Pokud pomineme Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hyda, je Ostrov pokladů asi nejznámějším dílem skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona. Příběh o vytrvalosti a oddanosti starých pirátů si vysloužil už několik filmových adaptací, z čehož mou srdcovkou je Planeta pokladů, která mi dodneška nahání husí kůži. Jim Hawkins je komiksová adaptace od francouzského autora Sébastiena Vastry a upřímně, když budu ignorovat animální vyobrazení všech postav, je to ve srovnání s originální knihou skoro jedna ku jedné. U nás ji vydalo nakladatelství Zanir a stejně jako například u titulu GG – život je videohra neudělalo chybu.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Sébastien Vastra
Sébastien Vastra
Zanir
Tereza Beránková
176
barevný
pevná vazba
duben 2023
978-80-88438-18-2
první
Než se pustím do samotného díla, řeknu vám pár věcí o autorovi. Sébastien Vastra napsal první díl už v roce 2015 a to se stalo jeho velkým průlomem ve světě komiksů. Sice už v té době ve Francii pár cen vyhrál, ale jako dvouoborák, tedy jako někdo, kdo si dílo kreslí a zároveň tvoří scénář (což udělal i u Jima Hawkinse), si mohl z nabídek vybírat. Komiks pak rozdělil do tří knih, přičemž první vyšla v roce 2015, druhá 2018 a třetí v dubnu 2021, u nás samozřejmě vyšla kompletně jako jedno dílo. Ve Francii titul získal i ocenění Zlatý slon za nejlepší kresbu, konkrétně na Mezinárodním festivalu v Chambery.
Jedná se o zkušeného autora, jenž se nebál udělat něco, co chce v dnešní době úprav historických děl skutečně kuráž. Zadaptoval světové literární dílo. To se mu nejen povedlo, dokonce si troufnu říct, že když si přečtete Vastrova Jima Hawkinse, Stevensonův Ostrov pokladů pro vás následně bude už jen nadstavba, abyste si příběh jedné mořské výpravy jen více prohloubili.
Jim Hawkins je naprosto dokonalá adaptace
Mladičký Jim Hawkins pracuje na pevnině v rodinném hostinci se svou matkou a snaží se sblížit se svým nemocným otcem. Chce ale na dobrodružství, objevit oceány a podívat se do neznáma. Brzy se mu tento sen splní, kdy jednoho dne přijde do rodinné hospody Bill Bones, starý mořský vlk a ochránce truhly s mapou k pokladu kapitána Flinta. Jak to u pirátů bývá, Bonese hledají, chtějí mu mapu vzít a mladý Jim Hawkins se do událostí zaplete natolik, že je brzy na výpravě za nalezením pokladu.
Jistě, Ostrov pokladů je příběhově daleko hlubší než Jim Hawkins. Jenže pro komiksového čtenáře ten rozdíl může být neznatelný. Bez spoilerů to řeknu takto. Zápletka, děj, výpravy a snad i jména, to se přiznám, že si nepamatuji všechna, jsou totožné s originálním dílem. Jelikož Ostrov pokladů považuji za srdcovku svého dospívání, rozhodně do něj nyní zařadím i Jima Hawkinse. Jasně, chybí určitý hlubší pohled viditelný v knize, ale komiks jej vynahrazuje vizuálem, a ne ledajakým.
Místo lidí jsou hlavní postavy vyobrazeny jako zvířata a mají své zvířecí přednosti. Gorily umí skákat vysoko a mají obří sílu, lvi jsou svou povahou odvážní, supi zase hladoví, orlové pyšní, hrdí a majestátní. Tento přechod a přímo vkreslení zvířecí podoby do lidských knižních postav mě natolik pohltilo, že přesně naplnilo i mou představu o hlavních postavách z knihy. Kapitán Flint, chytrý a násilný jako bojová opice? Jasně! Jim Hawkins, mladé lvíče, které se nebojí žádného nebezpečí? Pecka! Bill Bones jako starý opráskaný mrož s jedním klem, znavený životem a tajemstvím, jaké nosí u sebe? Doslova a do písmene paráda.
Zdroj: Zanir
Trošku tápu nad zvířecími narážkami
Zatímco antropomorfní postavy působí úchvatně, mám problém se trošku sžít s různými zvířecími narážkami. Určitý problém vidím ve světě zvířat a vyobrazením papouška. Papoušek, stále zvíře, podivné, pirátské, ukecané. Slepý sup má schopnosti Daredevila. Druhý příklad je prazvláštní narážka na tehdejší otroctví. Kniha je zasazena do období, kdy ještě Angličané převáželi otroky do Nového světa, a na anglickou hrdost se často naráží, přesto jsou zotročená zvířata v knize znázorněna jako afričtí nosorožci nebo žirafy. Přitom je na palubě jedním z největších drsňáků zebrák. Trošku se mi to v ideové představě bije, ale to je čistě můj subjektivní názor.
Vizuálně má totiž Jim Hawkins skutečně dokonalý. Líbí se mi hra s barvami, jemnost detailů s důrazem na přímou charakteristiku postav. V určitých, řekněme, hororovějších pasážích můžeme vidět i surové vyobrazení světa zvířat, kdyby mohla být lidé. Scénář byl předem daný, ale kresba knihu vyšvihla na jinou úroveň a jde vidět, že Sébastien Vastra se toho skutečně nebál a vyhrál si s každým jemným detailem. Vyobrazení si drží i určitou eleganci třeba oproti sérii Proti přírodě, kde se sázelo hodně na sexualitu. Zde se sází vyloženě na téma dobrodružství a to mě baví.
Zdroj: Zanir
Jim Hawkins je jeden velký skvost. Scénář je jasně daný, a i když to není kniha, jedná se o skvělou adaptaci, která přesně přebírá důležité momenty z předlohy a vkládá je na plátno. Tomu pomáhá perfektní vizuál a převedení postav do zvířecí podoby. Jako čtenář ještě doporučím, abyste si ke čtení pustili výše přiložený soundtrack z Planety pokladů, u níž si nenápadně myslím, že byla i menší inspirací samotnému autorovi, a užijte si jedno velké dobrodružství s piráty, protože těch není nikdy dost.
