Už dlouho se mi nestalo, že bych v sobě objevila novou závislost vyjma té na cukru, která mi život komplikuje každičký jediný den. Série Naslouchač od české autorky Petry Stehlíkové je jako ten nejčokoládovější dort, do kterého říznete a z už tak přeslazeného korpusu vyteče záplava další čokolády. Víte, že byste konzumaci měli striktně omezit, ale nakonec do bříška putuje každý jeden drobeček a talíř nezůstane bez vylízání. Rychlý nástup inzulínu vás nakopne jako nic na světě, ale jakmile křivka prudce klesne, přichází tolik nenáviděný absťák. Přesně tyto pocity jsou naprosto srovnatelné s mým stavem, hnedle co jsem první knihu slupla jako malinu. Tak ráda bych vás varovala před možnou obsesí, ale pokud čtete tuto recenzi, nejspíš už jste do toho spadli také a není vám pomoci. Pojďme se tedy společně utápět v příběhu, v němž jedněm svět leží u nohou a druzí leží u nohou světu. Faja už netrpělivě čeká.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Díl se série:
Žánr:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
E-kniha:
Petra Stehlíková
Andrej Nechaj
Host
druhý
Fantasy
440
černobílý
vázaná s přebalem
2017
978-80-7577-176-6
9788075771766
první
ano
Zdroj: Nakladatelství Host
Vlk v rouše beránčím
Kniha Faja je druhým svazkem série Naslouchač a začíná tam, kde nás autorka poprvé zanechala… v nížinách. Hlavní hrdinka Ilan se v přestrojení za chlapce dostává na nepřátelské území, které ji samo sebou nepřijme zrovna dvakrát nadšeně. Pro někoho, kdo žil tolik dlouhých let v otroctví, špíně a na paty mu dupala všudypřítomná smrt, je střet s městem pokroku hořkosladkým zážitkem. Do hry brzy přijde starodávný nápis psaný v dobách, kdy sklenářská města byla ještě svobodná. Jeho jméno vládne. Věta, jež zasela semínka strachu do srdcí utlačovatelů, a naopak jiskřičky naděje zuboženým sklenářům pro nadcházející změnu. Správný slogan holt dokáže i davy pohnout.
Zápletka se stále točí kolem napjatého vztahu mezi zotročovateli, tedy lidmi z nížin, a otroky, tedy sklenáři. Ilan se díky svému výjimečnému daru dostala do hledáčku pána nechvalně známé pětadvacítky, v jehož závěsu putuje po dlouholetými spory poznamenané krajině. Z malé ustrašené holky, která polykala mýdlo a mixovala pudink s hovězím, se velmi rychle stala vzpurná a místy krapítek otravná lasička. Dobrá vůle projevená ze stran bojovníků, kteří patří k nepřátelské straně, Ilan rozvázala jazyk a přičichnutí k určité míře svobody ji překvapivě rychle naučilo odhodit značnou míru respektu, který by k nejnebezpečnějšímu muži v Duvalském pohoří měla chovat. Přestože mám Ilan ráda, soucítím s ní i s jejím osudem, nemohu se ubránit pocitu, že bych jí občas dala pár výchovných facek, aby přišla k rozumu.
Oříškové oči sem, oříškové oči tam
V čem se mi Faja líbí, je důraz na budování vztahů. Zatímco autorka se u Naslouchače snažila čtenáři podrobně popsat fungování otrockého světa, a že se jí to povedlo, pokračování věnuje emocím. Velitel pětadvacítky včetně jeho mužů mají před sebou nadlidský úkol, a to přimět pro ně tvrdohlavého chlapce, že i mezi nepřáteli může vzniknout náklonnost. Silná stránka knihy je však i kamenem úrazu, protože jeden zvrat střídá druhý a nic dalšího toto schéma nenarušuje. Tak rozmanitý svět, který nám Petra Stehlíková představila na začátku a který toho před námi jistě skrývá daleko více, se nadále příliš nerozvíjí. Dostaneme se sice na pár nových míst, ale příběh zkrátka ve velkém čerpá z toho, co už dávno známe. Na ústupu je rovněž humor, což mě mrzí snad o to více.
Zdroj: Nakladatelství Host
I když je Faja méně popisné dílo, přece jen se nějaké to tajemství objeví. Tajuplný nápis zamíchá kartami až do takové roviny, že se Ilan stane doslova závislá na jeho rozluštění. Občas mi přišlo, že by kvůli tomu šla i přes mrtvoly, jindy jednala unáhleně, nelogicky a hystericky. Tak či tak, pozvolné dávkování informací, odkrývání pravdy a budování solidní zápletky mě ke knize přikovalo stejně tak silně jako první díl. Začátek opět pomalejší a zřejmě nebudu fanynkou technologického pokroku nížin, nicméně návrat do středověkých podmínek s sebou přinesl kýženou akci s otevřeným koncem… co jiného bychom čekali od druhého dílu z plánované pentalogie, že? Jen těch oříškových očí bychom mohli ubrat, když byste zde o jediný náznak romantiky ani nezakopli.
Pod svícnem bývá největší tma
Sérii Naslouchač už od počátku provází cizí výrazy dodávající textu na zvučnosti a jisté exotičnosti. Mnoho z nich se opakuje z předešlé publikace a ojediněle se objeví nové. Význam buďto často musíte odtušit z kontextu, nebo musíte zalistovat až na konec ke slovníku pojmů. Autorka se totiž už nezdržuje jakýmsi překladem a ve většině případů jednoduše spoléhá na vaši paměť prvního dílu. Já sotva vím, co jsem dělala před pár hodinami, natož týdny. Necháte-li si mezi knihami větší časovou prodlevu, netradičně začněte od konce studiem výrazů. Nebudete si posléze narušovat zážitek přetáčením hromady stránek sem a tam. To vám radí ten nejvíce pohodlný člověk, co znám… já.
Napsat knihu chce odvahu, pokoru, trpělivost a nutnou dávku fantazie. Petra Stehlíková má vše potřebné. Přestože jsou některé pasáže vleklé, hlavní hrdinka vám začíná lézt na nervy a pár drobných detailů knize brání naplno zazářit, postavy jsou charismatické, i když někdy jednají v rozporu s logikou, a písemný styl autorky dokáže chytit nejedno srdce. Svět Naslouchače v sobě jistě skrývá daleko více, než si ve druhém díle dokážeme představit, a nenápadně nabádá hledat pravdu v detailech. Autorce se podařilo udržet si srovnatelnou laťku kvality a já už se těším na druhé pokračování.
Faja představuje další etapu v české sérii Naslouchač, která nabízí hlubší pohled do emocionální pavučiny a rozvíjí záhadné nitky příběhu. Přestože se může zdát, že se kniha místy vleče a upadá do ztráty humoru, autorčin poutavý písemný styl stále drží čtenářův zájem. Navzdory až jednolité náplni děje a drobným záškubům logiky v jednání některých postav je Faja stále příjemným čtením s potenciálem pro další vzrušující pokračování.
