Propojený filmový vesmír Marvelu, známý pod zkratkou MCU, patří k největším filmovým franšízám současnosti. Po veleúspěšné Infinity sáze, která vyústila roku 2019 v epické týmovce Avengers: Endgame, odstartovala další etapa marvelovského univerza – tzv. Multiverse sága. Po kamenech nekonečna se začala řešit problematika alternativních realit a koncept mnohovesmíru. Kosmického zlosyna Thanose nahradil Kang Dobyvatel a osudy slavných marvelovských hrdinů se začaly ubírat novým směrem. Studio začalo více experimentovat s obsahem, a kromě filmů začaly také vycházet seriály. Jedním z prvních seriálových projektů byl Loki, který se loni dočkal své druhé řady. Stojí Loki: 2. série za pozornost, nebo byste se jí měli vyhnout obloukem?
Zdroj: Disney
Jak vnímám současné MCU?
Ačkoliv Infinity sága nebyla perfektní a některé filmy osobně nemám příliš v lásce, musím uznat, že první tři fáze dohromady tvoří funkční dějový celek, který dokázal slavné komiksové hrdiny převést na stříbrná plátna a přiblížit je masám. Vzájemně propojené bijáky, zasazené do jednoho rozsáhlého univerza, si zcela zaslouženě získaly přízeň publika. O podobnou myšlenku se totiž nikdo předtím nepokusil a troufám si tvrdit, že Marvel pod dohledem producenta Kevina Feigeho skvěle vyplnil díru na trhu. Marvelovská franšíza se zcela oprávněně těšila veliké popularitě, důkazem budiž nadšené reakce fanoušků a kritiků. A o masivních tržbách po celém světě se asi nemusím rozepisovat.
MCU se zkrátka stalo obřím fenoménem. Jenže co čert nechtěl, přišel zlom. Po Endgame jako by propojené filmové univerzum nevědělo kudy kam. Multiverse sága více než jako promyšlené vyprávění působila dojmem náhodných side questů, které dohromady tvoří prapodivný slepenec bez jasného směřování. Ano, beru samozřejmě v potaz, že vedení občas muselo pozměnit své plány kvůli různým nešťastným okolnostem (pandemie koronaviru, smrt Chadwicka Bosemana, soudní proces Jonathana Majorse apod.). Nemění to však nic na faktu, že kvantita začala postupně převyšovat kvalitu a z filmového Marvelu produkujícího ucházející blockbustery se rázem stala továrna na nemastné, neslané rychlokvašky. Některé tituly byly velice zajímavými experimenty (WandaVision, Vlkodlak: Noční lovec, Eternals, svým způsobem Raimiho Doctor Strange aj.), jiné bych mohl označit za opravdu výborný kus práce (např. Shang-Chi, Spider-Man: Bez domova nebo Falcon a Winter Soldier). Průměrné až ryze podprůměrné tituly však převažovaly. A nebudu vám lhát, moje fanouškovské nadšení postupně upadalo. Dostavila se únava a ke každému titulu jsem raději začal přistupovat s velkým odstupem.
Severský bůh kraluje všem
Seriál Loki naštěstí patřil ke světlým výjimkám a osobně bych jej zařadil k tomu nejlepšímu, co MCU za poslední léta vyprodukovalo. První řadu jsem si nesmírně užil. Dechberoucí vizuál, skvěle ukočírovaný scénář, úžasný soundtrack, osobitá tvůrčí vize a brilantní práce s postavami přispěly k tomu, abych prvních šest epizod zblajznul jako malinu. Šlo o fantastickou krasojízdu, na kterou jen tak nezapomenu, a byť se neobešla bez slabších momentů (epizoda na Lamentisu budiž důkazem), celkově u mě převažovaly nadšené dojmy. Proto jsem byl na druhou sérii natěšený až běda. A světe div se, pokračování dopadlo ještě lépe než první sezóna.
Loki: 2. série plynule navazuje na události z té předchozí. Poté co hrdinka Sylvie zabila mocnou bytost přezdívanou Ten, jenž zůstal, Loki nešťastnou náhodou uvízl v jedné z mnoha alternativních realit. Mnohovesmír se začal nekontrolovatelně rozpínat a je jenom na Bohu klamu, aby nastalou situaci vyřešil a pomohl svým spojencům z organizace TVA. Podaří se Lokimu vrátit vše do původního stavu, nebo selže?
Staří známí a úplní nováčci
Šest nových epizod opět sází na excelentní herecké výkony. Tom Hiddleston se hlavní role zhostil se ctí a znovu dokázal, že byl pro roli Lokiho zrozený. Nechybí ovšem ani navrátivší se herci z předchozích dílů. Owen Wilson ztvárnil agenta Mobiuse na jedničku a dokázal, že vážné role mu rozhodně nejsou cizí. Dále bych mohl pochválit například Gugu Mbatha-Raw, Sophiu Di Martino jako Sylvie nebo dabérku Taru Strong, která znovu propůjčila hlas postavičce Miss Minutes. Velkým překvapením pro mě byl nováček Ke Huy Quan, talentovaný herec, který ztvárnil sympaťáka Ouroborose. A hostující Jonathan Majors, který v předchozí řadě ztvárnil Toho, jenž zůstal, se tentokrát vrátil jako potrhlý vědátor Victor Timely, jedna z mnoha alternativních verzí Kanga Dobyvatele. Je až k nevíře, jak jeden herec může ztvárnit mnoho variant jedné a té samé osoby. Majorse za to obdivuji.
Zdroj: Disney
Herecký ansámbl zkrátka odvedl úžasnou práci a všichni do svých rolí dali maximum. Jenže základem skvělého příběhu nejsou jenom šikovní herci, ale také kvalitní výprava. Ostatně k čemu vám budou talentované tváře, když nemají co hrát? V případě Loki: 2. série naštěstí funguje i dějová složka. Scénář pěkně kloubí svižné akční pasáže s pomalejšími částmi, během nichž se můžete postavám dostat víc pod kůži. Jednotlivé epizody na sebe logicky navazují, postupné rozšiřování mytologie dává smysl a na rozdíl od jiných marvelovských seriálů výsledný produkt působí soustředěně a kvalitativně vyvážený. Vyprávění má navíc diváka čím překvapit. Jeden nečekaný moment střídá druhý a různé tvůrčí nápady (např. hrátky s časem, působivě zpracované finále apod.) byly do příběhu brilantně zakomponovány. Zároveň funguje postupné budování napětí, díky čemuž máte chuť se okamžitě vrhnout na další epizody.
Postavy jsou základ
Na chvíli bych se ještě vrátil k postavám. V čem Loki převyšoval jiné MCU projekty, byla výborná práce s hrdiny a záporáky, kteří nepůsobili jenom jako chodící panáčci bez charakteru, ale jako plnohodnotné, sympatické a uvěřitelné postavy se zajímavým vývojem, k nimž si divák mohl utvořit citovou vazbu. V nastoleném trendu pokračuje i druhá série, a dokonce si myslím, že se scenáristé překonali. Každá postava si projde pěkným charakterovým vývojem a jejich dějové linie mají zajímavé vyústění, které možná někoho překvapí. Na výsledku je patrné, že tvůrci měli od začátku jasnou vizi. Věděli, kudy chtějí zápletku směřovat a co vlastně chtějí odvyprávět. Právě proto má příběh logickou strukturu a každá interakce má nějaký význam. Pokud se rádi nimráte v detailech, zjistíte, že některé scény jsou hezky provázané s první sérií, což drobné plus k dobru.
Samozřejmě nesmím opomenout ani technické zpracování. Vizuál je opět na vysoké úrovni. Výrazný soundtrack Natalie Holt lahodil mým uším a perfektně dokresloval atmosféru jednotlivých scén. Rovněž musím ocenit kvalitní režii, pochvala obzvlášť směřuje ke dvojici Aaron Moorhead a Justin Benson, která se již předvedla v několika epizodách Moon Knighta. Jejich dynamická práce s kamerou se mi hodně líbila. Ano, některé širokoúhlé záběry snímající prostředí a postavy z dálky mě trošku iritovaly, ale jde pouze o malinkou drobnost. Jinak jsem s jejich prací nadmíru spokojen a už se nemohu dočkat, až se chopí nového Daredevila.
Mezi slepými jednooký králem
Loki: 2. série je malý zázrak. Je neuvěřitelné, že se v tak monstrózním molochu, který posledních několik let vydává spíš generické rutinní tituly, dokážou vyrojit kvalitní díla s pevnou tvůrčí vizí a jasným směřováním. Když jsem dokoukal poslední epizodu, věděl jsem, že jsem zhlédl něco výjimečného. Něco, co v rámci MCU není jen dalším zaměnitelným počinem bez špetky osobitosti. Ano, pár vad na kráse by se našlo (např. o něco slabší třetí epizoda), ale nechci být hnidopich, tím spíš když tak jedinečný titul stojí za váš čas. Pokud jste Lokimu ještě nedali šanci, co nejdříve to napravte. Tohle dobrodružství si totiž nesmíte nechat jen tak ujít a rozhodně stojí za pozornost. A co říct na závěr? Budeš mi chybět, Loki. Podívejte se také na některé naše recenze filmů a seriálů.
Druhá série Lokiho skvěle navazuje na tu předchozí, a dokonce ji hravě překonává. V rámci současného MCU jde o jeden z nejlepších seriálů, kterého jsme se v rámci Multiverse ságy dočkali. Výborná režie, úžasná hudba, kvalitně vystavený příběh a především úžasné postavy, které si zamilujete. Byla to úžasná jízda a spolu se třetími Strážci galaxie jde o jeden z nejlepších marvelovských projektů z loňského roku.
Článek pro Gaming Professors napsal Daniel Palička.
