Když jsem recenzoval Before Your Eyes, dojemnou záležitost řízenou mrkáním do webkamery, jako další příklad nezvyklého ovládání jsem zmínil There Came an Echo a jeho vzdáleného předchůdce Operator‘s Side. Obě hry umožňovaly velet vašim hrdinům pomocí hlasových příkazů, které jim zadáváte do mikrofonu.
Jestli je však There Came an Echo netradiční titul, One Hand Clapping (Bad Dream Games, 2021) jde ještě o kus dál. Namísto taktické hry dostanete sympaticky provedenou plošinovku a místo mluvení budete zpívat, abyste se ve světě dostali dále. Mikrofon tak nechte zapnutý, nasaďte sluchátka a ukažte, co ve vás je… nejlépe ve zvukotěsné místnosti.
Hudební dobrodružství v barevném světě
One Hand Clapping (tedy „Jedna ruka [ne]tleská“?) těží zejména ze svého originálního konceptu; ostatní součásti jsou spíše takový odpovídající přívažek, než že by samy o sobě vyčnívaly. Laulu, vaše hudebně založená modrá bytůstka, putuje po světě a pronásledují ji stíny, které představují Ticho. Způsob, jak je zahnat, je nasnadě, ale sami to nezvládnete. Naštěstí potkáte tři poustevníky – zástupce melodie, rytmu a harmonie –, kteří vám v roli učitelů na cestě pomohou, než se vydáte skoncovat s Tichem jednou provždy. Ačkoliv vám vaše putování nepřipraví příliš mnoho zvratů, bude alespoň probíhat v okouzlujícím prostředí.
Lokace jako tiché město, poušť duetů, les fugy či rytmická vesnice mají svou vlastní sadu barev a design každé úrovně dobře ladí s tím, jaké hudební prvky obsahuje. Je to takový mírný nadprůměr, i když špiček typu Bastion, Trine nebo Braid úplně nedosahuje.
Soundtrack po většinu času zůstane v pozadí – hlavní hvězdou jste tu totiž vy. Občas vám někdo předzpívává, jindy na to jste sami a melodie vám tvoří podklad. V některých chvílích však hudba vygraduje, a pokud při zakončení úrovní trefíte správně tóny, je to opravdu příjemný hráčský zážitek.
Zapnout mikrofon a nebát se
Jestli se cítíte odvážně a/nebo už máte v tomto oboru nějaké zkušenosti, zkuste rovnou zpívat, jinak klidně můžete jen broukat (a pokud jste někdy hráli Transistor, nejednou si vzpomenete na pobrukující si hrdinku Red)… anebo třeba scatovat. Zejména v úvodním tutoriálu je to docela zábava.
Svůj výstup z mikrofonu slyšíte ve sluchátkách, čímž se sami stáváte součástí hudebního doprovodu – hra vám navíc nenápadně všechny zvuky posune níže, abyste se vyhnuli onomu důvěrně známému nepříjemnému pocitu „Vážně zním takhle?“, když sami sebe zaslechnete někde na nahrávce.
Kdybyste tápali, můžete zapnout i ukazatel tónu, který vám napoví, jestli nezpíváte příliš vysoko nebo nízko. Ten bude (asi nejen pro začátečníky) takřka darem z nebes.
Puzzly nejsou nijak likvidační, u prostorových hádanek máte možnost kdykoliv provést reset a spustit je znovu. Lineární pasáže vyžadující přesnost jsou zase velice tolerantní, a tak stačí trefit odhadem nějakých šedesát procent tónů, abyste mohli postoupit dál.
Jak tomu v mnohých současných hrách bývá, kterýkoliv úkol také můžete v případě záseku bez postihu přeskočit. Měla by to však být jen krajní možnost, protože radost z každého úspěšného překonání překážky bude stát za to. Ostatně cílem není vás odradit, ale naopak vám dodat sebedůvěru k procvičování.
Počítejte akorát s tím, že obzvláště zpočátku si budete muset průběžně dávat pauzy. Na to, že by vás hned po prvních minutách mohly rozbolet hlasivky, vás hra nikterak neupozorní. Při delších zpívaných pasážích zase nemusíte vystačit s dechem, ale to je otázka cviku.
Hlavně zábavně
Svého vytyčeného úkolu naučit vás zpívat se hra ujímá s chutí a připravuje množství variací, aby se nedostavil stereotyp. Jednou tak křivkou vlastní melodie kreslíte most, po kterém přejdete dál, jindy výškou tónu řídíte váš let, přenášíte předměty nebo určujete, jakým směrem poletí plošina. Vsuvka věnovaná rytmu prověří vaše načasování a nácvik harmonie vás nechá shazovat ovoce ze stromu pomocí rašících větví pro vytvoření perfektního akordu.
Třebaže jde víceméně „jen“ o samé zpívání, případně rytmické mačkání kláves, úkoly jsou dostatečně kreativní, aby si zachovaly rozmanitost.
Místy se pak vyskytnou úlohy, které procvičí i vaše logické myšlení – například přepínání tempa u časovaných pasáží nebo zrcadlo, pomocí něhož můžete vytvořit svého dvojníka. Boss fight, při kterém sesíláte útoky držením jednotlivých tónů, se také jen tak nevidí.
Občas do hry vstoupí zmínění poustevníci, aby vám poskytli trochu té morální i faktické podpory a vy jste ve světě nezůstali sami. Hned vaším prvním průvodcem je třeba jakási nápomocná sova, která mi poněkud připomínala ten postrach z Duolinga. Také hraje příjemnými barvami, má expresivní animace a trpělivě se na vás usmívá, zatímco pod jejím odborným dohledem znovu a znovu opakujete nepřiměřeně obtížnou úlohu.
Nenechte se tedy tímto zjevem (ani štítkem „casual“ na Steamu) zmást, lehká hra to úplně není. Už druhá kapitola vám může připravit desítky restartů a majitelé těch nejobtížnějších achievementů se počítají v řádu desetin procenta. Herní doba se pohybuje mezi pěti až osmi hodinami, je však velice individuální a závisí především na vaší zdatnosti.
Neobvyklá výzva pro všechny
A přece to podle streamů (alespoň tedy některých; jiní hráči v tom také docela plavou), které Steam v poslední době tak rád nabízí, vše působí lehce, až idylicky. Dotyčný přijde k překážce, zazpívá, dá úkol na první dobrou, a ještě mu zbude čas na hození vtipu. Tak lehké to alespoň zprvu pravděpodobně nebude.
V první řadě u notebooku zapomeňte na vestavěný mikrofon, ten vám bude zabírat i stisknutí kláves či jiný šum. Pokud disponujete sluchátky s vlastním vstupem, pořád vás čeká nastavování citlivosti, abyste jej omylem nespouštěli jen svým dýcháním, a také rozsahu. V tomto ohledu nezbývá nic jiného než metoda pokus–omyl a občasné posouvání o půltón či víc na obě strany, dokud nedosáhnete kompromisu. Požadovaný rozsah však není velký a na vše si vystačíte s jednou oktávou; žádné přehnaně náročné výkony se po vás chtít nebudou.
Nabízí se tak otázka, komu One Hand Clapping doporučit… a odpověď je, že vlastně každému, kdo je dostatečně hravý. Zkušení hráči ocení originální způsob ovládání, avšak jednoduché herní prvky mohou zaujmout i ty, kteří jinak videohrám příliš neholdují. Opravdoví nadšenci pak mohou zkusit získat achievementy za bezchybné splnění některých výzev.
Pokud se již nyní zpěvu věnujete, nebo se naopak chcete nenásilnou formou něco přiučit, One Hand Clapping pro vás bude ideální počin. Jednoduché úlohy založené na zpívání daných tónů či rytmickém mačkání kláves jsou dovedně zaobaleny do rozličných puzzlů, a tak se nezačnou opakovat; to také znamená, že je titul přístupný pro všechny, kdo se nebojí menšího experimentu v oblasti ovládání.
