Úprav arkádových a konzolových klasik není očividně nikdy dost. Kromě takového Super Maria nebo Sonica se o tom může opět přesvědčit i Bomberman. Ačkoliv předchozí díl byl přijat velmi vlažně, Super Bomberman R 2 se do jisté míry snaží kritizované chyby napravit a je od Konami rozumné, že do těch úprav šlo. Přesto jsem nevybuchl radostí ani nebyl rozněžněn nostalgií, a to mě v obojím případě velmi mrzí.
Pokládám bombu sem a taky sem
Bomberman byl vždy jednou z nejlepších 2D her. Běhání nahoru a dolů, pokládání bomb a pocit následného pokusu o vyhnutí se výbuchu byl omamný. Super Bomberman R 2 na tuto tradici navazuje všemi možnými způsoby, které mu jsou dostupné. Jen ze 2D přešel o půl stupeň výš. Stále ale platí pořekadlo: „improvise, adapt, overcome.“ Tedy improvizujte, sžijte se s hrou a překonejte nástrahy, jež jsou před vás přichystané.
V Super Bomberman R 2 na vás čeká hromada módů k odehrání, od singleplayerových po multiplayerové. Nebudeme si nic nalhávat, Bomberman byl vždy úžasný díky tomu, že jste mohli hrát se svými přáteli. Příběhový mód je ztrátou času a reálně se v něm vůbec nic nestane. Dá se navíc odehrát během pouhých pěti hodin, když si máknete a přeskočíte všechny cutscény, v nichž se stejně nic neděje. Běháte po mapě, osvobozujete plamínky (Ellony) a povídáte si s dalšími Bombermany. Občas se ještě k tomu utkáte s bossem. Nic převratného a je to hlavně nuda. Doslova se jedná o rozestavěnou nadstavbu bez většího smyslu. Ostatní herní varianty, to je něco jiného.
Můj osobní favorit je Battle 64, v němž se proti sobě postaví šedesát čtyři hráčů. Titul má navíc i velmi kvalitní crossplay, takže se nemusíte bát, že by se lobby nenaplnilo. Rovnou vám řeknu, že je to masakrální chaos, kde nevyhraje ten nejlepší, ale spíš ten nejvyčůranější. Mód funguje na zvláštním principu, neboť je vytvořeno šestnáct místností po čtyřech hráčích a po časovém odstupu jedné minuty se propojí. Nejlepší věc celé hry, i lepší než klasický multiplayer.
Velmi mě překvapil nový mód jménem Castle. Jedná se o strategický asymetrický režim, kde se postaví jeden král (hráč) proti patnácti soupeřům. Na jedné straně jsou poklady, na straně druhé nepřátelé a soupeři. Jednoduché, svým způsobem geniální, ale hlavně absolutně nenáročné. Vždy totiž vše řeší bomby, které je možné i před sebe kopnout nebo hodit přes zeď. V tomto režimu věřím, že se projeví ti nejlepší pokladači bomb. I když se může zdát, že 15 vs. 1 bude jednoduché, král to může soupeřům natřít, jako by se nechumelilo.
Super Bomberman R 2 obsahuje systém progrese
Čím lépe a více hrajete, tím více odměn můžete získat. Ve shrnutí, ať už hrajete online, nebo offline, vyhráváte, nebo vybuchujete, stále shromažďujete herní měnu, za niž jsou odměny, po nichž toužíte, aniž byste o tom věděli. Tím nejdůležitějším, co si za herní měnu můžete pořídit, jsou kostýmy, a ne ledajaké, ale z her od Konami přes Castlevanii po Silent Hill. Ano, můžete mít Pyramid Head Bombera. Největší výhodou těchto postaviček jsou vlastní schopnosti, od rychlejšího pohybu po větší poškození bombami.
Titul prezentuje velmi snadné ovládání. Jednoduché pobíhání, pokládání bomb a k tomu si občas přisypete nějakou tu speciální dovednost. Snadné ovládání je navíc doplněné o velmi krásný vizuál, jenž je tradičně velmi barevný a rozmanitý. Když k tomu přihodíme hromadu kostýmků, nemělo by být na co si stěžovat. Já přece jen něco najdu. Překvapilo mě, jak moc se Super Bomberman R 2 zasekává. Hra by měla být, především v multiplayeru, plynulá, ale občas se prostě stane, že váš avatar nereaguje, ať děláte, co děláte.
Stejně tak ještě bojuji se zvukem ve hře. Jedna zaseknutá hudební smyčka mi nic neříká, protože nejsem fanoušek napodobeniny techna, tedy hromady elektrické muziky s šumem v pozadí. Zvuk výbuchu se následně hodnotí těžce. Je to výbuch, slyšíte ho. Audio by potřebovalo ještě trošku dotáhnout a něčím trošku překvapit, především aby nepůsobilo podivně staře.
Super Bomberman R 2 je fajn pohodová odpočinková hra, jež se snaží zejména v příběhovém módu oprostit od kritiky předchozího dílu. Dle mého se mnoho změn neudálo, sólo cesta je stále nudná. Co naopak musím ocenit, je hromada dalších herních módů, jež zabaví hráče na dlouhé hodiny s bonusem luxusních skinů. Titul se tím dostává do hranice: baví, ale rozhodně se z něj na bombu neposadím.
