Být v životě úspěšný chce snad každý. Ovšem velká síla znamená velkou zodpovědnost, jak řekl strýček Ben. Když jste například francouzské studio Don't Nod a máte za sebou tolik skvělých projektů, automaticky se vaše další počiny dostávají pod drobnohled nedočkavých fanoušků s velkým očekáváním. Přesně takový postoj jsem zaujala při ohlášení novinky jménem Harmony: The Fall of Reverie, jejíž premisa zněla skutečně zajímavě, ale přesto jsem nedokázala skrýt obavy. Zda se nakonec naplnily, se dozvíte v této recenzi.
V sázce je osud lidstva
Příběh je zasazen do nedaleké futuristické budoucnosti středomořského města Atina. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Polly vracející se po několika letech v zahraničí na rodnou hroudu, aby nalezla svou ztracenou matku. Atina, místo, kterému kdysi říkala domov, se však nachází ve zcela jiném stavu, než si ho pamatuje. Město ovládá korporace Mono Konzern (MK), jež mezi tamní komunitou nemá vůbec dobré jméno. Pátrání po matce Polly vtáhne do říše Reverie, do snového světa, v němž žijí Aspirace zosobňující různé lidské touhy a emoce. Mezi Reverie a realitou vždy panovala stabilita, a aby mohla být obnovena, Polly se musí stát bohyní Harmony. Skrze dar jasnovidectví může prozkoumávat různé scénáře i jejich důsledky a podle toho vybrat tu nejvhodnější cestu k opětovnému nastolení křehké rovnováhy mezi oběma světy. Pokud selže, lidstvo si ponese následky.
Harmony: The Fall of Reverie, stejně tak jako například Life is Strange, sází karty na emocionální příběh s důrazem na vyprávění a rozmanité volby, ale místo příběhové adventury dostáváme statický vizuální román založený pouze na textu a volbách bez žádných svévolně průzkumných sekvencí. Velkou roli hraje určování, jakým směrem se děj bude upínat, jaký osud postihne jednotlivé postavy a zda se dopátráte šťastného konce. I když je příběh jako takový sepsaný dobře, trochu v něm postrádám nějaký výraznější hnací motor. Jediným „záporákem“ je nekalá korporace MK snažíc se si podrobit celou Atinu. Problém nastává v tom, že MK zde hraje roli jako paní Columbová a prezentuje se pouze z druhé ruky prostřednictvím výčtu špatných věcí, co udělala, což zkrátka není dost na to, abychom měli pocit nějakého skutečného nebezpečí.
Po kterém osudu toužíš?
Polly je schopna mezi oběma dimenzemi cestovat a nahlížet do budoucnosti pomocí Augural, což si lze představit jako rozvětvený herní plán a vizuální reprezentaci jejího daru předvídavosti. V něm můžete vidět všechny možné cesty, kterými se lze ubírat. Mnoho podobných her využívá této mechaniky, ale Harmony: The Fall of Reverie vám dopředu ukáže celý vývoj a jak jsou scény navzájem propojeny až po klíčové volby na konci každé kapitoly. Díky tomu můžete přemýšlet několik kroků dopředu, ale v praxi se spíše cítíte svým způsobem omezeni. Na jednu stranu je zajímavé vidět důsledky svých činů, ale na tu druhou jste ochuzeni o to napětí z neznáma.
Čím více se možnosti začnou větvit, nastává zmatek. Musíte totiž mít na paměti, že některá rozhodnutí budou mít vliv na vaše budoucí kroky, protože vám mohou zablokovat určité cesty. Kvůli tomu, že je hra dělena na kapitoly a ty následně na tři části s vlastním Augural, je problematické odhadnout, jaký vliv bude vaše volba mít na pozdější průběh hry. Vše je navíc komplikováno dalšími mechanikami a pravidly.
Určitá rozhodnutí po vás vyžadují krystaly Aspirací. Pokud tyto krystaly v průběhu rozhodování nenasbíráte, daná volba vám zůstane uzamčena. Jiné cesty se zpřístupní až poté, co dosáhnete na ose vzdálenějšího bodu. Vysvětluje se to poměrně špatně, ale jakmile se do hry ponoříte, věřte mi, že hned budete vědět, o čem mluvím. Snažím se říct, že ačkoliv se volby zdají na první pohled přímočaré, mohou být zbytečně složité a občas si nebudete jistí, která možnost je pro vás přístupná, protože někdy vám jedna větev znemožní nahlédnout do té druhé a jindy budete muset projít obě a následně se vrátit zpět na jinou. Nakonec budete po Auguralu zmateně pátrat po tom, co máte k dispozici, a nejistě váhat nad tím, jestli další volby zmizí, nebo ne.
I když jsem věděla, jakou cestou chci příběh směřovat, ne vždy to bylo možné, protože jsem nesplnila podmínky pro to, aby se mi volby zpřístupnily, a já si musela vybrat z toho, co jsem nutně nechtěla. Chápu, že na tomto principu je postaveno mnoho her, ale jak už jsem zmínila, kvůli nemožnosti pořádně odhadnout, co se za danou volbou skrývá a jak může ovlivnit příběh, se nakonec můžete dostat tam, kam jste zrovna nechtěli, nebo neúmyslně zvýhodnit jednu postavu na úkor druhé. Několikrát také budete z příběhu vytrženi Auguralem jenom proto, abyste klikli na jedinou volbu. To značným způsobem narušovalo zážitek z příběhu, když se zamyslím nad tím, jak moc zbytečné bylo hráče nutit činit výběr, když má k dispozici pouze jednu možnost.
Na volbě záleží
Příběh se postupně rozvíjí na základě rozhovorů. Velice se mi líbí, že Harmony: The Fall of Reverie do děje plynule zapojuje téma LGBT, aniž by stálo v popředí zájmu, ale místo toho tvoří pozadí genderové identity určitých postav. Polly musí vybrat nové srdce Reverie, které tomuto magickému světu bude vládnout a zabrání tak kolapsu. Zároveň musí poznat každou z Aspirací, aby moudře zvolila toho, kdo se této důležité role zhostí nejlépe, protože její styl vlády ovlivní především realitu. Každá Aspirace – Sláva, Blaženost, Síla, Chaos, Pouto a Pravda – má vlastní osobnost i názory, jak věci zlepšit. Pravda volí diplomatičtější způsoby, Síla upřednostňuje asertivitu, Blaženost se chce za každou cenu vyhnout konfliktu a Chaos se zase nezdráhá špinavých triků.
Kromě Aspirací vás v reálném světě budou provázet vaši nejbližší členové rodiny, staří přátelé nebo noví známí. Vše souvisí se vším, a když budete chtít zažít milostný románek, můžete přijít o důležitou rodinnou rozmluvu nebo o jinou událost. Z toho plyne, že Harmony: The Fall of Reverie počítá se znovuhratelností. Počet rozhodnutí, která v průběhu hry budete muset učinit, je astronomický a bohužel nedostanete možnost vrátit se ke konkrétním kapitolám, nedej bože k jednotlivým úsekům. Celou hru bude nutné hrát od znovu a animované sekvence společně s přechody do nových lokací nelze přeskočit. Pro posun dialogů navíc musíte každou větu odkliknout zvlášť, tedy nelze tlačítko podržet pro rychlé přeskočení. Takové na první pohled malicherné detaily přitom znepříjemňují další průchody, navíc při hratelné době okolo cca osmi hodin.
Vědět nejlépe, co náš svět potřebuje
Oproti prokreslenějšímu konceptu projektů Don't Nod představuje dvourozměrná kresba Harmony: The Fall of Reverie osvěžující změnu od předchozích počinů studia. Grafika je živá, září jasnými barvami a okouzlující futuristické prostředí Antiny skvěle kontrastuje s magickou dimenzí Reverie. Pochopitelně i zde narazíte na určité nesrovnalosti typické pro vizuální román, například když text popisuje hřejivé objetí, zatímco aktéři nehnutě stojí na opačných stranách obrazovky. Postavy jsou hravé a mají prokreslené a dobře zapamatovatelné charaktery. Obzvláště se mi líbila Aspirace Blaženosti znázorněná jako náctiletá hráčka videoher a milovnice koček… úplně se v tom vidím.
Každá postava má vlastní sadu animací odpovídající aktuálnímu psychickému rozpoložení. I když dialogy nejsou pohyblivé v plném slova smyslu, animace ukazují dostatek řeči těla, aby rozmluvy působily věrohodně. Plusem je navíc to, že každý má svůj vlastní hlas. Po zvukové stránce nemám soundtracku co vytknout a dabéři Aspirací odvedli skvělou práci, protože se každému dokonale povedlo vystihnout roli, již ztvárnil, což pozitivně přispívá k emocionální hloubce příběhu. Obzvláště očarující jsou animované cutscény, kterých bych si přála, aby bylo v titulu více.
Celkově lze říci, že Harmony: The Fall of Reverie nabízí zajímavou futuristickou premisu spojenou s důrazem na emocionální příběh. Tento vizuální román od studia Don't Nod zaujme svým kontrastem mezi realitou a snovým světem, který zosobňuje různé lidské vlastnosti a emoce. Hra se zaměřuje na rozmanité volby a důsledky, které mají vliv na osud postav, což přináší dynamiku do rozhodovacího procesu. Přestože se některé herní mechaniky mohou zdát komplikované a nepřehledné, je výzva odhalovat tajemství Aspirací a rozhodovat o osudu Polly i lidstva nápaditá. I když občasné nedostatky narušují celkový prožitek, Harmony: The Fall of Reverie si zaslouží pozornost hráčů, kteří rádi činí důležitá rozhodnutí a nebrání se nekonvenčnímu zážitku se svěžím přístupem ke klasickým herním žánrům.
