Říkáte si někdy „tahle hra bude za ty peníze skutečně nesmysl a nebude stát ani za minutu mého času“? Já osobně jsem si tohle řekl naposledy o Vampire Survivors, ještě když byl titul v předběžném přístupu. Po 110 hodinách a 100 % splněných achievementů, jsem přestal neznámé tituly takto soudit a rozhodl jsem se do nich vždy jít naplno. Nebudu lhát, většinou jsem se spálil. Nyní ale je před vámi hra Kill the Crows od nezávislého studia 5minlab Corp. a rovnou vám řeknu, že čas je nyní opět relativní.
Příběh žádný, přesto tam je
Kill the Crows spočívá v tom, že s hlavní postavou v podobě bezejmenné kovbojky vezmete pistoli, vyberete si ultimátní schopnost, dvě pasivní schopnosti a vydáte se do akce. Spustí se mapa, stojíte uprostřed ní a běhá na vás hromada nepřátel v předem daném počtu a rozlišení, přičemž vy je na jednu kulku můžete vždy zastřelit. Po každých sto zabitých nepřátelích se objeví boss, k jehož zabití se musíte opět prostřílet. Stačí zastřelit všechny vrány (asi proto v angličtině Kill the Crows), jež ho obletují a tvoří mu štít.
Boss je prakticky kouzelnický kovboj, jenž ovládá svět vraních duchů. Vrcholem zábavy stále zůstává střelba na všechny ostatní nepřátele, kteří se na vás valí v jednom kuse. Frajeři se sekyrou, pistolníci, tlustí chlapi se štítem, ostřelovači v maskáčích, ohniví vybuchující ptáci nebo prapodivní hopsající vlkodlaci, všichni s maskou morového doktora. Rozmanitost soupeřů není obrovská, přesto je smrtonosná, a musíte mít velmi dobrou orientaci pohybů, abyste se dostali co nejdál. Můj osobní rekord je necelých 400 zabitých, protože se vždy zamotám, a to mi prosím chybí dva achievementy ke 100 % – zabij 401 nepřátel a zabij jich 500.
Titul těží ještě z jednoho pakulturního fenoménu a to jsou masky morových doktorů. Určitě víte, jak ty obří masky vypadaly. Hodím vám sem i historické okénko, oděv těchto doktorů tvořila tato maska s brýlemi, impregnovaný oděv, kožené kalhoty, boty a klobouk. Moroví doktoři měli za úkol starat se o obyvatele nakažené morem a brali za to skutečně velké peníze. A nakonec právě tyto havraní masky inspirovaly Benátky k založení slavného karnevalu. Když se nad tím zamýšlím, vlastně zabíjíte hromady profesionálních lékařů místo toho, abyste je nechali plnit jejich pracovní povinnosti!
Kill the Crows nabízí stresový filtr zdarma
Znáte ty hry, u nichž se vztekáte, nadáváte a střílíte vzduchovkou do náhodných kolemjdoucích? Já jsem tento stav ještě nedávno neznal, ale recenzovaný titul mě přesvědčil, že bylo načase to změnit. Kill the Crows vzhledem k tomu, že nemá příběh, každá hra je stejná a prakticky děláte dokola to samé, vás tlačí k plnění achievementů. Těch není moc, ale rozhodně je to motivátor k tomu, abyste dokázali, že umíte hrát i psychicky náročné hry. Především omezené výzvy jako „zabij 120 nepřátel a nemiň ani jednou“ jsou něco, kvůli čemu jsem celý průběh asi 100x restartoval.
Ovládání má počin primitivní. Pomocí WSAD se pohybujete po mapě, mezerníkem máte úskoky před soupeři. Levým tlačítkem myší střílíte a pravým zase aktivujete speciální schopnost. Důležitá klávesa je R, pomocí níž přebíjíte. Jste stále kovbojka s revolverem, a ta skutečně s M16 po mapě neběhá.
Což mě přivádí k jedinému problému tohoto havrana v pytli. Ačkoliv hra stojí pouze pět euro a můžete v ní strávit hodiny, představoval bych si daleko více obsahu. Design hlavní postavy je jen jeden, obleček jí nevyměníte. Na výběr jsou čtyři střelné zbraně, přičemž mezi nimi není nějaký obrovský rozdíl vyjma zásobníku a síly střelby. Ultimátní schopnosti jsou na výběr taktéž čtyři a opět, mezi první a čtvrtou nevidím velký rozdíl vyjma barvičky u nabíjecí lišty. Pasivních schopností je více, ale rozdíl mezi nimi je minimální a jsou to klasiky. Rychlejší přebíjení, střelba při přeskoku atd. Obsahu málo pro dělání stále toho samého dokola.
Naštěstí je tu velmi sympatický vizuál. Hra díky své nenáročné grafice běží jako na drátkách, a pokud se nebudu soustředit na plynulost, ještě se nestalo ani jednou, že bych neviděl soupeře či se mi někde schoval. Velmi jednoduché a funkční, nic víc od hry není nutné chtít. Stejně je na tom zvuk. Když opomenu neustále znějící střelbu, slyšíte hudební smyčku, jež vás udržuje v napětí. Je to nejspíš i její jediná funkce. Do titulu perfektně zapadá a není nač si stěžovat.
Kill the Crows byl skok do havraní jámy, který se vyplatil. Doslova orchestr za pakatel. Nabízí jednoduché ovládání, příjemnou grafiku, obrovskou touhu hrát dál a plnit achievementy. Není snad, co více chtít. Jasně, titul by potřeboval více obsahu, na dnešní dobu nejsou snad ani mobilní hry tolik omezené. To důležité ale je, že je zde něco neskutečně návykového, a i když se budete vztekat a nenávidět celý svět kolem sebe, uvědomte si dle názvu studia, že přežít pět minut je umění.
