Jak ukazuje obliba cottagecore, ultralight campingu či různých festivalů neopohanů, dnešní lidé tu a tam zakouší potřebu navrátit se k přírodě. Pokud jste však jeden z těch pohodlnějších jedinců, odmítáte treky i zdobení chaloupek a nechcete tančit v lese kolem zvířecí lebky (ne že by na tom bylo něco špatného), můžete se se svými pomyslnými druidskými kořeny spojit klidně z pohodlí vašeho domova. Poslouží vám k tomu Monolyth, který na český trh přináší vydavatelství Blackfire.
Představit si jej můžete jako Patchwork, akorát ve třech rozměrech, pro více hráčů, s několika způsoby bodování a s prvkem sázení.
Pestrobarevné chrastící runy
Krabice s živými, mystickými barvami v první řadě skrývá hromadu hranatých hracích dílů. Jednotlivé kousky představující stavební kameny přicházejí v několika různých tvarech a každý má jednu z pěti základních barev. Aby působily ještě tematičtěji, jsou z tvrdého plastu a pokryté menšími ozdobnými runami. Zde by však přece jen bylo namístě být trochu idealisty a nadhodit, že nehledě na vyšší cenu i váhu by k této hře vyloženě seděly díly dřevěné. Tak možná někdy v nějaké exkluzivní edici…
Zato krystal označující pořadí dílků a žeton prvního hráče jsou celkem nesedící a pouze vyražené z tvrdého papíru. Tomuto menšímu nedostatku ostatně odpovídá i výběr začínajícího hráče, který v této hře má probíhat náhodně. Přitom v dnešní době už je skoro zvykem vymyslet nějaký jiný, originální způsob. Můžete třeba mezi sebou tajným hlasováním určit největšího Kelta.
Kameny na zelené louce
Před tímto výběrem však musíte ještě provést rozestavění herního plánu, s čímž vám pomohou pravidla. Ta se opět vymykají zvyklostem a namísto klasické sešité brožurky celkem nepochopitelně nabízejí šest různých dvojlistů pro jednotlivé jazyky.
'Záměr byl pravděpodobně takový, že si každý majitel vybere svou vlastní verzi, kterou nechá na vrchu krabice, zatímco zbylých pět odloží na dno… čímž se ta vrchní pravidla velmi rychle pomačkají. Snaha dostat vše jen na čtyři stránky také způsobila, že některé pasáže působí zhuštěně.
Doprostřed stolu každopádně přijde herní plán s výřezy na dvanáct kamenů a jedno volné místo s krystalem. Na něj pak dále rozložíte bodovací žetony a kartu stavby, tedy zbytek papírových komponentů; jednotlivé barevné krychle, sloužící jako žolíky, položíte někam po straně.
Všichni u stolu dostanou svou hráčskou destičku se čtvercovou mřížkou 4 x 4 pro pokládání kamenů. Každá strana má také vlastní barvu odpovídající jedné z pěti barev kamenů a výřez pro žeton proroctví.
Střídavé stavění
Počínaje tím, koho jste si předtím vybrali, se pak hráči pustí do stavby svých monolitů.
Pokládání dílků má svá přesná, ale celkem logická pravidla. Bloky tedy musíte zarovnat k mřížce, nesmí přesahovat mimo vaši desku a žádný díl nesmí být ve vzduchu (tedy nemůže pod sebou mít volný prostor).
V každém tahu můžete přesunout krystal o jedno až čtyři pole ve směru hodinových ručiček a vzít si na svou tabulku stavební kámen, který jím nahradíte. Prázdné místo pak doplníte novým kamenem z krabice.
Jako druhou možnost si místo toho můžete vzít žeton proroctví, tedy papírový dílek s natištěným číslem. Ten zacvaknete z boku vaší hráčské destičky a představuje sázku, kolik políček stejné barvy dokážete na tuto stranu umístit.
Pokud se vám žádný z nabízených tvarů nezalíbí nebo potřebujete konkrétní barvu, máte také možnost použít žolíka. Odstraníte tak jeden kámen ze hry, na jeho místo přesunete ukazatel a vezmete si připravenou krychličku 1 x 1. Třebaže tyto malé dílky působí naoko šikovně, používat byste je měli jen výjimečně; monolit z jednotlivých kostiček příliš rychle nepostavíte.
Hrací kameny doplňujete ze zásoby, k čemuž si pravděpodobně posloužíte víkem krabice. Ani tento způsob ale není úplně ideální, protože vás nutí šátrat poslepu a lovit dílky, které se z takto rovné plochy sbírají nesnadno. Nejlépe byste pochodili s nějakým neprůhledným sáčkem, ten však ve hře nenajdete.
Nakombinovat to co nejlépe
Hra končí ve chvíli, kdy některý z hráčů dostaví třetí (při hře ve 3–4 lidech) či čtvrté (u 1–2 hráčů) patro svého monolitu. Poté se dohraje kolo a sečtou se body.
Jako první můžete získat body za dokončování jednotlivých pater. Jakmile některý z hráčů zarovná jednu úroveň kamenů na 4 x 4, vezme si z herního plánu šestiúhelníkový bodovací žeton s nejvyšší hodnotou a položí jej před sebe. Každý žeton má tedy menší hodnotu než ten předchozí, a tak je tu rychlost poměrně zásadním faktorem.
Dále už bylo zmíněno, že hráčova podložka má po každé straně jinou barvu. Pokud k této straně položíte žeton proroctví, sázíte se, že alespoň takový počet polí stejné barvy bude ve výsledné stěně. Větší číslo znamená více bodů, ale pochopitelně vám také ztíží plánování.
Jako třetí způsob máte na herním plánu kartu stavby, tedy plán mřížky s předepsaným tvarem, který se můžete pokusit podle zadání postavit. Pokud se vám to podaří, můžete si vzít příslušný čtvercový bodovací žeton, ale neměli byste se na něj upínat příliš. Mřížka vás často nutí stavět do nevýhodného tvaru, proto může být lepší ji ignorovat a raději předehnat soupeře rychlou stavbou pater.
Součet hodnot všech tří druhů žetonů představuje vaše výsledné skóre a hráč, který dosáhne nejvyššího součtu, vyhrává. V případě remízy vítězí ten, kdo je nejdál od začínajícího hráče.
Jak na vítězství
Počítejte hlavně s tím, že o veškeré herní prvky (kromě vaší tabulky) se dělíte s ostatními hráči. Váš výběr kamenů přímo ovlivňuje možnosti ostatních, stejně tak o ty výhodnější žetony proroctví mohou nastat tahanice.
Pojistíte si tedy díky proroctvím body dopředu a zariskujete, že vás ostatní předeženou ve stavbě pater? Nebo si naopak co nejrychleji dokončíte vlastní krychli/kvádr, bez ohledu na barvy, abyste sebrali body za rychlost a znemožnili ostatním skórovat?
A k tomu ani příliš nespoléhejte na jednu strategii, protože výběr kamenů je čistě náhodný a může se klidně stát, že potřebná barva bude úplně chybět. Nedochází k tomu často a přinejhorším vás jistí jednotlivé kostky, ale i s touto možností musíte počítat. Určitá schopnost improvizace proto také přijde vhod.
Zábava i pro jednoho
Jako mnoho jiných současných deskových her, Monolyth nabízí pravidla pro jednoho hráče. Co víc, po pár partiích se zde sólo hra ukázala i jako překvapivě zábavná.
Pořád stavíte svůj monolit, avšak tentokrát vám žetony proroctví slouží jako časomíra – při každém položení dílku musíte jeden vybrat a odložit. Jakmile dostavíte čtvrté patro nebo odstraníte poslední žeton proroctví, hra končí. Kromě toho se skóre za dokončená patra počítá opačně, takže za každé další patro dostáváte více bodů než za to předchozí. Následně si sečtete body a srovnáte s tabulkou, která vám určí jeden z pěti titulů.
Tahový limit je opravdu těsný, takže získat ten nejlepší, pátý nebude jen tak… ale přitom se většinou dostanete tak blízko, že s trochou štěstí a lepší strategií to na další pokus už určitě vyjde. Monolyth pro jednoho je tedy poměrně zábavný hlavolam, který vás bude vybízet k opakovanému zkoušení a vylepšování vlastního skóre. Omrkněte i naše další recenze deskových her.
Pokud si chcete procvičit svou prostorovou představivost a schopnost improvizace, Monolyth by vás mohl zaujmout. Skládání jednotlivých kamenů na výšku i na šířku je celkem zábava, bodování odměňuje rychlost spolu s předvídavostí, a navíc si svoje plány musíte uchránit před ostatními. Díky celkem návykové hře pro jednoho tu nepřijdou zkrátka ani samotáři.
