Určitě jsme se všichni minimálně jednou v životě stěhovali. Někteří měli už to štěstí, že v Moving Out 1. Těm, co se tomu vyhnuli v životě, upřímně gratuluji. Neexistuje snad nic horšího než zabalit své saky a paky, naložit je, převést a vyložit. Jelikož se jedno takové stěhování v mém životě blíží, rozhodl jsem se, že je načase si tento simulátor stěhování zahrát, nejen abych se psychicky na ten proces připravil, ale zároveň jsem si chtěl užít nějakou tu zábavu. Jedno se povedlo, druhé nikoliv, jen rozhodně vím, že Moving Out 2 od SMG Studia a DEVM Games stálo za můj čas.
F.A.R.T. neboli prd
Furniture Arrangement & Relocation Technician, zkráceně F.A.R.T., je stěhovací firma, pro niž budete v titulu Moving Out 2 pracovat. Asi vám je od názvu společnosti jasné, že hlavním tahákem titulu je humor. Počin začíná tím, že vy jako prapodivná bytůstka, konkrétně jsem se stal humanoidním krokodýlem, začínáte stěhovat cizí obyvatele, k nimž jezdíte dodávkou, s níž můžete srazit vše, co vám přijde do cesty. Jízda náklaďáčkem je skutečně boží a ihned od začátku hraní mi vykouzlila úsměv na rtech, který se proměňoval s tím, jak moc velký chaos v novém světě je. Já jsem věřil tomu, že jako stěhovák budu systematicky sbírat věci a nosit je do dodávky. Prd (tady jsem skutečně pochopil název). Sbíral jsem krabice, proskakoval okny, přebíhal přes nafukovací bazény, odtahoval kraby anebo rval spotřebiče ze zdi.
Jak se v titulu prokousáváte dál, úkoly jsou sofistikovanější, složitější, musíte se více soustředit na cíle. Nestačí jen sbírat a přenášet věci z bodu A do bodu B, ale musíte přemýšlet i nad logickými hádankami, jež jsou před vás nastražené. Od tekoucích šroubků, které odmítáte utahovat, po dveře, v nichž se sami zavřete a nedokážete se dostat ven. Najednou mi skutečně došla jedna věc. Moving Out 2 je stěhovací simulátor, u něhož se hrozně bavím. Také pláču, vztekám se, nadávám na paní sousedku, mám touhu se sebepoškozovat, jdu si pohladit své morčátko (abych prožil nějakou morčoterapii) a nakonec se opět raduji po dokončené práci. Skutečně simulátor reálného stěhování, a děsně mě bavil.
Moving Out 2 vás naučí vážit si vlastní práce
Přitom systém, na němž je hra postavená, je primitivní – sebrat vyznačené věci a odnést je do náklaďáku. Případně z náklaďáku do bytu. Titul počítá s hromadou dalších věcí, jako je geometrie, váha, velikost dveří nebo pravidelné topení se v bazénech. I vzhledem k velmi upozaděnému příběhu, který jsem nalezl po pár hodinách hraní. Dříve jsem si ho prostě nevšiml.
Největším tahákem je kooperativní hraní, v němž stěhujete se svým kamarádem. Tam přichází teprve vrchol. Některé věci, třeba postele, nemůžete odnést sami a zkoordinovat sebe se spoluhráčem je někdy daleko složitější než se shodnout se hrou, což mě přivádí k ovládání.Prakticky jakmile seberete věc, musíte držet klávesu, že ji nesete. Případně ji hodíte nebo jen přesunete. Jenže u přesunu musíte klávesu držet po celou dobu a to je na klávesnici hrozně obtížné, protože prsty se motají. Problém jsem vyřešil ovladačem a musím říct, že prožitek byl lepší. Přijde mi to jako škoda, že není nějaká lepší automatizace u držení předmětů, ale rozumím tomu, že jakmile nesu gril, musím ho držet. Jen bych byl radši, kdybych u toho nepotřeboval školení na psaní (hraní) všemi deseti.
Titul boduje různorodostí
Moving Out 2 mě překvapilo tím, jak moc je různorodé. Luxování mlhy, hrábě, které mě pravidelně omračovaly, nebo otravní roboti. Vizuálně se skutečně jedná o něco velmi příjemného a pěkného. Očím to lahodí, působí to dětsky, nevinně, uvolněně a boduje to komediálním prvkem. K tomu slouží i kosmetické předměty, díky nimž se z krokodýla může stát například tukan nebo prapodivný transformer s tělem lidským? Nedokážu tento vylepšovák zrovna plně popsat, ale stává se. Grafice navíc skvěle sekundují bláznivé zvuky. Pokud jste starší ročníky a pamatujete si Toma a Jerryho a jejich šílené pazvuky a taškařice, na tento tón Looney Tunes bylo vsazeno. Neskutečně mě to bavilo a i v těch nejhorších chvílích psychického vypětí mě to u Moving Out 2 udrželo jako přikovaného.
Musím samozřejmě být i negativní. Když opustím ovládání a postupný přechod k až frustrujícím úrovním, tento faktor je zde pojmenovaný: Ve dvou se to lépe táhne. V sólo hře se utápíte spíše ve vzteku a spoustě zábavného přemýšlení, s kamarády máte frustraci na koho vypustit. Velmi volně řečeno. Kooperace v Moving Out 2 je skutečně lepší než sólo hra.Co mi dál vadilo, je nemožnost hýbat s kamerou. Ta funguje automaticky a mě to trošku trápí, protože já jsem ten typ hráče, který studuje všude všechno. Zde tu možnost nemám, a tak mi občasně kouty zůstaly skryté. Zase na druhou stranu si to ihned vyvrátím, jelikož hra je postavená na stresu. Nemá vás asi úplně dostat do kolen, ale stresem vás pobavit a trošku navztekat.
Když jsem poprvé luxoval mlhu, změnil se mi celý svět. Moving Out 2 je pěkně vtipná, stresová, nádherně vypadající, únavná, skvěle znící, vyčerpávající hra, jež vás přivádí do jedné z nejhorších životních situací, stěhování. Nadšení, které ze hry srší, je nakažlivé, ať už hrajete sólo, nebo s přáteli. Mě to bavilo, především rozmanité upravené úrovně, u nichž jsem si užil každou píď, i když jsem neviděl do rohů. A to hlavní? Nyní mám za sebou skutečně profi výcvik k vlastnímu stěhování.
