Ghostrunner od studia One More Level a spoluvydavatelů All in! Games a 505 Games se odehrává pro nás v daleké budoucnosti. Respektive jsme v době po blíže nespecifikovaném globálním kataklyzmatu, který zasáhl celý svět a který je pojmenován jako Burst.
Poslední baštou lidstva je gigantická věž, jež nese název Dharma Tower. Lidé v této době mají celou řadu implantátů, které rozdělují společnost do různých ekonomických kast a gangů. Násilí, chudoba a beznaděj vedou ke vzpouře proti dosavadnímu systému, respektive proti vládci věže, Keymasterovi.
Ztráta paměti a následné vtáhnutí do děje
V roli Ghostrunnera se probouzíte se ztrátou paměti. Okamžitě vás kontaktuje tajemný Architekt, který se snaží pomoci Ghostrunnerovi v jeho cestě. V průběhu příběhu však zjistíte, kdo je Architekt ve skutečnosti a proč má tak velký zájem vám pomoci.
Nicméně kdo je ten, kdo tahá za nitky, a kdo je ve skutečnosti úhlavním nepřítelem lidstva? Odpověď na tuto otázku Ghostrunner dostane v tu nejméně vhodnou dobu – v dobu, která rozhodne nejen o osudu Ghostrunnera, ale také o osudu celého zbytku lidské civilizace.
Příběh je určitým způsobem lehce originální, nicméně klišé se ztrátou paměti to trošku kazí. Na druhou stranu se jedná o kulantní kousek, jakým pomoci zasadit bojové prvky a znovu objevování „zapomenutých“ schopností.
Nositel míru se smrtícími schopnostmi
Ghostrunner měl být nositelem míru, stability a bezpečí. Byl navržen jakožto dokonalá zbraň schopná samostatného myšlení, vyhodnocování situací, a dokonce i určitých empatických vjemů.
„Ghostrunner nabízí jedinečný zážitek pro jednoho hráče: rychlý, násilný boj a originální prostředí kombinující sci-fi s postapokalyptickými tématy. Vypráví příběh o světě, který již skončil, a jeho obyvatelích, kteří bojují o přežití."
Hra vás už od začátku vtáhne do sebe a nepustí. Jedná se opravdu o hodně rychlou a těžkou záležitost, protože se neustále musíte pohybovat a jediný zásah znamená smrt. To je trochu škoda, protože okolí a celkové zpracování je opravdu povedené, nicméně času ke kochání je zde málo.
Parkour jak má být
Hra je typu slice and slash s parkour prvky. Takže běhání (i po zdech), skákání, skluzy a zachycení za háky jsou zde základem zdárného průchodu hrou. Jinými slovy, zabíjíte, co vám přijde do cesty, běháte po zdech, snažíte se prohoupnout skrze laserová pole a v mezičase řešíte lehké logické úlohy v kyberprostoru, které slouží jakožto hackování.
Ghostrunner je vybaven mečem typu katana a zároveň čtyřmi aktivními útoky, které postupně získáte. V pasivní atributové oblasti se pak objevují libůstky jako odražení projektilů, prodloužení dosahu Blink útoku aj. Ze začátku musíte šetřit místem na vaší čipové jednotce, nicméně postupně budete moct využít úplně všechno místo.
Auto save, za který budete rádi
Hra je rozdělena do levelů, které si můžete poté kdykoli zahrát znova už s otevřenými schopnostmi. Pokud vás tedy v nějakém levelu štvali nepřátelé se štíty a kulomety, můžete se vrátit a vysvětlit jim to nyní po vašem.
Ghostrunner je na bázi ONE HIT KILL, tedy jediný zásah a jste mrtví. Naštěstí funguje celkem dobře ukládání pomocí checkpointů, které jsou vhodně rozmístěny a nemusíte tak procházet celý level znovu. Hra je opravdu těžká a AI solidní, takže umírat budete.
Preciznost je základ
Hratelnost je na velice dobré úrovni, hra klade důraz na preciznost, a to za všech okolností, což k celkové už tak vysoko nastavené obtížnosti zvedá laťku ještě o něco výše. Nejednou se mi stalo, že jsem zemřel jen kvůli tomu, že jsem špatně zaměřil hák, abych vystřelil harpunu a zhoupl se do šachty. Preciznost je zde opravdu jeden z klíčů k úspěchu, respektive preciznost, rychlost a taktika.
Ze začátku budete potkávat pouze obyčejné protivníky s pistolí (nicméně i ti umí dost potrápit), jak procházíte hrou, tak se objevují vojáci s implantáty na boj na blízko, s nanoštíty, nebo odstřelovači. Vhodně zvolené pasivní atributy tak hrají poměrně velkou roli.
Opravdovou výzvou jsou však souboje s bossy a minibossy. Nejen že každý boss je unikátní, ale souboje s nimi jsou dynamické, akční a velice důmyslné.
Grafika, co pohladí duši, soundtrack, co nakopne
Graficky se jedná o velmi povedené dílo na UE4, za celou dobu hraní jsem nenarazil na žádný grafický bug. Hra je pěkná, čistá a grafika nabízí to, co se od hry v dnešní době očekává. Samozřejmě nechybí ani parádičky s mečem, rozsekávání nepřátel a zpomalení, když se vám povede třeba useknout nepříteli hlavu. Trochu mě mrzí, že prostředí není alespoň částečně zničitelné.
Krom jiného se ve hře objevují i různé odkazy na Cyberpunk 2077, například sprejem nastříkaný nápis na zdi „We have a city to burn“ nebo „New Mind, New Body, New Human“ na elektronickém reklamním billboardu.
Ozvučení hry je více než povedené, včetně jednoduchých vět, které pronesou nepřátelé, když spatří Ghostrunnera, tedy vás. U některých nepřátel je doslova poznat zděšení, když vás spatří. Co si ale opravdu zaslouží smeknutí, je soundtrack, který vytvořil Daniel Deluxe a který nejenže skvěle doplňuje atmosféru a podkres samotné hry, ale dá se poslouchat i samotný (samozřejmě pokud patříte mezi fanoušky žánru).
Ghostrunner je pro mě příjemným a svěžím větrem v tomto žánru. Zasazení hry do cyberpunku se opravdu povedlo. Pestrost nepřátel a různé způsoby, jak se dostat k cílovému bodu, opravdu zabaví. Když dáte Ghostrunnerovi šanci, tak vás doslova vtáhne do hry a nepustí. Nicméně je hra poměrně krátká, cca 5 hodin čistého hraní, a po čase se může jevit jako silně repetitivní
