Legenda se vrací po neuvěřitelných více než 25 letech. Slam Dunk vycházel jako manga v letech 1990–1996 a jako anime poté mezi lety 1993–1996. Jako sportovní anime byl dokonce i jedním z prvních pionýrů v celém Japonsku, což na zemi s takovou tradicí v kreslených příbězích je něco neuvěřitelného. The First Slam Dunk přinesl poslední příběh legendární basketbalové party a navazuje na poslední část mangy, souboj mezi Shohoku High a Sannoh High. Jak jen tento duel dopadne?
Legenda končí, začíná a končí
Tak jednoduše by se to dalo říct. K filmu se přidal i tvůrce mangy Takehiko Inoue, jenž se postaral, aby The First Slam Dunk doslova zaskóroval a zasloužil se o jeden naprosto dokonalý poslední tanec. Navíc je také zařízeno, že i ti, co neznají předlohu, se dokáží díky propracovanému retrospektivnímu stylu vyprávění vcítit do postav, jejichž poznání by jim jinak trvalo celý seriál.Zatímco vidíte během dvouhodinového filmu jen jeden jediný zápas, zažijete propojení příběhů a životy jednotlivých postav týmu Shohoku. Poznáte jejich pohnutky, zjistíte jejich trápení, čím si procházeli a proč možná někdy v určitých momentech nelogicky jednají. Přesto má vše svá basketbalová pravidla smíchaná s japonským šónenem, tedy rvát se do poslední chvíle, posledního dechu a nikdy se za žádnou cenu nevzdat.
To znamená, že zde máme rozptyl od uječených postav až po rozvážné starší senpaie, již hrají poslední zápas za svůj tým, než budou pokračovat v životě dál. Nicméně je zde jedna alfa a omega, a tou je Ryota Miyagi. Jedná se o velkou změnu, protože většinu světla v původní sérii na sebe strhával Hanamichi Sakuragi. Naštěstí i toho si užijeme dosyta, přece jen on je ten uřvaný provokatér svého týmu. Ryota Miyagi mě ale drapl za srdce a dlouho jsem nehltal postavu tak jako jeho.Sportovní anime totiž přechází díky své smutné minulosti k silnému emocionálnímu dramatu. Je jedno, že jeho spoluhráči mají své smutné minulosti, ať už v lásce, nebo závisti k protihráči. Ryotova nezlomná vůle a touha vyhrávat strhne každého diváka u obrazovky a donutí ho si koupit dres, ať už filmu The First Slam Dunk, nebo samotného týmu Shohoku.
Zdroj: Toei Animation
The First Slam Dunk málo dunkuje
Zaskórovat vržením míče skrz basketbalovou obruč oběma rukama je podle Googlu definice dunku. Ironicky jich film obsahuje málo, to ale zmiňuji pouze jako zajímavost. Dunkovat totiž v tomto skvostném mixu 2D a 3D animace by byla rozhodně škoda. Osobně obdivuji, jak každý míč i každý hráčův výraz jde naprosto nádherně vidět. Plynulost celého filmu je obdivuhodná. Látky na dresech až realisticky vlají ve větru. Nicméně tvůrci, Toei Animation, nejspíš právě tímto stylem udělali chybu. Pro někoho, kdo není fanouškem anime, může být tento vizuál spíše odpudivý, než aby jej přitahoval, a to i přes onen obrovský perfekcionismus. Zkrátka to animačně není basketbalový Kuroko no Basket.
Osobně vizuál adoruji a jsem z něj unesen. Má skvělé tempo, které se stupňuje. Jedna věc byla ale ještě daleko lepší – práce se zvukem. Hudba je skvostná a do The First Slam Dunk mě ponořila především díky jedné maličkosti, a tou bylo ticho. Tvůrci pracují s tichem skoro jako v hororech. Momenty, kdy koukáte jen na obraz, kde probíhají dialogy či dramatické chvíle, a vy neslyšíte vůbec nic v pozadí nebo slyšíte jen rozhovor bez hudby, jsou opojné. Zvuk mě zvedal ze židle stejně rychle, jako mě do ní usazoval.
Hudba a animace zde daly dohromady takové kombo, jaké je k vidění málokdy. Když propadne míč do koše, slyšíte to jako při reálné hře. U driblování jsem měl pocit, že jej snad i zažívám. Pot na tělech sportovců, ona ohromná autenticita smíchaná s geniálními příběhovými emocemi a tichem. Neuvěřitelné, jak si s tím tvůrci vyhráli a jak propojili tuto mozaiku do jednoho celku.
Negativita se na takovém snímku hledá hrozně těžko. Přesto nějaký ten škraloup najdu. Když opomenu, že animace nesedne každému, je zde útok na nostalgii. Věřím, že si film užije každý nepolíbený původní sérií. Nicméně The First Slam Dunk cílí především na své už dávné fanoušky. Navíc, pokud jste odpůrci sportovních klání, snímek vás v ničem neosloví. Je to vlastně takové bití samo sebe do obličeje. Film je úžasný, ale nikdy nedokáže oslovit všechny.
Lepší než Kuroko no Basket? Ano. The First Slam Dunk je neuvěřitelná emocionální hra s úžasným narativem, perfektními postavami, dokonalou prací se zvukem a propracovanou animací. Ta sice nesedne každému, nicméně i ti největší odpůrci její detailnost v závěru ocení. Kdyby snímek nehrál na nostalgickou vlnu, ačkoliv to dělá naprosto nenásilně, napařil bych mu plné hodnocení, ani bych nad tím nemusel přemýšlet. Takto zůstal jen lehce pod vrcholem, stejně jako jeden z týmů ve svém osudovém zápase.
