Jdete-li si sednout na pivo a zoufale přemýšlíte, co ve vaší oblíbené hospodě kromě požívání alkoholu budete dělat, máme pro vás řešení. Duna: Zrada je blafovací karetní hra s filmovou licencí, kterou vydala společnost Blackfire. Staňte se členem rodu Atreidů nebo Harkonnenů a zajistěte budoucnost planety Duna (Arrakis). Přiznejme si, koření chce distribuovat každý.
Musíte být minimálně čtyři, jinak si nezahrajete
Duna: Zrada je vytvořena pro čtyři až osm hráčů a nemáte šanci upravit pravidla, abyste si bez minimálního počtu zahráli. Jedná se o hru se skrytou identitou, v níž každý obdrží už během přípravy svou postavu, jež ho bude příštích dvacet až čtyřicet minut definovat. Základní čtveřicí je Baron Harkonnen, voják Harkonnenů, vévoda Leto Atreides a Duncan Idaho. V pěti hráčích přichází Gurney Halleck, v šesti strážce Harkonnenů, v sedmi Lady Jessica a v osmi Bestie Rabban.
Atreidi vědí, že je Harkonnenové brzy napadnou, ale nevědí jak. Cílem hry je získat více bodů než konkurenční rod. Během tří herních kol budete zjišťovat identitu ostatních a hromadit body, na konci tzv. zaměřovacího kola vyberete hráče, jehož budete bránit, a jednoho, na kterého zaútočíte. Doufejte, že nenapadnete svého rodového partnera, protože kvůli skrytým identitám netušíte, kdo je váš spojenec. Skutečná fakta zjistíte až během počítání bodů. Vyhrává rod s více získanými body, čímž si přivlastní Dunu pro sebe.
Duna: Zrada je karetní hra, moc komponentů tedy nečekejte. Kromě osmi karet identity je k nalezení dvacet čtyři karet vlastností (dělených po osmi na Atreidy, Harkonneny a jejich bojovníky), šestnáct zaměřovacích (osm obranných a osm útočných), třicet karet akce (dvacet základních a deset doplňkových) a osm přehledových karet. Alfou a omegou je oboustranná bodovací tabulka, na jejíž jedné straně je hra vytvořená pro lichý počet hráčů (5, 7) a na straně druhé pro sudý (4, 6, 8). Karty doplňuje devět herních žetonů.
Duna: Zrada má snadnou přípravu a odehraje se vcelku rychle
Příprava je jedna z nejrychlejších, co jsem za poslední dobu dostal do rukou. Položíte bodovací tabulku podle počtu hráčů, umístíte na ni žeton ukazatele kol, zamícháte balíček karet akce a otočíte první tři karty. Následně se rozdají identity a každý hráč si lízne dvě karty vlastností odpovídající kartě totožnosti. Karty vlastností se položí obráceně lícem dolů vedle karet identity a je slušností požádat někoho, aby vám je libovolně proházel, abyste nevěděli, jaká je jaká. Následně každý obdrží jednu útočnou a jednu obrannou kartu, které se opět lícem dolů položí vedle karty identity. Harkonnenové zde mají výhodu, že vždycky ví, kdo jsou jejich bojovníci – hra má tajný slogan, jak se vojáci tohoto rodu poznají –, ale POZOR! Kdybyste si nyní mysleli, že Atreidi jsou předem daní, mýlíte se. Harkonnenští šlechtici znají své bojovníky, ale žádný šlechtic nezná identitu ostatních šlechticů a během hry se identity prozrazovat nesmí.
Celá hra se dělí do tří herních kol rozdělených na šest částí. Tři jsou akční, dvě zaměřovací a jedna bitevní, probíhají přesně v tomto pořadí. Během akčních kol si vybíráte karty z nabídky akčních karet a pokládáte je před sebe. Karty se znamením okamžitý efekt vyhodnotíte ihned, jiné zase budete moci využít později v zaměřovacích kolech. Mají různé výhody, většinou vám ale pomáhají odhalit vlastnosti jiných hráčů. Nezjistíte sice přímo identitu vašeho cíle, ale rozhodně s troškou zkušeností zjistíte, jestli se jedná o spojence, či nepřítele. Všechna tři akční kola jdou za sebou, po odehrání třetího se posunete ve hře dál, k zaměřování. V této části se opět mohou použít karty akce. Doslova zaměřujete, na koho budete před bitevním kolem útočit a koho budete bránit. Princip funguje jednoduše, na zahalenou nepřátelskou identitu položíte kartu útoku či obrany. Poté přichází bitevní kolo. Na jeho začátku všichni odhalí své identity a vy konečně vidíte nepřítele a spojence. V tomto kole každý hráč jednotlivě posouvá bodovací ukazatel na tabulce dle získaných bodů, Atreidi získané body na svou stranu, Harkonnenové zase na svou. Opět upozornění, POČET BODŮ NENÍ OMEZEN BODOVACÍ TABULKOU.
Jalové počítání bodů, a stejně je Duna: Zrada o konverzaci
V pravidlech najdete naštěstí velice přehledné příklady bodování, jak u bojovníků Harkonnenů, tak u šlechticů. Každý se boduje trošku jinak, navíc každá karta dává jednotlivému hráči jiné bonusy a určuje i jeho závěrečné počty. Naštěstí je tato bodovací část už odhalená, a pokud máte strach, můžete se i vzájemně korigovat, aby posuny na bodovací tabulce byly v pořádku. V tomto závěru si ale všimnete jedné podstatné věci. Celá hra stojí na odhalování identity a veškerá karetní součást je úplně zbytečná, jediným jejím cílem je natahovat herní dobu.
Už velmi dlouho jsem necítil tak ztracený čas hraním karet, jako když u závěrečných počtů stejně rozhodovaly zaměřovací karty útoků a obrany. Vše ostatní je uzpůsobeno konverzaci a je jedno, jestli máte karty s možností nahlédnout na soupeřovy vlastnosti, nebo během zaměřovacích kol pozorujete, jak hrají ostatní. Ostatní vám sice svou identitu neprozradí, ale většinou pochopíte, že když nějaký hráč s někým kuje pikle, z 90 % to bude šlechtic Harkonnenů a jeho voják. Všímavější typy navíc už během prvního akčního kola vypozorují, kdo je na jaké straně.
Duna: Zrada se snaží přivést co nejkomplexnější pohled na politický souboj o Arrakis, ale pokud jste zkušení hráči a máte za sebou stovky her kostkového Bangu, tato karetka vám přijde jako kecálek, co často přehání s vyprávěním. Jednou jsme si ji zkusili zkomplikovat tím, že jsme nekonverzovali, a přesto bylo na konci jasné, kdo je kdo. V rámci důkladnějšího prozkoumání jsem se svým patnáctiletým bratrem a jeho kamarády pár partií odehrál, a ač ze začátku doporučený věk čtrnácti let očividně dával smysl a myslel jsem si, že hru zbytečně podceňuji, přišla pátá partie dohraná za dvacet minut. I tito mladší hráči najednou ovládali konspirace dvou mocných rodů a veškeré kouzlo z nevědomosti zmizelo. Duna: Zrada se tím pádem velmi rychle zařadila ke hrám desetkrát a dost. Děláte stále jedno a to samé s jasným výsledkem, při němž ani karetní taktizování nepomáhá.
Filmově upravený design
Pokud se vám líbil film Duna z loňského roku, budete z designu nadšení díky přítomnosti filmové licence. Opět se můžete podívat na Timothého Chalameta, Davida Bautistu, Stellana Skarsgårda, Oscara Isaaca nebo Jasona Momou. Všichni jsou nádherně upravení a zpracovaní do karetní podoby. Celkově je design celé hry maximálně povedený a zaslouží si jen kladné hodnocení. Nejvíce mě ale potěšily jednoduché obaly na karty. Nemusíte shánět někde gumičku, jež by karty poničila, ale vždy je v klidu zabalíte. Hru Duna: Zrada můžete zakoupit například zde.
Perfektní design inspirovaný filmem a slavnými herci není schopen hru Duna: Zrada dotáhnout k nebesům. Hra je sice velmi snadná na hraní i pochopení a není ani náročná na čas, ale schází jí větší propletení pravidel s reálnými konverzačními schopnostmi hráčů a lepším stupněm „utajení“ identit. Věřím, že zkušení hráči si ji zamilují, ale také se jí velmi rychle přesytí, protože jakmile všichni pochopí princip herní, těch dvacet minut stačících na jedno dohrání je nezabaví.
