Již téměř dva roky uběhly od vydání akční rogue-lite hry Returnal, která se jakožto launch titul a exkluzivita objevila na konzoli Playstation 5. V té době se jednalo o skvěle hodnocený titul, jenž dokonce směřoval i k nominaci na hru roku 2021. Dnes si recenzí Returnal připomeneme znovu, a to v souvislosti s jeho vydáním na počítače, které proběhlo 17. února letošního roku. Jak se PC verze vyvedla a zdali je Returnal i na této platformě stejně skvělým kouskem jako na Playstation 5, vám ukáže naše dnešní recenze. Returnal je po God of War, Horizon Zero Dawn nebo sérii Spiderman a Uncharted dalším výsledkem politiky Sony, které se před lety rozhodlo svoje exkluzivní hry rozšířit na další platformy.
Akční střílečka s prvky rogue-lite
Hned v úvodu, než se do samotné recenze PC verze pustíme, si v krátkosti připomeneme, čím vlastně Returnal je. Stručně řečeno se jedná o akční hororovou střílečku, která v sobě skrývá prvky rogue-lite. Pro ty, kteří neví, co si pod pojmem rogue-lite představit, jedná se o ten typ hry, v níž při každé smrti nebo konci začínáte od nuly. Obvykle vám zmizí vámi uložený postup a ve většině případů i všechno vybavení, jež jste do své smrti nasbírali. Pro úplné upřesnění je třeba znát i rozdíl mezi zmíněným rogue-lite a jeho blízkým příbuzným, žánrem rogue-like. V případě žánru rogue-like začíná hráč opravdu od nuly, přijde o svůj postup, vybavení a většinou i o odemčené schopnosti či značnou část vylepšení, která při svém postupu získal.
Žánr rogue-lite bývá většinou o něco mírumilovnější, a přestože ztráta několikahodinového postupu dokáže někdy opravdu naštvat, při dalším pokusu se vracíte o něco silnější, jelikož vám u rogue-lite většinou zůstanou již odemčená vylepšení a v některých případech i část výbavy. Společným aspektem pak bývá ztracený postup a rovněž nějaké to vybavení – obvykle zbraně a podobné věci. Returnal v sobě skrývá právě prvky rogue-lite, což je ta vstřícnější varianta. Začínáte jakožto astronautka Selene Vassos, která se svou lodí ztroskotá na neznámé planetě Atropos. Zdejší svět rozhodně nepůsobí přátelsky a co nevidět poznáte, že pro zdejší obyvatele jste jen další z cílů, které je potřeba zneškodnit. Vaším úkolem je samozřejmě přežít a z nehostinného světa Atropos uprchnout. To ovšem nebude tak jednoduché, jelikož uvíznete v tzv. smyčce, jež se bude opakovat tak dlouho, dokud se vám nepodaří dostat až na konec. Příběh Returnalu bychom v tomto případě mohli úzce spojovat s filmem Na hraně zítřka.
Zdroj: Sony
Obtížnost dokáže hráče pěkně potrápit
prvky rogue-lite, tedy restartu celého postupu při vaší smrti, byť s některými pomocníky, již vám i po neúspěšném pokusu zůstanou. S tím se samozřejmě nese ruku v ruce i vysoká obtížnost, která dokáže mnoho hráčů potrápit, a to zvláště na začátku, než styl hraní trochu pochopíte a zjistíte, co vám vlastně ke snadnějšímu postupu pomáhá, a co naopak škodí. Returnal tedy rozhodně není nic pro netrpělivé, a už vůbec ne pro ty, kteří si chtějí u hry odpočinout nebo patří mezi tzv. prázdninové a občasné hráče. Abyste se vůbec dokázali někam posunout, musíte Returnalu věnovat hodně času. Konkrétně se bavíme v krajních případech i o několika desítkách hodin, což rozhodně není málo. Z tohoto důvodu nemůžu ani určit přesnou herní dobu, jelikož ta bude záviset čistě na vašich schopnostech a hráčských zkušenostech.
Abych však nemluvil jen v obecných rovinách, nastíním moji situaci, než jsem se dostal do pokročilejší části hry. Nejdříve pár detailů. Returnal nabízí celkem šest úrovní, přičemž každá z nich je zakončena finálním bossem. Defakto to tedy znamená, že i když se dostanete do čtvrté či páté úrovně, při vaší smrti se ocitnete zpátky v té první a musíte se opět a opět složitě prokousávat, abyste se vůbec mohli vrátit tam, kde jste skončili. To samozřejmě není jen tak a klidně se může stát, že v mžiku ztratíte postup, který jste si vybojovávali i několik dlouhých hodin. Z tohoto důvodu je Returnalu nutné věnovat čas a hlavně trpělivost, jelikož budete umírat opravdu často. Mně osobně jen úspěšné pokoření prvního bosse trvalo něco málo přes čtyři hodiny, s přibližně deseti pokusy, což nemusí úplně každému vonět. Na druhou stranu, pokud se vám podaří překonat nějaký milník a po několika neúspěšných pokusech se dostanete dál, věřte, že je pocit zadostiučinění o to sladší a lepší. Tak nějak podobně jsem na tom byl také v dalších částech hry a nebudu se tajit tím, že jsem občas Returnal i vzteky vypnul, protože, jak už jsem psal výše, lusknutím prstu můžete přijít o postup, na němž jste pracovali několik hodin. Jistý checkpoint se ve hře sice nachází, ve stylu možnosti snáze proniknout do úrovně, v níž jste skončili, problémem nicméně je, že každá úroveň má svůj level obtížnosti, a pokud do ní přijdete jenom se základní pistolkou a nevylepšenými schopnostmi, velmi rychle s hraním skončíte. Hlavního bosse v každé úrovni tak můžete přeskočit, v každém pokusu je však nutné věnovat jistý čas sbírání různých bonusů ulehčujících průchod a především pak jednotlivé úrovně detailněji prozkoumávat. Všude po světě jsou totiž mimo jiné rozházeny i bedny, v nichž naleznete lepší zbraně či artefakty, které vám připíší různé bonusy ke statistikám. Po čase může dělání těch samých činností neustále dokola být otravné, což ono tak nějak i je, k úspěšnému pokoření Returnalu je to ovšem nutnost.
Zdroj: Sony
Důležitým aspektem je i boj
Další stěžejní částí hry Returnal je boj, kde je velmi důležité své síly nepodcenit, ale ani nepřecenit. Proč? Z vašich mrtvých nepřátel padají tzv. krystalky, které taktéž dokážete velmi dobře využít na vylepšování vaší postavy a různých schopností. Důležité je ovšem říci, že tyto krystalky zůstanou k sebrání jen určitou dobu, a pokud je sesbírat nestihnete, nenávratně zmizí. Právě kvůli těmto krystalům je důležité každý boj velmi dobře naplánovat, abyste o svou kořist nepřišli a zároveň jste nezemřeli. Špatnou volbou je tak likvidovat nepřátele z dálky, což ve hře sice jde a jedná se o tu bezpečnější variantu, většinou však bude tento postup znamenat, že vám mnoho krystalů zmizí, což může v krajním případě zapříčinit nedostatečný počet měny ke koupi upgradů.
Rovněž se ovšem nevyplácí ani přílišná agresivita, jelikož mnoho arén, kde likvidujete nepřátele, je zvláště v prvních minutách nad vašimi schopnostmi. Bezhlavé vtrhnutí se většinou bude znamenat brzkou smrt, v lepším případě velkou ztrátu vašeho zdraví, které pak může být velmi složité obnovit. Každý boj tak musíte detailně promyslet a zjistit, co si vlastně můžete dovolit a na co vám síly nestačí. Naštěstí je každá úroveň ve hře tak trochu otevřená, a pokud zjistíte, že v jedné části je příliš moc nepřátel, můžete za určitých okolností tuto arénu opustit, vydat se jinou cestou a sem se vrátit až s lepší zbraní a vybavením. Ne vždy je však možné tento způsob aplikovat. Existují situace, kdy se aréna po vašem vstupu uzamkne do té doby, než zabijete toho nejsilnějšího nepřítele v aréně nebo zničíte některé překážky.
Samotný boj bych zhodnotil velmi kladně. Vše tak nějak funguje, jak má, a zabíjet nepřátele je ve hře Returnal jednoduše zábava – byť někdy budete i v tomto ohledu titul proklínat, k žánru rogue-lite to prostě patří. Na závěr je také hodno si říci, že svět v Returnalu je náhodně generovaný, a pokud zemřete, ocitnete se znovu v něm, ale jinak poskládaném. Zjednodušeně to mimo jiné znamená, že ani nepřátelé nebudou na tom stejném místě, jako byli před vaší smrtí, a to při každém pokusu. Tím větší zábava to nicméně je a o momenty překvapení zde rozhodně nouze nebude.
Zdroj: Sony
Jak je na tom PC verze?
Tím jsme si tak nějak řekli, čím vlastně Returnal je a co od něho čekat. Nyní se vrhneme přímo na hodnocení PC verze a její technické a vizuální části. Titul jsem testoval na mainstreamové sestavě čítající grafickou kartu RTX 3060, procesor AMD Ryzen 5 3600, doplněnou o 16 GB RAM. Ano, nejedná se o nic ultra výkonného a některé detaily jsem musel snížit o stupínek dolů. Většinou mi ale Returnal běžel naprosto plynule na vysoké detaily, což nejsou ty nejvyšší, avšak pro skvělý zážitek naprosto dostačující. I na tuto kvalitu vypadá hra dobře a jde vidět, proč byl Returnal zvolen launch titulem nové generace konzole Playstation. Také tam byla kvalita parádní a Housemarque s Climax Studios dokázaly tento potenciál plně využít i u verze pro počítače. Za mě osobně velký palec nahoru. Nechybí ani podpora technologií Nvidia DLSS či AMD FSR pro zvýšení snímkovací frekvence a plynulosti.
Pochvalu vývojářům a Sony rozhodně udělím také za ovládání na klávesnici. Musím se vám přiznat, že jsem v tomto ohledu byl trochu skeptický a měl obavy, že Returnal bude primárně určen pro ovládání na gamepadu. Rozhodně však musím říct, že chybu neuděláte ani s periferiemi pro PC. Na klávesnici a myši se titul ovládá opravdu dobře. Samozřejmě nechybí ani široká podpora ovladačů, včetně DualSense a DualSense Edge.
Součástí PC verze jsou taktéž všechny dosavadní aktualizace, které do Returnalu za celou dobu vyšly. Tím mám na mysli vylepšené ukládání hry, které vám umožní uložit váš postup při jejím vypnutí, nebo možnost kooperace s jinými hráči. Kooperaci jsem sice neměl možnost osobně vyzkoušet, ovšem u verze pro Playstation 5 funguje naprosto bez problémů, a tak věřím, že stejně dobře bude fungovat i na počítačích. Tím jsme se tak nějak dostali na závěr naší recenze, tudíž nezbývá nic jiného než si Returnal shrnout a udělit mu naše klasické známkovací hodnocení s klady a zápory, tak pojďme na to.
Zdroj: Sony
Returnal je i v případě počítačů stejně skvělým kouskem, jako byl před téměř dvěma lety na Playstation 5. Pokud jste o dobrodružství astronautky Selene Vassos dosud jen snili a máte si jej v plánu pořídit, můžu vám titul jednoznačně doporučit. Jak hratelnostní, tak technická stránka se rozhodně povedla, a když k tomu přidáme i skvělý příběh a zpracování, jedná se o jeden z nejlepších portů, jaký kdy na platformu PC dorazil. Asi není potřeba si na nic hrát, PC verze hry Returnal si od nás odnáší devět a půl bodu z deseti. Negativa jsem totiž hledal opravdu těžko, snad jen možnou frustraci při dlouhodobém nezdaru. To nicméně k žánru rogue-lite patří.
