Mikem Careym už několikrát pracovali, takže se dalo očekávat, že toto kombo opět uspěje. V Black Labelu navíc více než nadprůměrně.Nyní se dostanu k tomu, co mě trošku naštvalo. Nedávno jsem viděl na Netflixu seriál Zámek a Klíč, a protože to bylo na Netflixu, samozřejmě jsem si musel půjčit knižní předlohu Joea Hilla. Recenzovaný komiks má s touto sérií hodně podobného. Jakože vážně hodně. Až mě trošku mrzelo, že natolik originální příběh, jaký jsem ještě nikde neviděl, scenárista zase někde tak trošku obšlehl a lehce upravil. Kvůli tomu bohužel nemohu komiks hodnotit plným počtem, trošku mně to totiž vrtá v hlavě.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Domeček krve a bolesti je atmosférické emocionální hororové dramatické romantické thrillerové fantasy kouzelné komiksové dílo, jež obsahuje snad úplně všechno. Nádherná kresba, skvělý příběh, napětí až do té nejposlednější stránky. Tohle byla jízda, která mě baví, vyjma tedy toho, že děj není úplně originální a střídání scén mi lezlo místy vážně na nervy. Nicméně pokud máte rádi DC, Black Label a nechodíte po nocích s lucernou po bytě či domě, tohle je dílo do knihovny jak vyšité!
