Dodnes si pamatuji, jak jsem po dokončení Yakuza 6: The Song of Life (2016) uronil pár slz a naivně se domníval, že je to naposledy, co jsem spatřil legendárního Kirya. Nakonec se však ukázalo, že studio Ryu Ga Gotoku, které za skvělou sérií stojí, mělo s drakem z Dojimy úplně jiné plány. O čtyři roky později vyšlo na trh pokračování Yakuza: Like a Dragon, jež nám představilo zcela nového protagonistu Ichibana Kasugu. Mnozí z nás proto mysleli, že cesta Kirya Kazumy byla nadobro ukončená, ale spletli jsme se. Pokud jste nehráli sedmý díl, nebudu vám nic prozrazovat. Jediné, co zmíním, je, že se Kiryu objeví v důležitém souboji, který hodně lidí považovalo za předání dračí štafety.
Nicméně vyobrazení legendárního rváče přineslo spousty otázek, a v tu dobu neexistovala žádná vysvětlení. Osobně jsem si říkal, proč má na sobě Kiryu smoking agenta, vždyť to k němu naprosto nepasuje, proč se stal bodyguardem a co vlastně celou tu dobu dělal? Stejně jako většina příznivců jsem musel žít v domnění, že odpovědi nikdy nezískám. To se však ukázalo jako mylná domněnka. Recenzovaný spin-off Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name totiž vysvětluje události mezi šestým a sedmým dílem, a navíc se mírně propojuje s osmým. Teď vás jistě napadá otázka, jestli je nutné znát předchozí tituly, nebo můžete rovnou začít s Like a Dragon Gaiden. Krása tohoto projektu spočívá v tom, že ať už znáte předchozí události, nebo ne, dokážete si ho užít, protože důležité momenty jsou vysvětleny na začátku. Přesto platí, že pokud jste fanoušci a odehráli jste celou sérii, budete si gamesu užívat mnohonásobně více díky nostalgickým postavám a jejich příběhům.
Zdroj: Ryu Ga Gotoku Studio
Falešná smrt a nová identita
V šestém díle se Kiryu rozhodne fingovat vlastní smrt, aby chránil své blízké, zejména děti ze sirotčince Morning Glory, před svými nepřáteli, a že jich má poměrně dost. Pomoc při tomto plánu mu poskytla organizace Daidoji, ta si ovšem vyhradila právo využívat jeho služeb nehezkým způsobem. Kiryu se proto stal agentem organizace a přijal pseudonym Joryu… jo, je to strašné jméno. Při tomto rozhodnutí se zavázal, že nikdy neprozradí svou pravou identitu a neohrozí tajemství fingované smrti. Ti z vás, kteří hráli světoznámou hru Mafia, si jistě pamatují misi jménem „Běžná rutina“, která zprvu vypadala nevinně, ale nakonec skončila chaosem. V Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name je to v podstatě totožné – Kiryu je vyslán na úkol, jehož průběh zní naprosto jednoduše, jenže nakonec se všechno obrátí o sto osmdesát stupňů a nepřátelé, jimž bude čelit, poznají jeho tvář.
Proto se na vlastní pěst vydává do Sotenbori, aby zajistil, že nikdo nebude ohrožovat jeho rodinu. Zpočátku jsem se obával, jak premisa bude fungovat, neboť se nejedná o klasický mafiánský příběh, který známe z předchozích dílů, ale o špionážní drama. Musím smeknout před tvůrci z Ryu Ga Gotoku, neboť znova předvedli, že jsou bravurními vypravěči. Příběh funguje velmi dobře a zvraty, jež se zde objevují, jsou dechberoucí… nemluvě o citovém zakončení. K tomu všemu přispívají dialogy nabité emocemi, které se protagonisti nebojí pořádně vyjádřit, a to nejen svými pěstmi. Vzhledem k tomu, jak se děj série neustále komplikuje a rozrůstá, vstupují do něj další tajemné postavy a frakce, což vede k opravdu nečekaným zradám či odhalením. Musím se ovšem přiznat, že ačkoliv se považuji za fanouška, měl jsem tendenci si několikrát připomenout jednotlivá jména, neboť jsem se v tom trochu ztrácel (je tu například krásný easter egg na čtvrtý díl). Jak budete proplouvat nebezpečným světem a navštěvovat známá místa, začnete postupně odhalovat spojitosti s ostatními díly. Mohl bych vám je teď všechny vypsat, ale to by bylo ošidné a nechtěl bych vám pokazit zážitek z této parádní hry.
Zdroj: Ryu Ga Gotoku Studio
Věc, která mi na tom nejvíce vadila, je změna charakteru Kirya. Každý, kdo hrál ostatní díly, ví, že se jedná o charismatickou postavu, která pro svou rodinu udělá naprosto cokoliv a nikdy ji nenechá ve štychu, což platí i pro jeho přátele. Jenže v tomto novém příběhu se sebou nechá pěkně manipulovat, organizace využívá jeho jedinou rodinu k tomu, aby ho měla krásně na vodítku a on dělal vše, co se jim zamane. Kdyby náhodou odmítl, hrozně rádi mu připomenou, že jim mohou ublížit a on s tím nic nenadělá. Na jednu stranu chápu, že raději poslechne, ale na tu druhou se v jeho životě v podstatě nic nezměnilo. Opustil je, aby je chránil před svými nepřáteli, jenže místo toho společnost, která je má hlídat, je využívá, aby legendární drak byl poslušný jako beránek. Proto doufám, že se v osmém díle vzchopí, najde cestu, jak se z těchto otěží vymanit, a pořádně si to s nimi vyřídí.
Akční dobrodružství Agenta Kirya
Série je kromě skvělého příběhu charakteristická bláznivými souboji a hromadou vedlejších aktivit. Pokud jste hráli nebo alespoň sledovali videa, víte, že od sedmého dílu se bojové mechaniky změnily z tradičního boje v reálném čase na tahové RPG. Zpočátku jsem se změn obával, neboť jsem si myslel, že to sem úplně nepasuje, ale pletl jsem se. Nicméně recenzovaný díl se vrací ke kořenům, díky čemuž budete nepřátele mlátit židlí v reálném čase. Kiryu tentokrát neovládá čtyři různé styly, jak tomu bylo v předešlých hrách, ale pouze dva: Yakuza a Agent. Nejprve si povíme o druhém zmíněném stylu, který je docela srandovní. Jedná se o rychlé pohyby, jež nedávají zrovna velké poškození, nicméně jsou vhodné proti větší skupině protivníků. Protože je Kiryu agentem, získal od agentury Daidoji skvělou vychytávku v podobě vystřelovacího lana. Lanko vám pomůže nejen při soubojích, kdy lze protivníky omotat a přitáhnout k sobě nebo je odhodit do stran, ale i při běžném průzkumu Sotenbori (například pro získání lékárniček či ozdobných talířů z nedostupných míst). Tohle ovšem není jediná vychytávka, kterou získáte.
Další předměty obdržíte postupně v průběhu děje, jejich vylepšení však závisí na vedlejších aktivitách pro červenovlasou krásku Akame z Akame Network, ta vám za jednotlivé mise dá určitý obnos speciálních bodů. Co vlastně ještě získáte? Inu, cigaretu, která je ve skutečnosti výbušninou, bojové drony a raketové boty. Pro upřesnění, díky botám nebudete létat po mapě jako Superman ani neslouží pro rychlejší cestování, nýbrž se uplatní v soubojích, kde už do jisté míry létat budete. Oproti tomu Yakuza představuje pomalejší pohyby, ale zato silné údery, které se hodí proti silnějším nepřátelům a menší skupinám. Jedná se o takový mix Brawlera a Dragona. Co mě ovšem mrzelo a trochu mi kazilo zážitek, je, že abyste mohli využívat speciální předměty (pro Yakuzu jen nabité údery), musíte držet bojová tlačítka na myši, což ne vždy dobře fungovalo.
Zdroj: Ryu Ga Gotoku Studio
Pokud jde o vedlejší úkoly, není jich tolik jako v hlavních titulech. To je ovšem pochopitelné, neboť se jedná pouze o kraťoučký spin-off, jejž lze pokořit do deseti hodin (pokud pojedete jenom hlavní linii). Tyto mise jsou však velmi zábavné a stojí za to, abyste je dokončili. Pro vylepšení svého stylu Agenta či Yakuzy budete potřebovat speciální body a finanční prostředky, jak jsem již zmínil výše. Díky těmto aktivitám se můžete například podívat do oblíbeného kabaretu, který prošel vizuální proměnou. Osobně se mi nový vzhled úplně nelíbí, ale to je věc názoru. V kabaretu se setkáte s dívkami, kterým odpovídáte na otázky a snažíte si získat jejich přízeň. Dalšími úkoly mohou být verbování nových členů do kolosea nebo porážka zlatého Samuraje. V jídelnách si klasicky doplňujete životy a bonusy. V obchodech následně nakupujete léčivé nápoje a různé oblečení, o nichž si povíme později.
Co se Kolosea týče, jedná se za mě o jednu z nejlepších vedlejších věcí. Zde si krásně zabojujete, setkáte se se zajímavými postavami a hlavně vyděláte obrovský balík peněz. Člověk by si mohl myslet, že v této oblasti nedokáže studio vymyslet žádnou inovaci a bude se neustále jednat o to samé. No, svým způsobem je to pravda, ale přesto se zde nachází novinka, která to celé ozvláštňuje – týmové zápasy. Díky nim vás čeká určitá dávka manažerování jednotlivých zápasníků, neboť každý z nich disponuje různými dovednostmi. Abyste získávali nové členy, budete muset plnit úkoly pro Akame nebo utrácet značný obnos peněz u hledače talentů. Další zajímavou novinkou, kterou recenzovaný kousek schovává, je možnost oblékat Kirya do různých outfitů. Například já jsem ho v zápasech měl s maskou Jasona Vorheese z Pátku třináctého a členy Yakuzy jsem mlátil v ulicích Sotenbori v růžovém oblečku. Jinak se po celkové vizuální stránce nic nezměnilo – když nepočítám kabaret –, což ničemu naprosto nevadí.
Zdroj: Ryu Ga Gotoku Studio
Skvělý příběh pro fanoušky série
V úvodu jsem zmiňoval, že Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name je vhodný i pro nováčky série. Inu, do jisté míry by se dal recenzovaný kousek brát jako vhodný kandidát pro vstup, ale neradil bych to. Like a Dragon si opravdu užijete, pokud odehrajete všechny předešlé díly. Díky nim zjistíte, jak spletitý a skvělý příběh studio Ryu Ga Gotoku vytvořilo. Série nabízí postavy, nové frakce, drama, nehynoucí přátelství, oddanost, lásku a sebeobětování. Kdybyste naskočili do rozjetého vlaku přes tento projekt, užijete si souboje a postavy, které pravděpodobně v jiných dílech neuvidíte, ale zároveň přijdete o tu důležitou náplň a poselství, které si v tom každý může najít. Já osobně v tom vidím důležitost otázky ohledně rodiny, neboť Kiryu zde pro ni obětuje úplně všechno.
Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name je vynikajícím spin-offem série, který nejen úspěšně propojuje příběh mezi šestým a sedmým dílem, ale také přináší nové a inovativní prvky. Skvělý příběh, propojení s hlavní sérií a rozmanité bojové styly dělají z této hry zážitek pro fanoušky Yakuzy i nováčky. Vedlejší aktivity jsou zábavné a přidávají do titulu pár hodin zábavy. I přes drobné nedostatky v ovládání a zapamatování nových postav je tato gamesa příjemným a poutavým dobrodružstvím pro milovníky série.
