Očekávaná hra The Invincible od polského vývojářského studia Starward Industries, kterou nedávno vydalo 11 bit studios na Steamu, se k nám dostala na recenzentský stůl. Nebudu lhát, prvotní dojem ze hry si mě okamžitě omotal a já věděl, že si zahrání nenechám ujít. Dobrodružně postavený titul na neznámé planetě, která se lehce podobá Marsu, přítomnost vody, zvláštní neidentifikovatelná vegetace a role bioložky, to všechno spolu vytváří zajímavý herní počin. Tuto ideu ovšem už v roce 1964 spojil sci-fi spisovatel Stanislaw Lem a vytvořil tak vysoce hodnocené dílo s českým názvem Nepřemožitelný. Jestli se herní adaptace dostala i přes lákavý trailer a demoverzi do zdárného konce, na to mrkněte s námi.
Je to malý krok pro člověka, ale velké zatmění pro Yasnu
Po spuštění hry člověka hned chytne dobrodružná vesmírná atmosféra, na které se silně podepsalo kvalitní grafické zpracování a ještě lepší hudební podmaz. V The Invincible bude vaší hlavní postavou ženská protagonistka Yasna, která se probírá uprostřed ničeho, a jak staré známé filmové klišé napovídá, rána do hlavy a ztráta paměti je pro Yasnu jasná. K dalším krokům Yasny se později dostanu, předem se chci ještě zastavit u grafického a hudebního zpracování.
Graficky je The Invincible na vysoké úrovni a prostředí vymodelované v Unreal Enginu 5 je opravdu hezky zpracované. Nese v sobě doušek tajemna a neznáma, proto vaše kroky sice budou pořád na polovyprahlé planetě, ovšem odhalení každé maličkosti přinese pocit zadostiučinění. Negativem grafického zpracování je vyšší zátěž pro systém vašeho herního zařízení a můj počítač to zvládal lehce na hraně. I přes to všechno je optimalizace na vysoké úrovni a hra mi ani jednou nespadla. Hudební stránka skvěle doplňuje stránku grafickou a melodie v pozadí jen umocňovaly výše zmíněné pocity. Nejkrásnější ze všeho bylo právě zpívání naší protagonistky, kterého tam bylo sakra málo. Prosíme, víc zpěvu Yasny!
Vylezu na Olympus Mons, ale skákat nedokážu
Pohybovat se v zajímavém prostředí a objevovat nové věci je pro mě to pravé ořechové. The Invincible mi právě tohle poskytl docela ve velkém měřítku. Viděl jsem zajímavé lokality, u kterých si člověk váží jakéhokoliv nového detailu. Vývojáři ovšem na námi objevovanou planetu Regis III obrazně přilili více gravitace, než by bylo zapotřebí, a proto Yasna nemůže skákat. I tohle výrazně zhoršovalo přesun po planetě a některé lokality jsem nesmyslně musel obcházet o pár metrů navíc i přesto, že by je zvládnul přeskočit i luční koník Hop ze Včelky Máji. Frustrující na tom bylo hlavně to, že šplhání a lezení Yasně šlo podobně jako českému olympionikovi Adamovi Ondrovi. Zároveň mě hra držela v příběhové uzdě a nedovolovala mi moc vybíhat mimo stanovené mantinely.
Nová cesta „Wiedzmina“?
Skromně odhaduji, že The Invincible se po cestě slavnějšího polského herního vzoru momentálně nevydá, i když pár podobností je zde možné najít taky. Příkladem je polský autor a polští vývojáři hry. Mnou recenzovaná herní adaptace má sice několik much, ale když si vzpomeneme, jak vypadal Witcher 1 v porovnání s Witcherem 3, tak autory rozhodně zatracovat nebudu. Příběh The Invincible zachycuje opravdu hezké myšlenky a formuje se pomocí dialogů, v nichž vaše rozhodnutí ovlivní příští chod hry. Prvotní volby nejsou vůbec složité, postupně pak přichází i nadčasová morální dilemata, které budete muset vyřešit. Pro svou odpověď máte vždy jenom pár vteřin na rozmyšlenou, a takhle z vás The Invincible chce dostat rychlá rozhodnutí, které ale ne vždy jsou správná. I když kdo ví…
Astrobioložka na poušti
Hraní za Yasnu rozhodně nemůžu hodnotit negativně. Příběh se vyvíjí, schovává v sobě hezké myšlenky, a právě to je základem překvapivě příběhové hry, kterou The Invincible rozhodně je. Nezmíněným negativem jsou zmizelé cutscény. Nejprve jsem o tom ani nevěděl, až při druhém hraní mě překvapily věci, které jsem předtím neviděl. Časový úsek hraní je zhruba 5–6 hodin a bohatě to stačí. Hra nepatří mezi tituly, ve kterých byste chtěli trávit dlouhé hodiny. Spíše jde o příjemný několikahodinový zážitek. Bohužel u nedostatků ještě zůstanu. Na můj vkus se ve hře objevilo až moc bugů, které úplně znemožnily další posun mezi příběhovými mantinely. Jediným řešením bylo právě restartování hry od posledního automatického checkpointu a nutnost hraní již hraného. To samozřejmě na prožitku nepřidá. I forma ukládání by mohla být kvalitnější, nemožnost uložit si hru podle potřeby je za mě zpátečnickým krokem.
The Invincible je poměrně (ale správně) krátká sci-fi dobrodružná hra, která se odehrává na pouštní planetě Regis III. Příběh je inspirován polským spisovatelem Stanislawem Lemem a jeho herní adaptace je na vysoké úrovni. Na hraní této hry budete potřebovat kvalitnější hardware, protože její hezké grafické zpracování si to bude vyžadovat. Atmosféru vylepšuje hudební podtón, který dává v hodnocení ještě lepší odstín. Suma sumárum, rozhodně tento počin nezávislého studia Starward Industries doporučuji všem nadšencům kosmických her.
