Dne 15. března roku 2001 vydává německá společnost Piranha Bytes singleplayerové RPG Gothic. Nikdo v té době patrně netušil, že se jednalo o první díl z legendární herní série. Na první pohled však bylo zřejmé, že se nejedná o tradiční hru.
Zdroj: IGDB
Drsné vězení v magické říši
Příběh Gothic 1 se odehrává ve válkou zmítaném království Myrtana, kde se skřetí hordy rozhodly napadnout lidská území. Král potřeboval hodně rudy na kování zbraní pro svou armádu ve snaze ustát tuto nebezpečnou hrozbu. Proto každý, kdo udělal sebemenší provinění, byl ihned poslán do trestanecké kolonie v Khorinisu, kde těžil rudu. Celá tato oblast zvaná „Kolonie“ byla obklopena magickou bariérou, díky níž se území o průměru dvou kilometrů stalo permanentním vězením, protože vstoupit mohl každý, ale ven už se nedostal nikdo.
Byl to dvousečný meč, protože netrvalo dlouho a trestanci se vzbouřili. Kolonie se rozdělila na tři soupeřící tábory a král byl nucen vyjednávat s trestanci, aby získal rudu, kterou tolik potřeboval. Nyní jste se ve vězení, tedy na území Kolonie, ocitli vy. Musíte přežít v tomto nebezpečném světě, ale zároveň se pokusit přimět všechny tábory spolupracovat a v neposlední řadě najít i způsob, jak se z tohoto vězení dostat a utéct tak z Kolonie.
Zdroj: IGDB
Kombinace herních žánrů, která se vyplatila
Vývojáři tuto již herní klasiku označovali jako čisté RPG, dnes však můžeme s klidem říci, že se jednalo o určitý hybrid několika herních žánrů. Na tu dobu se jednalo o poněkud odvážný počin. Jsou zde prvky RPG, adventury a akce v reálném čase, což je potřeba zdůraznit, protože většina tehdejších titulů se u této kombinace držela tahových soubojů nebo nezahrnovala tolik dialogů.
Gothic obsahuje standardní RPG prvky, jako jsou zkušenosti a úrovně postavy včetně rozvoje jejích schopností. Je zde však kladen také důraz na dialogy, ve kterých volíte odpovědi, a různé hádanky. Příběh je otevřený a jsou zde i různé cutscény, zároveň najdete poměrně mnoho dialogů, které jsou dabované. Nejpozoruhodnější je zvláště příběh a způsob, jak v něm budete interagovat.
Jak jsem zmínil v úvodu, hrajete za anonymního trestance, který je vržen do nebezpečného světa, a všechno zde má větší cenu než váš život. Postupem času, získáváním zkušeností a zároveň interakcí s ostatními postavami máte následně možnost se připojit k jednomu ze tří vůdčích táborů kolonie.
Důraz na komunikaci s postavami je poměrně znatelný, protože se nejen dozvíte více o světě, ale zároveň díky tomu můžete získat cenné informace a samozřejmě i vedlejší úkoly, které jsou nedílnou součástí získávání zkušeností a lepšího vybavení. Většina úkolů, respektive většina hry Gothic, se pak skládá z běhání od místa k místu a obnáší doručení, získání či sbírání specifických předmětů. Cestu vám budou křížit i rozdílní nepřátelé, některé potkáte cíleně při plnění úkolu, kdy musíte někoho zabít, jindy vám cestu náhodně zkříží různé bestie.
Zdroj: IGDB
Ve hře Gothic se bojuje na život, na smrt a na vaše nervy
Dostávám se k soubojovému systému, který ani na dobu, ve kterém hra vyšla, nebyl úplně nejlepším. Princip je velmi jednoduchý, v tom je asi největší síla, ale jeho provedení, i kvůli způsobu, jakým na vás útočí nepřátele, je prostě trochu mimo. Většina jednotlivých nepřátel na vás tupě naběhne přímo a není problém je rozsekat nebo přečkat jejich útok a následně se na ně vrhnout. V hojné míře se budete setkávat se skupinami dvou až tří protivníků, kteří vás mohou i obklíčit a prostě vás budou bít či kousat hlava nehlava. Nic proti tomu, ale v těchto případech je to právě trochu horší se soubojovým systémem, který někdy prostě vynechával. Pohyb i boj vyžadují používání pohybových kláves, takže aktivní snaha uhýbat při boji a obraně je v podstatě nemožná.
Kromě soubojů na blízko je možné na nepřítele útočit zbraněmi na dálku. V případě, že použijete luk, se však souboj stává ještě více frustrujícím, protože útok na nepřítele z dálky způsobí, že se na vás všichni rovnou vrhnou, a než stačíte sáhnout po zbrani na blízko, jste z velké části již obklíčeni nebo mrtví. Používání zbraní na dálku se tak míjí účinkem a je prostě nevhodné.
Na ovládání souboje i celkového pohybu má vliv také to, že Gothic pracuje s pevnou kamerou, tedy s pevným pohledem třetí osoby za zády vaší postavy. Ovládání není vyloženě špatné, ale při pohybu v určitých oblastech, jako jsou skalní průsmyky či úzké jeskyně, je pohled obvykle blokován a musíte se tedy naučit, jak jej správně používat.
Ve srovnání s tituly z moderní doby je pohled na vaši postavu většinou volný nebo aspoň částečně volný. To vám dává lepší možnost pohybu jak v soubojích, tak při manipulaci s postavou, a samozřejmě i přidává na přehlednosti.
Zdroj: IGDB
Grafika a ozvučení
Vizuální stránka retro hry se samozřejmě nemůže dnešním titulům rovnat. V rámci doby, ve které hra vznikla, se jednalo o povedený standard, který obsahoval několik působivých světelných efektů, zejména v pulzující magické pečeti nad vězením, kde se hra odehrává. Za zmínku rozhodně stojí denní a noční cykly, které měly na osvětlení značný vliv. Ten byl nejlépe patrný v okolí různých vězeňských táborů, kde měsíční světlo a pochodně vrhají realistickou záři a stíny. Architektura, postavy i celkové zpracování jsou pak průměrné a prosté. Postavy včetně různých bestií jsou kostrbaté a textury jsou spíše hrubé.
Po zvukové stránce je titul dosti nevyrovnaný. Hudba a ozvučení prostředí jsou více méně povedené, najdete zde různé symfonické skladby a ambientní zvukové efekty, které vynikají zvláště ve venkovních oblastech. Ozvučení v rámci soubojů je pak spíše průměrné, až podprůměrné, některé efekty jsou i s ohledem na dobu vzniku prostě otřesné a souboj se specifickými monstry je spíše souboj o vaše uši.
Gothic kromě výše zmíněného obsahuje velké množství mluvené řeči postav. Většina dialogů je podána docela dobře – ačkoliv je patrné, že se na zvukové stopě hry v dabingu podílelo jen několik herců, svou práci odvedli (opět s ohledem na dobu) dobře.
Zdroj: IGDB
První díl série Gothic patří dnes již jednoznačně mezi klasické tituly ve své herní kategorii. Titul v sobě ukrývá silné dobrodružné prvky s poměrně dlouhou herní dobou a s množstvím úkolů, při jejichž plnění se setkáte s celou řadou většinou dobře napsaných postav. V několika případech budete mít i na výběr, jakým způsobem chcete úkol splnit, nebo zda jej vůbec chcete splnit, což rozhodně přidává na hratelnosti. Ve své době se nejednalo o perfektní hru, jednalo se však o začátek série, která se zapsala do srdce každého, kdo ji hrál.