Nakladatelství Host v roce 2021 vydalo první díl trilogie Legacy, Odkaz popela. Příběh, v němž se otevírá nový fantasy svět, je plný intrik, násilí a válek. Podobně na tom byla už u nás recenzovaná trilogie Souzené země od Jonathana Frenche, tedy Šedí, Praví a Svobodní bastardi. My se ale podíváme do upadající Trezijské republiky, v níž se autor Matthew Ward nebál zakousnout do velice ožehavých témat a nechutností politiky.
Autor:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Matthew Ward
Host
Daniela Orlando
791
černobílý
pevná s přebalem
prosinec 2021
978-80-275-0634-7
první
Zdroj: Nakladatelství Host
Pokud jste se nyní zasekli a řekli si „Matthew Ward mi něco říká“, není se čemu divit. Autor je britský spisovatel a napsal hromadu knih ze světa Warhammeru nebo sourcebooky ke hře Lord of The Rings. Jedná se o velice zkušeného spisovatele, kterému do sbírky chybělo jen vytvořit si svůj vlastní svět a postarat se o to, aby byl úspěšný. V prvním díle se mu tento cíl rozhodně povedl.
Milion pět set tisíc sedm set dvacet čtyři stran
To přeháním. Odkaz popela čítá necelých osm set stran, čímž se z něj stává pomalu, ale jistě bichle, která může odradit více než jednoho čtenáře. Upřímně vám řeknu, že budete mít pravdu jen napůl. Kniha je při své velikosti skutečně vystlaná zbytečnou příběhovou slámou. Naštěstí ne natolik, abyste se do ní nebyli schopni začíst a užít si vyprávění, jež nabízí.
Automaticky je to tak horší s rozjezdem. Při takto velkých knihách, a že jich dneska už moc nevychází, je samozřejmé, že autor musí věnovat nějaký čas stavbě svého světa. Matthew Ward to však dělá příliš složitě. Úvodních, řekněme, 200 stran je kvůli tomu skutečným maglajzem, v němž si zaplavou i ti nejotrlejší čtenáři. Především velké množství postav bude vytáčet každého.
Autor čtenáře vrhá do středu dění, takže nevíte prakticky nic a jste jako mozaikáři spojující jednotlivé střípky, aby vám v závěru vyšlo Castrucciho Ideální město. Opět, je to složitější, ale výsledek reálně stojí za to. Postavy jsou velmi sympatické, dějově vás čeká několik zajímavých zvratů a drama by se dalo krájet ve velkém, což je při tomto množství textu velice dobře.
Zdroj: Nakladatelství Host
Odkaz popela je epická fantasy plná hrdinů
Na Trezijskou republiku padl stín. Vládnoucí rody, které měly být ochránci spravedlnosti, po sobě jdou slovy i noži a jsou zaslepeny svými ambicemi, nehledě na hrozbu z Chadárské říše. Hrdina Viktor Akadra, válečník, jemuž není rovno, zamlčuje tajemství, za něž může být upálen. Viktorův nepřítel Džosiri Trelan sní o vzkříšení matčina povstání a jeho sestra Kalenna Trelant se zase snaží rod očistit. Občanská válka je na spadnutí a nepřítel sílí a blíží se.
Stručně přepsaná anotace zní už od pohledu více než slibně a první díl naplnil nejedno mé očekávání. Tři hlavní hrdinové, tři neskutečně zajímavé příběhy, v nichž jsou odhaleny všechny jejich motivace, a proč se chovají, jak se chovají. Poznáte je, budete se s nimi moci sblížit a užívat si, jak se jejich linky proplétají. A to se bavíme jen o hlavních postavách!
Navíc autor věnoval dostatek času na to, aby ukázal, že jeho svět má velmi bohatou historii, z níž opět sbíráte pár mizerných střípků. Nebojí se ani vysvětlit magii a veškeré její zákonitosti, jež platí v jeho říši. Tam se přiznám, že jsem byl trošku ztracený, ale to bylo tím, že jsem měl hlavu zaseklou v největší přednosti celé knihy: v politice. Já vím, že toto téma odrazuje spoustu čtenářů, jenže jste v říši na pokraji války, kde se privilegovaní snaží pozabíjet. Je jasné, že toto téma musí být důkladně rozebráno.
Vlastní pohled je pohledem svým vlastním
Rušičem plynulosti četby může být POV, tedy pohled vyprávění postav. Tím myslím, že děj probíhá z pohledu hlavních hrdinů. Samo o sobě by to asi nemusel být problém, jenže přebíhání není mezi kapitolami, ale mezi odstavci. Můžete číst jednu kapitolu, o všech hrdinech, co právě dělají, ale stačí chvilka nepozornosti a nevíte nic. Odstavce jsou naštěstí jasně viditelné, přesto se jedná o nepříjemnost, s níž se ne každý dokáže vypořádat.
Neskutečně se mi líbí množství nakousnutých témat. Jak špatné mohou být rodinné vztahy nebo jak složité je někomu skutečně odpustit? Když k tomu připojíte postavy, jež máte možnost poznat, získáte neuvěřitelné kombo. Díky tomu se Anastázie stala jednou z mých oblíbených hrdinek a doporučím se na její linku těšit. Dvojice Reveka a Kurkas? Top. Jak jsem zmínil výše, spousta postav, spousta příběhů, spousta stran.
O to je záživnější si uvědomit, že před vámi je skutečná epická fantasy, která se neštítí vůbec ničeho. Vyzdvihnu ještě rozepsané bitvy. Matthew Ward snad miluje potoky krve, protože v nich se skutečně vyžívá. Nejpříjemnější ale je, že na konci knihy získáte spoustu odpovědí, uzavřou se některé dějové linky, přislíbí se další události (kdo by to u prvního dílu trilogie čekal, že?) a máte tu nový fantasy svět, jenž může konkurovat dalším, a to mě baví. Omrkněte i naše další recenze knih.
Odkaz popela má ve své obsáhlosti chyby. Je nesmysl si myslet, že ne. Autor vás navíc hodí do světa, o němž nevíte vůbec nic, a jen čekáte, než se začnete orientovat. Jenomže magie, fantasy, epika, bitvy, intriky, postavy a další záležitosti si vás začnou postupně získávat. Nakonec tu máte jeden krásný kompletní obrázek, nad nímž budete ještě chvilku přemýšlet a říkat si: „Zatraceně, to byla jízda, kde mám další díl?“
