První dva díly ze série No More Heroes zná skoro každý, a pokud nezná, minimálně o této bláznivé řežbě slyšel. Vývojářské studio Grasshopper Manufacture Inc. se rozhodlo rozloučit s legendární postavou Travisem Touchdownem a připravilo mu ještě jednu poslední show, v níž má tento slavný hrdina, co není hrdina, ale vlastně asasín, co je hrdina, jenž není hrdinou, zazářit. Designér Goiči Suda tu opět předvedl svoje mistrovství a také svoji neuvěřitelně bláznivou fantazii.
FU volá domů
V prvních dvou dílech vystoupil Travis Touchdown na špičku UAA neboli United Assassins Association (Spojené asociace zabijáků), kde se stal tím nejlepším vrahem na světě. Nyní musí svou pozici obhajovat, a to ne s ledajakými soupeři – ti současní pochází z jiných galaxií a vede je někdo, kdo už s lidstvem má své zkušenosti. Ironicky, ty pozitivní.
Velitel Jess-Baptiste VI neboli FU totiž ztroskotal v mládí na Zemi a seznámil se s chlapcem, který se o něj moc krásně staral a pomohl mu postavit vesmírnou loď, aby se mohl vrátit domů. Vděčnosti se nedočkal. Po několika letech se FU vrátil společně s mimozemskou armádou Galactic Superhero Corps s cílem ubytovat se na Zemi. Bohužel pro ně, přistáli v Santa Destroy, kde žije i Travis, a naštvat tohoto člena otaku komunity, jenž rád sedí doma a nedělá nic, bylo i pro tyto „superhrdiny“ velmi špatné rozhodnutí.
Příběh je oproti předchozím dílům prostší a je vyloženě přímočařejší, s Travisem musíte pomlátit jednoho nepřítele za druhým, než se dostanete k finálnímu souboji s hlavním bossem. O to více je zde stupidního, šíleného a infantilního humoru. Travis trousí jednu hlášku za druhou, bourá čtvrtou stěnu, odvolává se oblíbené popkulturní záležitosti jako MCU, Terminátora, Final Fantasy nebo Star Wars a zmíní i pár seriálů či mang. Nic mu není svaté, a pokud nedostanete z barev epileptický záchvat, Travise a příběh si oblíbíte.
No More Heroes III se vrací ke kořenům
Osobně mě velice překvapila hratelnost, která připomíná první díl série. Hlavním kořením hry jsou souboje s bossy, jež jsou všechny unikátní, a každá bitka je určitou výzvou. Každý má své chování, jinak jedná a funguje. Oproti tomu Travis je ale stále stejný. Vytáhne svůj laserový meč a je připraven vydat se seřezat každého, kdo o něm byť jenom špatně promluví nebo se na něj zle podívá.Soubojový systém, na němž hra stojí, je zajímavý a velice barevný, No More Heroes III je neuvěřitelná hack and slash řežba. Jakmile Travis rozsvítí svůj meč a vydá se do boje, každý nepřítel je na něj krátký. V každém případě si vystačíte s klasickými lehkými a těžkými útoky. Vynecháte-li komba, o hodně se připravíte, ale ne zase o tolik, abyste se nebavili.
Hrdina má i speciální schopnosti a nebojí se je používat. Kupříkladu umí zvláštní wrestlingový hod, jemuž se někde říká Krabí přehoz. Na každý pád je to osvěžovačka, díky níž vás i přes často opakované bojové triky souboje zabaví, připoutají a nepustí. S tím jde ruku v ruce také velice snížená obtížnost hry. Bude to možná znít hloupě, ale mně se nedařilo umírat, protože abyste v boji padli, chce to hromadu neschopnosti nebo touhu nechat se zabít. I zde má hra bonus – pokud zemřete, titul vás v ruletě nechá vytočit si výhodu do dalšího pokusu o průchod.
Jste-li zkušenější, navštívíte obchůdek DonMai Sushi, kde si objednáte nějakou lahodnou pochutinu, třeba ramen, a ten vám přinese dočasný bonus – více zdraví nebo síly do blížícího se souboje. Některá jídla si můžete zabalit sebou a jejich bonus využít přímo v boji. Podivné, přesto funkční. Samozřejmě k tomu budete potřebovat i peníze, ale ty ve hře přichází velmi rychle, včetně měny zvané WESN, jež vám v laboratoři přidá další vylepšení statistik.
Zbytečnost otevřeného světa ukazuje i nepovedená konverze
Nikdy jsem si nemyslel, že by existoval zbytečný herní otevřený svět. No More Heroes III je první hrou, jež ho má. Jestli jste fanoušci série, rovnou vám řeknu, že trpí vším tím špatným jako starý originál: tedy tím, že je zbytečný, protože nemá smysl jej hrát. Titul se dá vzhledem ke snížené obtížnosti proběhnout bez problémů a je důležitější spíše cenit vedlejší aktivity.
Těch je požehnaně. Můžete si zazávodit na „motorce“, chránit pobřeží před invazí aligátorů (část stejně absurdní jako celá hra), sbírat odpadky a moje oblíbené, sekat trávu. Z nějakého důvodu právě běhání po zahradách se sekačkou je na chaotickou hru, kde se vše mlátí hlava nehlava, příjemně uspokojivé.No More Heroes III trpí konverzí. Já jsem ho odehrál na PC, což je úplně jiné zařízení než původní Nintendo Switch, na něž byla hra původně stvořená jako exkluzivita. Především obraz je hrozně nestabilní a fps poletují nahoru dolů. Obraz je neuvěřitelně neostrý a je to obrovská škoda na takový titul, protože samotná grafika je precizně udělaná, a to ani nemluvím o ovládání.
Klávesnice a myš dostávají zabrat. Bez myši si neškrtnete, ale kamera na ni reaguje až příliš rychle, nehledě na maximální zpomalení. Klávesnice se musí nastavit pro každého hráče extra. Já jsem první hodiny hry ručkoval jako blázen s původním nastavením, než konečně přišlo rozhodnutí, že už na to nemám více nervů a musím si to udělat vyloženě podle sebe, a stejně to nestačilo. Obrovské množství vedlejších možností, jež jsou v nabídce, chce sedmnáct prstů.
Pro fanoušky série super, pro nováčky podezřelé
Titul zdobí především hudba a dabing. Japonština je sám o sobě zajímavý jazyk, jemuž jen tak někdo nerozumí. U Travisových nadávek máte vždycky pocit, že tušíte, co utrousil nebo na co si zanadával. Soundtrack je na jiném levelu. Šílené techno, agresivní rock, hudba z nočních klubů, napětí jak z Jamese Bonda. No More Heroes III obsahuje vše a nebojí se létat mezi jednotlivými žánry.
Přichází otázka, jestli hra jen neopakuje předchozí díly. Musím říct, že opakuje a nepřináší nic nového. Působí jako jedna větší kopie prvního dílu, jen modernějším podání, vytuněnými souboji a hromadou až epileptických barev září nad průměrem. Nováčky určitě pohltí, ti uvidí poprvé něco, co ještě neviděli, a zasmějí se natolik hloupým vtipům, u nichž by nevěřili, že je někdy uslyší. Fanoušci série si ale odnesou zklamání, protože je to stále jedno a to samé.
No More Heroes III je rozporuplná hra. Nabízí dynamické souboje, skvělý humor, jenž se neštítí rýpnout do ostatních popkulturních franšíz, nebo perfektní soundtrack. Bohužel hrozně špatně udělaná konverze na PC, překombinované ovládání a nedotažená grafika hře neuvěřitelně ubližují. Fanoušci série se navíc unudí repetitivností, jež se dá naštěstí vždy okořenit nějakou tou zábavnější vedlejší aktivitou.
