Ačkoliv nepatřím mezi velké fanoušky jak klasických strategií, tak ani manažerských či tycoon her, čas od času si nějaký ten kousek z těchto žánrů přece jen zahraji. Tentokrát se ke mně dostal zajímavě vypadající, dalo by se říci manažerský tycoon, War Hospital, u nějž jsem si řekl, že si po nějaké době nějakou tu strategii vyzkouším. Ze začátku mě titul docela nadchnul, avšak čím více času jsem ve hře trávil, tím více se ve mně objevovala čím dál větší frustrace a neochota. I přes moje prvotní obavy, zdali po čase nějakou tu strategii vůbec zvládnu, jsem se nakonec do recenze pustil. Z prvotního nadšení a zábavy se však velmi rychle vyklubala až nesnesitelná frustrace, která mě bohužel nijak nemotivovala ve hře strávit delší dobu. Jak se tedy War Hospital povedl, nebo naopak nepovedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Velitel neboli spíše bůh polní nemocnice
Abychom si však mohli říci, jaké aspekty War Hospital mi konkrétně vadí, je potřeba si nejprve popsat, o čem tento titul vlastně je. Jak už je z názvu jasné, děj hry se odehrává ve válečné nemocnici a konkrétně jde o polní nemocnici za doby první světové války. Vy jakožto velitel budete mít za úkol starat se o chod nemocnice, hlídat dostatečnou dodávku zásob nebo rozhodovat o osudu jednotlivých pacientů a spoustu dalších věcí, které s chodem takové polní nemocnice souvisí. War Hospital je tedy vesměs takovou manažerskou strategií a rozhodně musím uznat její velký potenciál. Určitě si myslíte, že vaším primárním úkolem je udělat pokud možno vše pro to, abyste všechny pacienty zachránili. Věřím, že spousta z vás by takový postup volila, a řeknu na rovinu, stejně jsem na tom byl i já. Jak se ale na celkovém rytmu hry později ukáže, podobný postup by vás a vaši nemocnici velmi rychle dovedl do záhuby. V určité části se totiž dostanete do situace, kdy bude nutné některé pacienty obětovat, aby vaše nemocnice a personál nezkolabovaly a zároveň jste pravidelně stihli vyrábět a doplňovat zásoby. Nutno říci, že jde o poměrně tenký led a vždy je třeba zvážit, zda vám záchrana pacienta, v tomto případě většinou vojáka, přinese nějaké benefity do budoucna. Vojáky totiž v této polní nemocnici nezachraňujete primárně z důvodu, že by vám na nich nějak dramaticky záleželo, ale většinou pro to, aby vaše armáda byla obranyschopná a dokázala vás určitou dobu ubránit, a to je přesně ta hlavní náplň všech tří misí. Ano, chápete správně, každý zachráněný život bude nějakým způsobem zpečetěn, přičemž o tom, co se s každým vyléčeným pacientem stane, budete rozhodovat vy. Pokud je voják dostatečně bojeschopný, budete jej pravděpodobně chtít využít jako štít a vyslat ho zpět do zákopů. Ty méně bojeschopné zase můžete poslat na velitelství a za to obdržet tzv. směnky, které zde slouží primárně jako nástroj a platidlo k vylepšování a nákupu zásob. Třetí skupinu, většinou s nějakým handicapem, je zase vhodné propustit ze služby a tím si u ostatních velitelů a personálu nemocnice zvýšit morálku. Jednoduše řečeno budete dělat to, co je v první řadě výhodné pro vás, a bohužel pacient je někdy až na pomyslném druhém místě. Výjimkou jsou pouze VIP pacienti, které musíte zachránit za každou cenu, a to i bez ohledu na to, co se stane nebo v jakém stavu jsou normální vojáci. Dokonce vám velitelství určuje také to, co přesně musíte s VIP pacientem udělat, a pokud se vám to náhodou nepodaří, připravte se na tvrdý trest v podobě nějakého omezení.
Musí se vývojářům nechat, že tento aspekt je poměrně zajímavý a nejednou se dostanete do situace, v níž bude záležet i na vaší intuici. Zachránit jednoho pacienta, který je v kritickém stavu, a tudíž spotřebuje více zásob, ale na oplátku vám dokáže posílit obranyschopnost vaší armády? Nebo raději tohoto vojáka obětovat, ale zase uzdravit dva vojáky s lehkým poraněním, kteří vám třeba takovou obranyschopnost nedají, ale zato ušetří zásoby a zvýší celkovou morálku? Věřte, že podobné situace budete řešit téměř pořád a každé rozhodnutí vám v konečném důsledku může buď hodně ublížit, nebo naopak razantně pomoci. Záležet bude i na situacích. Pokud vám například morálka personálu klesne natolik, že se jejich výkony sníží a pacienti budou ve větším počtu umírat, asi se vyplatí na chvíli přestat posílat vojáky do zákopů a spíše jejich směr vést cestou propuštěním ze služby, a naopak. Bohužel ne vždy se tyto proměnné dají dopředu předvídat a osobně jsem narazil například situaci, kdy jsem měl morálku na nějakých 65 %, avšak z důvodu útoku na naši železniční trať, která na chvíli zastavila zásobování mé nemocnice, jsem si musel vystačit s tím, co mám. Jelikož jsem ovšem nebyl na tuto možnost připraven, protože jsem jednoduše nepočítal, že k ní dojde, mělo to za následek velmi rychlé spotřebování zásob, a ani výroba mi tento výpadek nijak nedokázala pokrýt. To vyústilo ve větší úmrtnost, což zase zavinilo pokles morálky až na 15 %. Taková hodnota už je navíc na hranici celkového kolapsu vaší nemocnice, ze které se budete jen těžko vyhrabávat. Pokud vám totiž morálka klesne až na 0, automaticky hra skončí a vám nezbude nic jiného než načíst poslední kontrolní bod nebo celou misi začít odznova. Určitě se připravte na to, že War Hospital neovládnete úplně ihned při prvním pokusu a dost možná budete muset dané mise, které jsou celkem tři, projít i několikrát, než se dostanete do úspěšného konce. Z tohoto důvodu doporučuji postup bez výjimky ukládat na vícero pozic, jelikož mise ve War Hospital nejsou úplně krátkou záležitostí a vaší neopatrností můžete lusknutím prstu ztratit klidně i dvě nebo tři hodiny urputného hraní. A toto je právě ten důvod, který může u War Hospital udělat z nejprve zábavné hry značně frustrující záležitost, o níž se zmiňuji v úvodu recenze.
Zdroj: Nacon
Tenký led mezi zábavností a frustrací
Dalo by se jednoduše říct, že vám War Hospital dokáže ukázat dvě tváře. Dokud se vám daří, je správa nemocnice i docela zábavná záležitost, alespoň tedy ze začátku. Jakmile se však dařit přestane, velice rychle se můžete dostat do nemilého bodu, kdy vlastně ani nebudete mít motivaci zkoušet hraní dál a dostaví se již několikrát zmíněná repetitivnost, či dokonce frustrace. Jedná se o poměrně tenký led mezi zábavností a frustrací a bohužel si zde musím položit otázku, jestli je to ten správný směr, jakým se Nacon a Brave Lamb Studio s War Hospital vydaly. Osobně bych byl radši, kdybychom místo tří misí, které jsou mimochodem jen o tom samém, a to o správě nemocnice a přežití do určitého počtu dnů, dostali raději o něco přístupnější hru, která by hráče postupně učila jednotlivé aspekty a až v pozdějších fázích jej hodila do tvrdé reality. Ve výsledku by to možná nejen zamezilo zbytečné frustraci a neustálému opakování, ale také otevřelo prostor k různým možnostem, jak hratelnost vylepšit a udělat ji více zábavnou. Jakmile totiž zjistíte, že další dvě mise jsou vesměs totožné jako ta první a budete v nich muset dělat prakticky to stejné, nevykouzlí vám to příliš velký úsměv na tváři, a už vůbec to není nijak závratná motivace dál pokračovat.
War Hospital mě po stránce hratelnosti opravdu zklamal, a i když jsem se stěží přes první misi dostal, čímž jsem měl opět úsměv na tváři, po zjištění, že ta druhá je vlastně o tom samém a liší se defakto jen v nějakých nahodilých situacích, mi můj úsměv velice rychle zmizel. Vývojáři nedokázali nijak využít potenciálu, který titul díky rozsáhlé správě nemocnice má, prakticky nám hodili jen tři písečky, no a hrajte si! Bez nápadu, bez motivace a bez závanu nového obsahu, přesně takový War Hospital bohužel je.
Zdroj: Nacon
K tomu všemu několik nedostatků, ale zase pohlcující atmosféra
Repetitivní a jednotvárná hratelnost i náplň ale nejsou jediným problémem celé hry. Mezi další problémy patří také občasné bugy. Například v jeden moment mi nešlo umístit žádný personál na hřbitov, který by se staral o zemřelé pacienty, a tak jsem pátral, proč tomu tak je. Nakonec jsem zjistil, že se War Hospital jen zabugoval, a tento problém byl velmi rychle vyřešen znovunačtením poslední uložené pozice. Takových situací jsem ale zažil vícero. Pravda, není jich moc, ale zbytečně ještě více shazují už ne tak zábavnou hratelnost. Dalším nedostatkem jsou cutscény, které svým rozlišením a neustálým opakováním působí někdy až komicky. Nevím, ale koukat na scénku v rozlišení 240p není rozhodně nijak pohlcující. Ano, můžete namítat, že filmečky nejsou pro tento typ hry tak důležité. Dobře, ale v tom případě je tvůrci nemuseli do hry vůbec implementovat. Ve výsledku by varianta nemít tam nic možná byla lepší než tohle.
Abych však jen War Hospital nekritizoval, je zde několik věcí, které se vývojářskému studiu Brave Lamb Studio povedly. V první řadě je to rozhodně atmosféra, která je v mnohých chvílích opravdu nervy drásající. Můžeme kritizovat War Hospital, za co chceme, ale vytvořit autentický zážitek z polní nemocnice za dob konfliktu se vývojářům, myslím, vyvedlo na výbornou. Totéž mohu s klidným svědomím říct také o vizuální stránce. I přesto, že se jedná o strategii, je celkově vizuál na vysoké úrovni a rozhodně War Hospital mohu po grafické stránce zařadit mezi ty hezčí tituly.
Co se týče optimalizace, zmíněné občasné bugy jsou prakticky jen tím jediným technickým problémem. Chod hry byl po celou dobu testování bezproblémový i na ty nejvyšší detaily a nezaznamenal jsem žádný, byť jen drobný propad snímkovací frekvence. Tím jsme se dostali na závěr dnešní recenze. Nyní už se pojďme vrhnout na naše klasické závěrečné zhodnocení a udělit hře výslednou známku.
Zdroj: Nacon
War Hospital vás bohužel nadchne jen na první pohled, a až v průběhu hraní se začne ukazovat, jak jednotvárný a nezáživný tento titul vlastně je. Opakující se a někdy až zbytečně frustrující hratelnost vám dokáže absolutně odpálit i tu nejmenší motivaci hrát dál, až se dokážete dostat do bodu, kdy vás hraní přestane bavit. Pokud vyloženě „nežerete“ manažerské hry, vyhněte se tomuto kousku velkým obloukem. Jestli ale máte tento žánr rádi a dokážete překousnout všechny problémy, klidně si bodík do hodnocení přidejte. Pět bodů z deseti.
